Zadam docela casto a vsichni jsou strasne mili a ochotni. I lidi do kterych bych to od pohledu nerekla.

Většinou se mi nabídne někdo sám. A pokud ne, samozřejmě nemám problém zdvořile požádat. Jsem dospělá a nestydím se. Přijde mi to normální, v nejhorším dotyčný odmítne, ale teda nevzpomínám si, že by se mi to někdy stalo. Spíš je občas problém, že když jedu v takových těch hodinách, kdy je většina lidí v práci, že cestují jen starci a ženy a to je mi pak blbé říkat si o pomoc:-) Jo, a kočár podávám tak, aby dotyčný měl madlo a já tu špinavější část. 

No toho se právě bojím, že ten kočár může být pro někoho moc těžký. Ten můj váží s děckem v zimní úpravě, taškou a něčím malým v koši poctivých 30 kilo. Je mi dost blbý po někom chtít, aby se s tím dřel.

Souhlas. Co jsem na mateřské, setkávám se často se slušností a ochotou. Popravdě mě to dost překvapuje, ale těší mě to. V MHD mi pomáhají, na hřišti nám nikdo neboří bábovičky (teda boří, ale vždycky je z toho vyvozen patřičný výchovný důsledek), když občas kupuji něco pro dítě z druhé ruky, vždy spolehlivá prodávající. Já jen koukám, o stavu české společnosti mám pochybnosti, ale třeba to nebude tak zlé :-)

Nebála bych se. Očividně nemohoucí osoby o pomoc nežádám a u ostatních si říkám, že mohou přeci odmítnout, pokud by s tím měly nějaký problém. Jako já. Sama bývám nápomocná, ale když jsem byla těhotná (nebylo to vidět), slušně jsem odmítla. Je to jako se sezením v tramvaji. Sama pouštím, ale jednou se mi nějak motala hlava a taky jsem poprosila o místo. Říkám si, že nemůžu čekat, že mi někdo bude číst myšlenky a nabídne mi pomoc sám

no, já jezdila s kočárem v době kdy nebyly nízkopodlažní spoje ani "jednomužné" kočárky, takže jsem žádat musela a stalo se i že někdo odmítnul, ale tak asi ze sto případů dvakrát. občas jsem se radši prošla, protože jsem na to měla čas

když někdo potřeboval pomoct ode mě, neodmítla jsem nikdy, ale hodně mi vadí když mi nacpou tu část kde a) nevím vůbec za co chytit b) je to špinavý

No, mám taky blbou zkušenost - pomáhala jsem, paní mi neřekla, kde mám kočár chytit, tak jsem ho vzala za korbu (ono u některých vpředu skoro není, zač to uchopit) a korba mi zůstala v ruce. Tak mě ještě seřvala  

Jezdím autobusem často a obvykle se někdo nabídne, a když ne, požádám, i když nerada oslovuju cizí lidi...vždycky taky řeknu, kde se kočárek dobře chytá. Jednou ještě s korbičkou na konečné všichni rychle zmizeli a já jsem zůstala v autobusu úplně sama jen s řidičem, který seděl a čekal, až si to nějak vyřeším. Naštěstí šli kolem dva cikáni a když jsem na ně z toho autobusu začala hulákat o pomoc, mohli se přetrhnout ochotou. Popadli kočár a zkušeně (=vodorovně) ho vynesli, pochvalili mimino...Jindy jsem při nastupování  požádala vystupujiciho mladého muže, a ten popadl kočárek tak, že když ho pokládal, upadlo kolečko. Než jsem stihla něco říct, on kolečko nasadil a ještě stihl vystoupit. S kočárkem se v mhd zažije spousta legrace 

Kvůli strachu z MHD jsem konečně deset let po obdržení řidičáku začala řídit :-) Pořídila jsem si auto (kufr sloužil zároveň jako úložiště pro kočár) a na vzdálenější místa jezdila autem, po centru (kde jsem tehdy i bydlela) jsem chodila pěšky. 

Upřímně řečeno, sama nerada pomáhám. Ne, že bych se tomu vyhýbala, to vůbec ne, občas se i sama nabídnu, ale mám vždycky strach, že ho nějak zvrtnu, bude moc těžký, ušpiním se od něj a tak. Často ty kočáry ani není pořádně za co chytit.

Pokud máte problém požádat o pomoc s kočárkem, pořiďte si takový, který zvládnete vynést do mhd. Osobně mám jen dobrou zkušenost s ochotou spolucestujících. Většinou se někdo nabídl. Ale běžně jsem nastupovala do prázdné tramvaje sama a to nevím, co bych si s 30kg tedy počla.

Měla jsem bugaboo a to jsem zvládla sama s kočárkem nastoupit i do vlaku.

S kočárem jsem MHD jezdila málo. Nastupovala jsem na konečné, kde často nikdo nebyl. I proto jsem za tímto účelem pořídila jeden co nejlehčí, abych ho sama zvládla. Nestalo se, že by mi lidé nepomohli, naopak mi sami pomoc nabízeli. I já to dělám.

Mně se tyhle lehké kočárky s pidikolečky nelíbí a pro moje potřeby by jinak byl na nic. Kamarádka má Bugaboo a u nás doma se s ním nedostane od branky ke vchodu ;) Za ten rok jsem se zatím všude dostala nízkopodlažními spoji, byl to spíš dotaz ze zvědavosti, jen tak mě to napadlo.

To mi připomnělo, jak jsem jednou v létě pomáhala paní s kočárkem a málem jsem se u toho přizabila. Měla jsem totiž sukni až na zem a v zápalu boje jsem si ji zapomněla při vystupování a držení kočáru povytáhnout  

Ja jezdila mhd dost, musim rict, ze kdyz nejel nizkopodlazni spoj, tak mi s kocarem pomoc vetsinou nekdo nabidl, kdyz bylo nejhur, poprosila jsem sama o pomoc. Jednou se mi pani omluvila, ze je tohotna, coz jsem prehlidla, ale jinak v pohode. Kdyz jsem mela kocar a k tomu jeste starsi dceru, tak se casto nekdo zeptal, zda ji muze vzit. Horsi je to ted, kdyz mam trileteho a sestiletou, vetsinou nas nikdo nepusti sednout, asi si mysli, ze to neni potreba, ale popravde udrzet dve stojici deti v brzdici tramvaji je fuska. 

A když jsme u těch odlehčenejch kočárů jsou nějaké, kde jde v pohodě sundavat ta korba? Nemáme výtah, tak jsem myslela, že než bych celej kočár nechávala ve sklepě  (myslim, že by ta korba prostě načuchla takovým tím sklepním pachem), tak jsem myslela, že bych nechala dole podvozek a s tou korbou s miminem bych ty dvoje schody vyběhla. Dál mi přijde výhodný, že se nemusí ani probudit, což by se asi stalo, kdybych ho z korby vyndala a nesla normálně. Tohle mi zatím přijde jako jediné optimální řešení, doufám, že je možné. Protože si plánovat opouštění a navracení do domu, jak děcko spí či nespí, by mi asi kleplo.

ja mam znacku jane a tam  sa korba da nasadit a vybrat jednou rukou. sice mam velmi stary model z druhej ruky ale tuto funkciu maju aj tie nove. pri nasadeni to len klikne ze to zapadlo spravne a pri vyberani je v tej casti za ktoru sa to chyta tlacidlo ktore sa stlaci uz len tym ze sa to chyti do ruky a korbicka sa da vybrat. rovnaky system ma aj autosedacka ktora sa tiez da nasadit na podvozok.

Díky. Já jsem teď pogooglila a už jsem našla, že se to tímhle způsobem řeší a některé jdou sundat velmi snadno. Já vím, že je sundatelná každá korba, ale chce to, aby to šlo hrc frc, několikrát denně a nevážilo to tunu:-D. Tak jsem ráda, že něco takovýho najdu a díky za tip.

mala som trochu uzsi vyber kedze som nechcela novy ale pre mna bolo prvorade aby to slo lahko-idealne jednou rukou a aby bol cely kocik tiez odlahceny. ono aj sedacka aj vanicka nieco vazia a ked dieta rastie a pribera tak to uz bol problem len tak nosit tu hmotnost v jednej ruke. autosedacku som prestala z auta vyberat ked mal syn asi 4mesiace lebo uz bol fakt tazky a ak som mala este nejaku tasku s nakupom tak to proste neslo naraz odniest. nemame totiz garaz priamo v dome ale kusok dalej +nejake schody takze som sa navlacila dost :) ale system autosedacky kompatibilnej s podzovkom kociku je na nezaplatenie. ked som niekam isla autom a dieta spalo tak som ho nemusela ani vyberat :) tiez pravda ze bolo uz celkom teple pocasie takze ani obliekanie a vyzliekanie nebolo treba. stacilo len deku prehodit :)

keby som vyberala kocik opat tak by som si nasla taky co ma dole vacsi a lepsie pristupnejsi kosik a konstrukcia ktora sa zlozi na uplne minimum. to ma tusim znacka seed ale ich system autosedaciek na konstrukciu som nepozerala

Řekla bych, že hodně kočárků má snadno odnímatelnou korbu. Synek má ovšem od narození tak lehké spaní, že nehrozí, že by se během jakékoliv manipulace nebo třeba cestou výtahem nevzbudil. Ale třeba nebudeš mít takového teroristu ;)

Valco Snap nám nabízeli s terénními sportovními kolečky, ale vzali jsme obyčejná, pořizovali jsme ho kvůli váze a skladnosti do letadla a terénní máme poděděný tunový X Lander. Ten lehký kočárek je do MHD pohodový, vím, že jsem naprosto soběstačná. Akorát ten koš pod kočárkem by mohl být přístupnější... 

Jinak jsem žila v domnění, že mimina mají pevný spánek, ale dcera je v tomto taky příšerná. Jak se něco šustne, hned je vzhůru