MP MeriSouhlasím. Chodila jsem jen do hudebky, a tam jsem opravdu chtěla. Nutit mě někdo do sportu, tak ho nenávidím až do smrti. Ale je fakt, že pecivál jsem nebyla, jen cesta do školy a ze školy byla denně deset kilometrů na kole, o víkendu totéž pro rohlíky, v neděli zas k babičce... Plus takový ten vesnický pohyb venku. Jen ten organizovaný pohyb jsem nenáviděla odjakživa.

711990 Myslela jsem, ze řec je hlavně o nějakých “pohybových aktivitách”. Je fakt, ze jako malá jsem chodila na “hudebku”, tj. flétna, kytara, sbor. Ale byly různý období, některý roky jsem nechodila vůbec, spis až pak když jsem byla starší. Vlastně ani nevím, jestli prvotní impuls vzešel od rodičů, nebo jsem se zajímala sama, budu se muset poptat.

MP Meri No presne, ja teda chodila na tenis (ale ten me bavil)...jinak cele leto/vikendy/prazdniny u koni...od tech sedmi, osmi let kazde odpoledne, a to prosim bez jezdeni, jenom jsem se snazila pomahat. Nasi byli super a vubec neresili, ze valach na tahani dreva ma asi 700 kilo a kopnul by me asi jenom jednou...Jo a v deseti jsem jeste zadnou kamaradku ani nemela, kluci byli proste lepsi partaci :-)

Pinot Noir Jako pamatuju si asi dva trapný pokusy ... jednu hodinu gymnastiky, kde mě trenér hned zkusil pritlacit k zemi jakoze rozstep, tak tam už mě nikdy nedostali. A pak Ping pong (zřejmě podobná zoufalá snaha mámy najít aspoň nejaky jakoze pohyb, co by mě bavil). No tak tam jsem chodila nejakou dobu (par týdnu?), než si trenér vzal mamku na slovíčko a vysvětlil ji, nejsem bohužel schopna ani po spoustě tréninku prepinknout tu sitku a ze tedy jestli by mě nedala na něco jiného. Skoda, dokud jsme jen behali s míčkem na palce, nebylo to špatne.

Vic toho nebylo a jsem vděčná, ze mě nikdo do ničeho netlacil. Obcas doma utrousili, ať si jdu aspoň proboha číst ven, když už musím furt číst ... což jsem řešila elegantně tím, ze jsem vyšplhala na třešeň úplně nahoru. Kde jsem si pak četla, pochopitelně. Proste šťastný vesnický dítě

Uf, tak skvrny na slunci dosly uz i k nam. Domu jsem dojela pozdeji, nez jsem chtela, dite otravene, veceri jsem varila prerusovane asi hodinu, u stolu bugr, po veceri bugr, najednou pres osm hodin a dite jeste chtelo nejake sve vecerni ritualy. Ja blbka chtela usetrit cas a ta jeho dvě (pro me nekonecna) videa po veceri vypustit...vysledek radsi nebudu popisovat. Shrnuto a podtrzeno, spousta slz, dite jeste nespi a ja vubec nevim, jak doklepu zbytek tydne. Je to fakt masakr nemit pet minut klidu. Ale tak jako trenink na numero dos asi dobry

Gatita 

Asi fakt skvrny na slunci. U nás teď bylo taky několik menších scén. Například jídlo - syn se ho sice ani nedotkne, ale nenechá si ho vzít. Pokud je někdo ochotný ho nakrmit, všechno sní

Tak dcera je po tatínkovi, dotáhla si od tříděného odpadu z kontejnerů hračku! Prostě se jí nevzdala, tak to tady odmáčim pomalu v savu a doufám, že to nevyhodil někdo z nejbližších sousedů:-D

Gatita Já teď od někoho chytla to hodný dítě. Dcera si teď dvakrát denně pěkně hrává v té učicí věži, já v klidu uvařim, uklidim si kuchyň. Se všim mě poslechne, jen po probuzení z odpoledního spánku mívá špatnou náladu. Takže si zvyknu a pak to bude masakr.

tzaziki náš syn je na tom podobně. Naštěstí je teda hubenej, ale jak ho sport nebaví a je trošku dřevo, tak nemá kondičku a je strašně ztuhlej. Ale chodí aspoň do skautu a na florbal se spolužákama. Proč skaut ne?

Garfie chtěla bych, aby naše děcka byla taky tak skromná . Kde jsou ty časy, kdy si syn přál pod stromeček zvon (ne ten záchodový), teď je to samý lego a Nerf...

Tak skvrny na slunci se u nás neprojevily u dětí, obě byly dnes zlatíčka k zulíbání, ale mě zasáhly plnou silou! Dala jsem Ríšovi do ruky tu velkou prskavku bez pořádné instruktáže a v okamžiku, kdy doprskala, sevřel to žhavé místo druhou rukou. Takže má puchýř přes celou dlaň . Večer stál za to, jeden řval bolestí, druhý hladem. Matka roku.

Karja Ríša má ty hysteráky občas, ale hrát si už umí krásně. A fakt už dlouho vydrží sám. Vždycky slyším, jak hasičským autem zachraňuje imaginární kočku ze stromu, nebo jak domlouvá autíčku, že musí zastavit na červenou... Úplně mě to dojímá ;)

Karja A to znáš, jak jsme vezli od popelnic medvídka?

Děťátko vzadu v autě zoufale volalo, že někdo vyhodil medvídka. Vzpomněla jsem si na sebe v jejím věku a zavelela k záchraně. Objeli jsme blok. Byl tam. Medvídek. Púáček. Fungl nový. Metrový!!!

Sweet Potato jezis! To snad radsi tu kocku

continuity Bydlí s námi dodnes.

continuity Sweet Potato prosím vás, nechci slyšet nic o metrových medvědech! S jedním si teď nevím rady

Mohučanka ja mam doma panaka v zivotni velikosti, ktereho dite vyrobilo na krouzku. Toho se uz vubec nezbavim. 

Jedina nadeje je, ze ma hlavu a ruce z papirmase a jak ho porad tahaji, tak dostava dost zabrat. 

Jak to tady čtu, tak jsem si vzpomněla na dětskou lékařku svého staršího syna. Ta měla v čekárně nástěnku a ta byla plná různých předmětů doplněných popiskem, kdy a jak staré dítě předmět vdechlo nebo spolklo a jak náročné bylo vyjmutí . Vždycky jsem se snažila sednout tak, abych na to raději neviděla.

dynda U nas je syn ochotný zjesť obed, len ak mi sedi na kolenách , inak vyžaduje kŕmenie. Ale vsetko to "svacinove" jedlo je sám.

Sweet Potato Jezismarja,zacinam byt za ten nakupni vozicek co pritahla fakt vdecna! Zadnou verejnou pradelnu s velkokapacitni prackou, o ktere se pise ve vedlejsim vlakne tu nemame, bych ho musela vyprat snad na valse.....

Ako každý rok, tak i teraz si sem idem po radu ohľadom vianočných darčekov.

Čo kúpit deťom (7m a 3r),ktoré majú plno hračiek a oblečenia?