Mrakoplas já jsem fakt ráda, že je mám dvě. I třetí bychom zvládli. 

continuity no s mensim sa sice este moc nezahra, ale blaznia sa a preliezaju popod stolicky pod stolom a mladsi sa rehli na cele kolo ,zlati su.

Mrakoplas Jé, na honěnou pod stolem mezi židlemi taky ti naši hrají

A nejsi v tom sama - my máme asi měsíc období " néé, je tam lííístééék", tj. ten lístek s návodem na praní na oblečení. Nosí totéž oblečení už dva roky, ale najednou začal lístek děsně vadit, nejhorší je, že i tam, kde dávno žádný není, a tvrdí, že lístek je i na ponožkách . Dnes opět odmítl sníst kolečko banánu, protože bylo ukrojené zešikma. Salám byl polámaný (kousek kolečka chybělo), v šunce byla díra (asi půlmilimetrová bublinka) a bábovka byla zaprášená (pocukrovala jsem ji). Z těchto důvodů to bylo všechno samozřejmě nepoživatelné

Pinot Noir v "jogurtu s kuličkami" k snídani byla jedna kulička poloviční!! strašný neštěstí, ale dcera si většinou dá věci vysvětlit, takže nakonec tu půlkuličku snědla, ale já byla tím vysvětlováním vyčerpaná na zbytek dne. 

Jinak manžel si dnes s dcerou hrál celé dopoledne a pak druhou půlku odpoledne, pak ji vykoupal, přečetl pohádku, přišel do kuchyně a sdělil mi, že ta pravá chvíle na druhé dítě není nikdy

kocoureksuggy Jezis, tohle jsem udelala dceri, kdyz ji byly asi dva. Ja teda nezabouchla, proste jsem se snazila ty dvere zavrit a neslo to, tak jsem na tlacila a tlacila, a pak jsem se koukla vlevo a tam videla dceru s otevrenou pusou, sok ve tvari, ale ani nehlesla... rvat zacala hned jak jsem ji tu ruku vytahla a ona se vzpamatovala. No nastesti prsty vydrzely, ale nadavala jsem si jeste dlouho.

Mohučanka Tak to závidím, že si to aspoň dá vysvětlit. Ten náš se zasekne a nic s ním nehne. A nejhorší je, že jakmile jednou objevil v šunce díru, bude teď každý plátek studovat jak pod mikroskopem . Obvykle je to začátek krátké cesty k tomu, přestat danou potravinu jíst úplně

Pinot Noir jo, v tom je zlatá, pokud je v dobrém rozmaru, tak si nechá vysvětlit ledacos. Dokonce i roušku. 

Ona teď jí docela hodně, ale je furt hubená, což je skoro ještě děsivější, než když nejedla

Pinot Noir Jsem četla, "každý pátek" a na okamžik zauvažovala, jestli jíte maso jen v pátek - antipůst?

Jak tu před časem někdo psal, že je chyba rodiče, když má dítě obavy, tady je docela zajímavá tabulka, jak se ty obavy mohou projevovat.

​

Starší dítě cca od desíti nemluvi . Nevím proč, jinak byla celkem v pohode . Asi ji taky uz trochu kape na karbid. 

Teď se zapomněla u pohádky a něco řekla. 

brrr Díky moc za astronautický odkaz, na oplátku Akademie věd (pokud jste to už neobjevili). 

Garfie Jo, to už sjíždíme, ale dík.

Sara ma uz jenom 37, 5 tak jsem zvedava jestli se zitra osype... 

V půlce června mám termín porodu a pořád jsem si říkala že od té doby tady do koronašílenství určitě přejde, že je to za dlouhou dobu a že porod a všechno potom už pojede v normálních kolejích a korony jsem se bála jen v tom smyslu, že kdybych to chytla a měla nějaký špatný průběh s horečkama a záchvaty kašle nebo dušností, tak že by to nebylo uplně vhodné prostředí pro malého a aby neskončil v inkubátoru.

Jenže jsem si dneska přečetla nějaký komentář, že je dost možný že ten vrchol bude na konci května a strašně mě to semlelo. Mám za sebou fakt hrozný porod včetně skákání na břicho, rozsáhlého poranění, které se špatně hojilo, hulvátského chování ze strany doktora a hodně jsem přemýšlela o tom, jestli jsem ochotná si to ještě jednou zopakovat a jednou z věcí, které v tom rozhodování hrálo velkou roli bylo vědomí, že tam se mnou bude muž a že si domluvím svou porodní asistentku, které budu důvěřovat.

Jenže pokud tohle neskončí, tak manžel tam nebude moct být a těžko říct jak to bude s tou domluvenou PA, jestli nebude nemocná/v karanténě, nebo bude mít kvůli nedostatku personálu tolik směn, že mě si navíc nevezme. A mě chytl takový uplně primitivní sobecký strach o sebe samou, že jestli bude porod probíhat podobně blbě a já budu na tom psychicky ještě hůř a když tam budu sama, tak se uplně zablokuji a porod nepůjde už vůbec a bude to mít ještě horší následky. Pokud by to poranění bylo ještě horší, tak už bude fatální a uplně iracionálně se bojím vyhřeznutí střev a tím pádem nebudu tlačit a bude to ještě horší.

Já vím, že to tady tím stresováním nijak neovlivním a nějak se ta situace vyvine a ať už to dopadne jakkoliv, tak to nějak přežiji a bude to už naposledy, ale i tak mě to dneska úplně rozebralo. A to jsem si myslela že mě ta situace ohledně korony nijak zvlášť nestresuje.

Děkuji za odložení si.

Sairon 

Jestli Tě to uklidní, tak ten zákaz otců se poměrně dost intenzivně řeší, je možné, že se to mezitím zase zmírní, protože v tom opatření je fůra věcí, které dost haprují.....

Vložil se 2x stejný příspěvek....

Sairon to je hrozný.. chápu tě moc dobře. ale určitě se to do té doby vyřeší. a druhý porod je pohodička, fakticky

Sairon to je normální se bát. Paniku i strach chápu. Já se takhle blokla před porodem třetí, jen protože jsem si vzpomněla, jak to bolí a jak to nešlo. A to jsem neměla žádné zranění, kromě malého natržení. 

Jestli se to nezlepší "samo" třeba promluvou s manželem nebo porodní asistentkou, možná bych vyhledala dulu nebo psychologa. Chápu, ze v téhle době je to těžké, ale aspoň po telefonu.

Sairon Vsechno dobre dopadne, uvidis.. Nevim, jestli ti to muze aspon trochu pomoct, ale prvni porod taky nic moc, vcetne skakani na bricho. Druhy jsem zvladla uplne v pohode. Potlapkavam a myslim na tebe.

Sairon ja ti rozumiem. Prvy porod tiez zly vratane dkakania na brucho, keby sa druhy syn nepodaril "nahodou" tak sa do druheho asi nedokopem. Ale druhy druhy bol ovela lahsi, jasne, ze pomohol sambo, ktory uz vedel co ma robit ale myslim, ze mi hodne pomohla aj tehotenska joga, ktoru som cvicila ako pripravu na porod plus som si poctivo natrenovala dýchanie. Drzim palce nech sa to ukludni a nech tam moze byt muz pri tebe.