No, co dodat. Jenom upozorňuju, že narození druhého dítěte je opět náraz hlavou do zdi. Všechen ten čas, který ti teď syn "nechává" a hraje si sám, zmizí. Jestli vás nic netlačí mít druhé dítě teď, ještě bych počkala, až syn ještě víc vyroste, o to to může být jednodušší. A troufám si odhadnout, že s druhým dítětem už bys práci nezvládala, to musíte taky uvážit. Já ji zvládám, ale mám kolem sebe opravdu velký servis, což sama říkáš, že nemáš. Jo a mám muže, který dobrovolně zvládne hodně věcí v domácnosti, nepamatuju se, že by někdy odmítl mi s nějakou prací pomoct, když jsem ho poprosila.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Teda ale ty kameny máš krásný! To se to maluje, když má jeden talent 
DrowRanger do puntíku potvrzuju, co píše dynda Teprve se dvěma člověk zjistí, jak to s jedním bylo vlastně jednoduché, a to i v případě, že ten první je hodně náročný a druhý pohodář. Netroufám si nikomu kecat do života, ale zvažte to dobře.
Jinak je mi moc líto všech, které máte tyhle zabedněné muže. Omlouvám se, že to tak píšu, jiný termín mě nenapadá.
žluťásek ty jsi skvělá. Takové kameny by nechtěl opustit jen Ríša, ale i já 
No takhle hezkou kočičku udělám, když ji obtáhnu podle tebe. Já snad zítra nakreslím kočku a pak ji sem vyfotím... Moje podmínky budou lepší, bude to na papír.
Pinot Noir Potvrzuju do puntiku. Druha je hodne narocna, hlidat ji nechce nikdo. Ani sambo, je na me hodne fixovana a strasne breci, dokud se nevratim. Ale nepracuji, to bych si to sla asi hodit:-D.
Po vecerech se tu vypisuji, protoze lezim vedle ni. Zato poradnou sprchu tu si ani nedam, tou jen prolitnu aby nevzbudila cely dum.
žluťásek Karja , DruI a ostatním děkuji za tipy. Přestože já se nijak nenudím a starší syn se také zabavit umí (i sám), tak to jarní bezčasí bylo fakt divné. a jak je starší takový maličko zasekávací, tak v tom bezčasí se zasekával úplně ukrutně, byla to kolikrát scéna za scénou, třeba i kvůli "špatným" ponožkám, nebo příkořím, které jsme ani nepochopili, třeba že já vstala dřív než muž nebo naopak... žluťásek kalendář nevedeme, ale začali jsme si teď večer před spaním vyprávět, co budeme dělat další den. Posledně jsem to i kreslila na časovou osu a byly tam položky jako snídaně a procházka ke kontejneru na plasty. A potvrzuju, že to celkem pomáhá, smíří ho to i s tou nepopulární procházkou.
Krmítko pořizovat nebudem, máme kocoura, nemuselo by to dopadnout pro ptáčky dobře.
Muž vyrobil na zahradě pro našeho malého cyklistu z polínka a prkna takovou překlápěcí houpačku na přejíždění, tak třeba to někoho inspiruje. U nás ale není největší problém to, že bychom si neuměli najít zábavu (pro syna je atrakce třeba i výpomoc s louskáním ořechů), ale spíš to, že se jakoby nic a nikam nemusí, já nemám potřebu nikoho nikam honit a ta absence řádu některým nedělá úplně dobře. Špatně se to popisuje, no.
Gatita Jo a ehm, my se i.chodime divat, zda je kontejner prazdnej a az pak teprve jdeme s taskou!:-D
DrowRanger musím ti to napísať. Pre mňa si svätá žena, ja by som uz bola vdova. Radu nemám ale držím palce.
DrowRanger ty to fakt nemáš lehké, tvého muže nechápu. Ale jestli si našla dobrou partnerskou poradnu a stojí ti to za to, jdi tam sama, když muž nechce. Je to prý časté, že nejdřív přijde žena sama, někdy se k ní muž nakonec připojí, někdy ne, ale i tak to může pomoct.
K té střídavé péči v jednom bytě. Četla jsem o takové rodině, po půl roce toho museli nechat. Každý týden přijdeš do bytu, kde úřadoval někdo jiný, má třeba jiný pohled na úklid,.. Oni navíc měli už docela velké děti, a na ně byl velký tlak, vlastně měli pocit, že ta domácnost je teď na nich. Teď mají klasickou střídavku.
Evaeva to má tiež napadlo ísť do poradne aspoň sama. Mohlo by to človeku pomôcť si ujasniť čo ďalej. DrowRanger
Já ti rozumím. Syn se z pyžama obléká poslední, někdy až pod pohrůžkou, že nedostane oběd 
. Morálka v háji. Ještě jak jsme nechodili ven z domu, tak tuplem. Teď už je to o něco lepší. Dokud se nám daří držet orientační časy jídel a večerka, jsem ráda.
Ty záseky, to je nějaké vývojové stádium. U nás to samý, pořád kvůli něčemu ukřivděnej, zakazuje nám říkat, co se mu nelíbí, milion problémů. Vyčítá nám každou blbost, např. tys tam měla nohu a já jsem se o ni bouchnul, béééé. Jako není to celé dny, ale když to přijde, spolehlivě nás to dostane. Někdy už jsme nevydrželi a museli jsme se s mužem smát.
Teď vlastně nevím, co se tu řeší, ale vykutala jsem si v mailu a vytiskla pédéefka, který mi tam hnijou už skoro rok. Ani už nevím, kde jsem na to přišla (tady?) mámadodeště - doporučuju prohlídnout, má tipy na hračky, knihy, aktivity a ty PDF za pár korun na kreslení a hraní.
dynda no ten náš sa dnes odmietol prezliecť z pyžama na obed, radšej ho nechcel. Všetko je nieee, nechcem, nebudem, nelubim. Jediné čo pomáha keď už nič iné je zobrať ho na ruky a obrátiť to na srandu a robiť blbosti (odviesť pozornosť). No pripadám si dosť neschopne čo vám poviem.
Keď dodržím všetky synove postupy - po zobudení spievam 2 pesničky ja, potom 2 pesničky on, vodu do konvice naliať môžem, ale zapína ju on, čaje chystá on, ..., vlastne skoro všetko robí on, ja som len pomocný a obslužný personál, tak sa ráno dostanem do roboty aj načas, aj bez scény, ale muž, keďže s nami obvykle trávi len víkendy, tak ten máva kopec prešľapov, ako povedal minule pri synovom záchvate- tušil som, že niečo robím zle, keď do mňa začal kopať :D ale zas syn je k tatinkovi zhovievavejsi ako ku mne.
žluťásek si veľmi šikovná a obdivujem ťa, koľko toho so synom tvoris
DrowRanger tiež by som k psychologovi išla aj sama, bez muža
DrowRanger nechce sa mi veriť, že tvoj muž je proste taky chrapun, čo ti nechce pomáhať len tak proste preto, že je taky. Skôr si myslím, že tam je niekde nejaký hlbší problém, čo možno ani on sám nevie pomenovať a takto sa ti msti alebo co. Vôbec sa tu nechcem hrať na psychológa, ald určite chod do poradne aj sama, myslím ze to dosť pomôže. Ú nás napríklad veľmi pomohlo, že som sa začala meniť len ja, začala som vnímať veci inak a on sa proste ku mne postupne pridal. Napríklad už viem presne pomenovať, čo mňa skutočne hnevá a viem mu Oto vysvetliť namiesto toho aby som len po ňom stekala.
Píšem ako hotentot, neviem ci chápeš co chcem povedať, každopádne chod určite sama k tomu psychologovi
Reakce na žluťásek:
Anema v ideálním případě ten kamínek namaluješ, napíšeš na něj psč, položíš ho na nějaké hezké místo, někdo ho najde, vyfotí, dá včetně psč do skupiny a přemístí ho někam jinam. ty si pak ve skupině zadáš svoje psč, najdeš si svoje kamínky a budeš mít radost, že je někdo našel a putují po republice.
To se ovšem podaří jen v promile případů, kamenů jsem roznesla už mnoho desítek a našly se a zaregistrovaly přesně tři kusy, z toho jen jeden se našel dvakrát na různých místech
Ale mně to teda vůbec neva. Je to moc hezký, když na tebe vykoukne tvůj kámen a někdo napíše, že se mu líbí a posílá ho dál. Ale předpokládám, že většina těch, co zmizely, skončila někomu v kapse a asi se mu líbila i tak, když si je nechal.
V té skupině je skoro čtvrt milionu členů, ale pořád naprostá většina lidí tu hru nezná, není ve skupině, nemá účet na FB. Je to o štěstí. Ale pro mě je to fakt hra, moc hezká. Takový mnohem jednodušší kešky, máme to jako zábavu se synem.
Diky moc za vysvetleni!
