​

Resch Já bych se nad tím zamyslel ještě z hlediska: A zvládnem to, i když se náhodou vydaří dvojčata? ;o)

Resch tak pak dej vědět výsledek  nám teda dvě stačí, i když přiznávám, že v zaplavení hormonů a toho, že mladší byl mimino skoro ukázkové, jsem ten jeho první rok uvnitř dost často cítila takové to ještě jedno ňuňu miminko, no, pak jsem si představila ještě výživnější kousek než č.1 a přešlo mě to.

kamarádka chtěla děti 4, třetí má narozené stejně jako já mladšího a trávíme spolu hodně času a čtvrté už nechce, prý už takhle je to dost mazec a hukot, je spokojená, ale prý ze dvou je to zase další skok, ruce má jen dvě na tři děti a když jsou třeba nemocné nebo se řeší něco náročného, nestačí si je s mužem rozdělit jeden dospělý na jedno dítě. Ale ty tři děti se mně osobně líbí... 

Resch já jsem tři děti chtěla a teprve po třetím jsem "věděla", že jsme všichni. Muž taky řešil víc. Auto jsme kupovali nové, do domu se vejdeme (jsem ho přesvědčila). Peklo? Ne, největší změna je z nuly na jedno. Ze dvou na tři taky, protože prostě ten jeden dospělí na dítě chybí, ale nic, co se nedá zvládnout. Každé dítě jiné (mám první svoje a dvě "kukačky" - po otci a po tchýni , jak se tu probíralo), takže nová zkušenost.

DruI to je otázka.. ale tiše přiznávám, že toto je u nás vyřčený jen ve vtipu a po pár sklenkach vína 

MaeGandal a můžu se zeptat, jak babičky hlídají? Všechny dohromady? Nebo nějak rouděleně? 
materiální stránku máme asi vyřešeno, auto i být velký .. Ale mě vrtá i to praktické. Když vidím naše/tchýni jak jsou unavení po víkendu s jedním ..

Resch Já mám tatínka z dvojčat a jak se říká, že to přeskakuje generaci, tak já to před otěhotněním vždycky brala jako reálnou variantu. A proto bych do třetího plánovaně nešla, protože čtyři už by byly moc (a teda taky už na to budu trochu stará :o)

Mha som sa lakla ze som spominana v tomto vlakne.  No ale mas pravdu predsedo

inak ja ked som mala decka male myslim uplne male boli presne po roku tak skoda ze som nevedela vtedy o priaznivych ucinkoch bubliniek

Janulik03 Já jsem si říkala, že tě sem nalakam, aby zazněl hlas rozumu a životní zkušenosti.

Nevidely jste ted od Trestikove Karolinu?  POZOR SPOILER Proc jsem si na to vzpomnela, kdyz tady nektere pisi, ze zacaly pozde. Prvni dite mela snad v 37 a nakonec tri pekne kousky

Mha prave ten rozum hladam, nevies kam som ho zapatrosila ?

DruI jj známa mala prvé dve deti ešte počas výšky, pred tromi rokmi si povedali, že ešte bude Benjamínek a sú to Benjaminkovia dvaja . 

Janulik03

Resch my žijeme v zahraničí. Takže hlídání o prázdninách 2x ročně na týden až dva. Tcháni zvládají všechny tri, moje máma vždy jen nejmladší, zbytek rozveze na příměstské tábory. Ale hlídají u nás, kde deti maji zazemi. My prijdeme z prace, takze to enni tyden v kuse. Muzou si vecer a o vikendu oddechnout. 

Ohledně těch praktických věcí a vzhledem k tomu zahraničí, ja delam na poloviční úvazek, abych měla víc času na děti. Jinak by to byla honička , ale to i se dvěma. Protože vyzvednout z družiny dva nebo tři je jedno.

Zatím nejvíc těšíme sobotní kroužky,  kdy musíme být na třech místech ve dvou dospělých, ale to se vždycky zvládlo. Dvě auta musí být 

U nás je otázka třetího taky zrovna aktuální. Teda u mě, muž nechce:) Dostal pár měsíců na rozmyšlenou, chtěla bych je mít tak 2,5 roku od sebe maximálně. Nutit ho samozřejmě nebudu, se dvěma se dokážu smířit, i když tři by se mi líbily.

Resch kdyby mi nebylo letos čtyřicet a neměla za sebou dva císaře, tak bych třetí chtěla. 

Muz chce treti hodne, ja spis ne. Taky nevim co s tim... 

olivieraa spí nebo nespí, ty děti vyrostou a pak chodí na nákupy, umyvaji nádobí, pracuji na zahradě... A ty si dáš to šampaňské k snídani jako Janulik03 Musíš vidět ta budoucí pozitiva

​Kde, kde, kde se takové děti dají sehnat?

Pinot Noir Taková blbina a mě to normálně potěšilo, pamatuju si ještě, jak jsi to kdysi v pravěku řešila na MP, jestli vůbec...:-) (a já to měla stejně, je to hezký, jak se život mění)

Malenge Já kdysi mluvila s tatínkem od takové té mnohačetné rodiny, měli myslím 10 nebo i víc dětí...a ten říkal, že 0,1,2,3-že to všechno je velká změna, ale že od tří nahoru už je to jedno (pokud teda nemáš nějaké extra věkové odskoky), že jestli máš čtyři nebo sedm už není takový závratný rozdíl, protože ta rodina prostě musí začít fungovat v principu jinak. 

DruI  Výborná poznámka  a přihodím k ní moji oblíbenou historku o známém páru, který se po třech synech rozhodl, že na stará kolena (bylo jim ke čtyřicítce, synové měli tak 12-17) ještě přece jen zkusí tu holčičku....takže, hádáte správně-trojčata-kluci!!

Resch no to teda obdivujem, ze vôbec pomýšľať na tretie :) ale vieš ako, vždy môže byt horšie