betsey

nerozhodne :-)

Ten rok byla u nás tchýně naposled. 

​jak to?

Coze, tady se resi, aby si deti uklizely? A na co jste prisly?

Muzu vam popsat, co nefunfuje u nas;) Ja tak do dvou tri let nic moc neresila, prislo mi blby cepovat batole, tak jsem spis eliminovala ohniska svaru - vyklidila jsem treba spodni police z knihovny, nebo mu tam rovnou dala hracky,prislo mi to lepsi nez tam dokola vysvetlovat, ze knihy se nekramari a vymyslet 100x za hodinu taktiky, jak ho primet k uvedeni to puvodniho stavu. Hracky jsem uklizela ja, ze jako pujdu prikladem. Ted uz to po nem samozrejme chci, ale jsou to desne diskuze, ktere skonci prohlasenim, ze ho boli ruce, a odchodem pryc. Driv pomahalo, ze jsem mu rekla, ze kdyz to lego neuklidi, pani na uklid ho vyluxuje. Ted luxuju ja a on dobre vi, ze bych to neudelala. V tomhle je to opravdu strasne, ze vubec neposloucha. Ty zminovane techniky typu "vpredsini lezi kolobezka" u nas nefunguji. To je z knihy Jak mluvit s detmi.., ta kniha je z osmdesatek a deti jsou dneska asi uz chytrejsi nebo co. Protoze syn se tak naucil mluvit se mnou. Treba rozlil dzus a rekl:"jejda, tady je rozlity dzus.co s tim udelame?" Vesele rozhodil rukama a odesel strede.

continuity Tíha těšení. My jsme tomu říkali, že je přetěšený, stávalo se to děckam na vánoce, před výletem, před narozeninama. Tak se tesenim vyčerpaly, až jenom plakaly a z toho zážitku nic nebylo. 

Gatitadzus

Myslim, že někteří lidé se naučí uklízet, až když se odstehuji do vlastního bytu, předtím je to dlouhodobý zápas o malickosti s prestavkami na oddych. 

Mha já jsem to pochopila, že teď je taková celospolečenska nálada hledat kořeny všech problémů v dětství, zejména v té výchově. Já si vždy vzpomenu na kamaráda, který říkal, že člověk dospěje až konečně odpustí svým rodičům. Taky jsem k tomu nakonec dosla a je mi vážně lip. 

(Neříkám tím, že se mají děti mlátit, ale když matce párkrát ujedou nervy, taky to všichni ve zdraví přežijí. Navíc, až dítko nastoupí do školních lavic, bude pod vlivem lecjakych pedagogů. A člověk může akorát tiše skřípat zubama, jinak neudělá vůbec nic). 

Gatita . Si pamätám, že si tu knihu odporúčala, nie?

Na upratovanie pomáha len to, že večerníček sa bez upratania hračiek nepozerá. Ale to ho tak učím od začiatku. Najprv som upratovala sama a vravela mu, že to večer musíme urobiť, on sa len pozeral, potom občas prihodil niekde kocku a od určitého času musí upratovať so mnou, čoskoro dúfam sám :) Ale tiež to nieje vždy bezbolestné.

Potrefenáhusa no, ona k nám normalne chodí, jenom ty Vánoce zrušila. Prý už chce mít svůj klid. Já bych ji u nás doma i chtěla, přijde mi to normální.  my jsme si taky brávali staré rodiče, i když to ten večer dost narušilo - táta je vozil po veceri autem domu, takže jsme na něj hodinu čekali.

continuity no keď to zoberieme tak, že dieťa si samo vyberie, komu sa narodí, tak si samo aj vyberie traumy, ktoré mu rodič spôsobí. A potom sa s tým musí popasovať, aby dospelo.

Myslím, že nech sa rodič akokoľvek snaží, nejakú tú traumu z detstva si dieťa do dospelosti ponesie. A dokonca súrodenci rôzne traumy, aj keď mali tých istých rodičov

continuity Myslím, že v tom se shodneme.

Ono je asi celkem jedno, jaký styl výchovy se zvolí (mě děti řekli, že fašistický, vůbec nevím, co tím mysleli), protože děti se učí hlavně napodobováním a dětem prostě nabídnu nic jiného než jsem já.

A jak jsi psala, je pak potřeba rodičům odpustit:) 

Gatita to už psala Sweet Potato o těch koncích

U nás to chvíli vypadalo, že už jsme to zvládli. Co je ta karanténa, je to těžší a těžší. Logicky dítě, které sedí od rána do večera doma stihne udělat víc bordelu, nez dítě které se ráno odpotaci do školy, ve dvě se staví s taškou a vrátí se domů v šest, kdyz už musí dělat úkoly. 

Muž si ztezoval, že si s těmi hračkami už vůbec nehrají. Tak teď si už hrají. Všude. 

betsey jasi pamatuji na jeden zážitek ze školky pro malinké děti. Mladší tam chodila a starší jenom jedno léto, protože velká školka byla zavrena. A když po těch prázdninách odchazely, tak učitelky uspořádaly rozlučku jenom té menší. Já už v té chvíli věděla, že to je špatně, ale bylo pozdě. Prostě neuděláš vůbec nic. Dodnes to pociťuje jako křivdu. No bude se s tím muset nějak vypořádat, stejně jako s tím zbytkem, co na ní napáchame my. 

continuity no keď to zoberieme tak, že dieťa si samo vyberie, komu sa narodí, tak si samo aj vyberie traumy, ktoré mu rodič spôsobí. A potom sa s tým musí popasovať, aby dospelo.

​tohle si s dovolením adoptuji. 

Gatita já na uklízení hraček přes den netrvám, akorát někdy se musí něco uklidit, aby bylo místo třeba na domeček. Večer musí uklidit, aby stihl pohádku v televizi. Samozřejmě uklízíme s ním, ale když on neuklízí, my taky ne:) Když chce, dokáže uklidit velice rychle, sám a z vlastní iniciativy;) To ale jen v těch případech, když je potřeba uklidit, aby bylo místo na vysypání něčeho jiného. Uklízíme společně zhruba od roku a půl.

continuity no to je prave problém u nás, ještě ona k nám jezdí na oběd, takže krom celodenního vaření pro ni jede muž 30 km tam a 30 km zpět do Prahy, po obede ji veze k sestře 30 km za Prahu na druhy konec a zpět (takže 60 km x 2), takže jsem byla na stedrej den prakticky sama s půlročním ditetem a nutnosti uvarit dvě hlavní jídla. A na bozi hod to samy, dojet 60 km pro matku k sestře, cestou v Praze nabrat druhou matku a pak je večer odvezt zpátky do Prahy a vrátit se domu....potrebuju nutne nějakou jinou organizaci příští rok, buď aby nas někdo pozval, nebo babičky jen jeden den. 
letos to teda bylo na dřeň 

betsey mne přijde, ze nějaký trauma způsobí kazdej rodič, to je normální a patří to k tomu, ale je dobrý se některých věci opravdu vyvarovat (v tom mi přišel dobrej ten podcast o největších hrisich rodičovství, ostatně se tam o tom i mluvilo, ze frustrace je normální a hnacím motorem vývoje)

Sairon

JJá jsme Respektovat a být respektován četla a snažím a chci se z ní vycházet, myslím, že pro mě a malého je vyhovující. Asi jsem tady jediná. Nejde v ní p manipulace, ale to člověk těžko pozná bez toho, aniž by se nad tím zamyslel, nebo lépe aby si to přečetl.

žluťásek kelimky som uz vzala (dufam, ze su to oni) a okrem vidoviel a fixiek som vzala aj daldiu sadu prstovych farieb, dotykove puzzle a sadu 4 puzzle pre deti. 60eur len tak za par minut . Pastelky syna zatial nebavia a pri prstovych farbach ma aktualne monkovsky problem, ze ma sponave ruky, tak uvidime co bude robit s fixkami a vodovkami...

continuity no prave. Ted jak jsme porad vsichni doma, tak je neporadek velky. Ctyri lidi vcetne rocniho ditete, ktere travi dny kramarenim vsech dostupnych prostor, to se projevi:)

Ja tedy netrvam na tom, aby syn nebo muz behali s prachovkami a lestenkou, bohate by mi stacilo, kdyby po sobe syn sklidil ze stolu, povesil si bundu a vecer uklidil hracky. U nas je jeste potiz v tom, ze tech hracek ma strasne moc, takze jak je porad vsechno na ocich, mela jsem z toho tik v oku - velmi silny a trvalo to pres mesic. I na mag.rezonanci mozku jsem byla. Pomohlo, kdyz jsme poslali syna do skolky. Preslo to hned:)))))

Mrakoplas ta kniha ale neni blba, neco nam trochu pomohlo. Ale jen na chvili, kolem ctvrtych narozenin uz to zacal aplikovat on na me. To s tim vecernickem je fajn, to u nas taky trochu funguje. Ale i tak je kolem toho hodne vztekani a breku.