Gatita já myslím, ze jediný, co na nepořádek funguje, je redukce věci. Ale já sama to neumim, jsem na to zvědavá, až se přidá kinderbordel 

dzizisketa já četla Jak mluvit s dětmi, aby nás poslouchaly, což by mělo z Respektovat... vycházet. Taky mi ten směr vyhovuje, ale mám často problém s používáním u batolat.

Potrefenáhusa tak to je mazec. U nás teda třeba moje máma ( tchýni to nenapadlo nikdy) sebou vzdy jedno jídlo přivezla. Navíc oběd na stedry den dost odbýváme. Maximálně je rybí polévka. 

continuity já do úrovně úklidu v jeho pokoji v budoucnu zasahovat nehodlám. Zatím se snažím mu něco vštípit a pak děj se vůle boží.

​ To jsem moc zvědavá!!! 

Jinak ještě nemám dočteno, ale obecně souhlasím s viktorka_od splavu Pinot Noir.

continuity no to je prave problém u nás, ještě ona k nám jezdí na oběd, takže krom celodenního vaření pro ni jede muž 30 km tam a 30 km zpět do Prahy, po obede ji veze k sestře 30 km za Prahu na druhy konec a zpět (takže 60 km x 2), takže jsem byla na stedrej den prakticky sama s půlročním ditetem a nutnosti uvarit dvě hlavní jídla. A na bozi hod to samy, dojet 60 km pro matku k sestře, cestou v Praze nabrat druhou matku a pak je večer odvezt zpátky do Prahy a vrátit se domu....potrebuju nutne nějakou jinou organizaci příští rok, buď aby nas někdo pozval, nebo babičky jen jeden den. 
letos to teda bylo na dřeň 

​No to teda, to tě vážně lituju a obdivuji zároveň. To bych já nedala. 

Potrefenáhusa no, tak takový průběh Štědrého dne je fakt sen. Držím palce, ať prosadíš jinou organizaci.

continuity u nás se prave taky na stedry den vzdycky k obědu odbejvalo

ja se to teda snažila ulehčit, co to šlo, bozihodova kachna v troubě přes noc a knedliky jsem zbaběle koupila hotovy...dost věcí jsem se snažila udělat předem, ale bylo to cely pro mě dost hrozny, ještě muž porad není schopnej pochopit, ze s tím miminem úplně nefunguju

a to pendlovani autem několikrát tam a zpět je proste příšerný 

Musím priznať, že na upratovanie u nás pomohla škôlka, aj na všelijaké iné veci. Na to, že rok a pol sa syn iných detí vyslovene bál, tak stačil jeden deň, vlastne poldeň v škôlke a dieťa zmenené o 180 stupňov. A upratujeme až po telke, pred odchodom do spálne.

Potrefenáhusa betsey já v těch traumatech souhlasím s Mha , člověk vlastně při výchově nabízí sám sebe a je dobře, aby měl ty svoje traumata nějak vyřešené ( někdy i stačí, aby o nich alespoň věděl). Dám příklad: moje matka možná nějak komentovala pubertě můj vzhled, ale vlastně vubec nevím, protože si v tomto směru pamatuji jenom to, že celý život řešila svoji váhu. A je vlastne úplně jedno, co říkala mě. 

Já celou výchovu beru jako možnost vyznat se sama v sobě. Když dítě dělá něco, co mě vytáčí, tak se snažím ptát, co MNĚ na tom vadí. Než se snažit zařadit dítě do nějaké klasifikace mi přijde mnohem užitečnější se ptát, co já jsem za člověka, co tomu dítěti můžu dát a kde jsou moje limity. Asi nějaké traumata stejně dětem vyrobím, ale alespoň nás to všechny někam posune. 

Gatita džus je skvělá historka!!

betsey To že si děti s rodiči vybírají i traumata je moc zajímavá myšlenka, trochu mě to osvobodilo, díky moc!

Potrefenáhusa O tom Štědrém dnu mluv nějak pěkně s předstihem a rozplánuj to jinak, prostě s tím dítětem už jste skutečná primární rodina a je třeba z toho vycházet, držím ti pěsti. S miminem se to ještě dá, ale bude to čím dál náročnější. Nějací další sourozenci nejsou ve hře? 

Potrefenáhusa tak jestli ti mnozstvi veci nevadi, tak treba nebudes trpet ani kinderbordelem. My jsme s muzem oba celkem stridmi, nenakupujeme mraky obleceni, udelatek, nesbirame suvenyry, krem na oblicej mam jeden.... neni to nijak cilene, ze bychom byli tak sporivi nebo si precetli, ze je "in" mit malo veci, proste to tak mame oba. Bych rekla, ze se v kramech netopime. Ale hracek mame fakt strasne. Syn se nechal jednou slyset, ze se mu nechce do skolky, protoze doma ma vic hracek nez tam. Ja mu to i verim, uz byl i problem vybrat na Vanoce nejake Lego, ktere jeste nema. Takze to uz by chtelo nejaky system a trochu discipliny, aby nam z toho nehrablo. Navic on je hromadic, schranuje kazdou samolepku z jogurtu a kazdy krasny kaminek. Na zaludy a kastany v gauci jsem si tu jiz jiste take stezovala;)

Pinot Noir dzizisketa díky za potlapkani, já z toho teda úplně bez ztráty kytičky nevyšla, trochu mi tu vytekly v předvečer nervy, tak doufám, ze to muž pochopil, ze je situace dost vážná a příští rok to snad nějak vymyslime jinak. 

To "Ako hovoriť, aby nás deti poslúchali" bolo otrasné, nefunkčné, strojené.

Dnes mě Ríša opět pobavil a dojal: strachoval se o svoje spací plyšáky, jestli se v noci v posteli nebojí sami, když on je zrovna ve snu

Potrefenáhusa to je blby s tim Stedrym dnem. My to tedy mivame take narocne v tom, ze se schazime u nas v poctu osmi dospelych (ted tedy ne), ale muz nemusi nikam vyjizdet a hlavne - nase matky zajistuji podstatnou cast jidla. Jedna prinese salat, druha klobasy, ja pak jenom udelam rybu. A i tak je kolem toho hodne šoprdání. Uz jen nachystat stul a mraky nadobi, do toho hlidat deti, chodit uspavat...Nepomohlo by se domluvit na tom jidle treba? U nas se tedy nase matky i svagrova nabidly samy a ja velmi rada prijala.

Tak jsem to tu prolitla a jsem rada, ze jsme vyrostli a deti vychovavali v dobe temna, takze u nas je bezne rict Prosim te, uklid si to a to, prosim, vyhod odpadky atd. S nejakym Tady lezi tvuj svetr bych asi neuspela, odpoved by byla Ja vim, nebo Jojo. Kdyz uz deti udelaly nekde hodne velky binec a nechtely si to uklidit, nejlip se osvedcilo nahazet jim to na zem v jejich pokoji. Sice jsem se musela obtezovat to primarne posbirat, ale pochopily celkem rychle.

Pinot Noir dcera večer někdy říká, že zavře oči a pustí si nějaký film, třeba o perníkové chaloupce

Potrefenáhusa nešlo by příští rok alespoň něco vyřešit taxíkem? Něco to bude stát, ale i pro tvého může to musí být hrozne, strávit půlku svátků v autě. 

continuity ale ono je to veľmi užitočné aj vo vzťahu s partnerom, aspoň mne to extrémne pomohlo. My sme mali s mužom dosť turbolentný vzťah od začiatku, nebolo týždňa keď sme sa nepohádali a väčšina hádok trvala veľmi dlho a ku koncu sa vždy vypisovali rozvodové papiere... No proste blbé, a potom som sa dostala k semináru, kde sa riešili traumy z detstva a mne už prvá hodina tak strašne otvorila oči, že sa to nedá ani popísať. Zrazu som pochopila, prečo reagujem tak ako reagujem a že on mi vlastne nechce naschvál ublížiť, len mi stláča tú moju boliestku z detstva a odvtedy máme úžasný vzťah. Traumy z detsva som si poliečila a ako keby zo mňa fakt spadli tie povestné okovy.

Všetko je to vlastne o tom, čo MNE vadí, a hlavne prečo, že

A děkuji za tipy na židle. Jak jsem ale večer viděla způsob malého stolování, měla jsem trochu velké oči, nenechám hned první jídlo nenávratně ušpinit věc za minimálně dva litry AAle píšu si Jitro, Stokke a Seedes.