DruI ja mám teóriu, že deti vyvažujú rodičov. My sme tiež dvaja introverti, sambo je k tomu schopný nepovedať jednu vetu za celý deň, má internú prezývku "tichanek" , ja mám k tomu aj slušnú sociálnu fóbiu a naše dieťa mele neprestajne, s každým sa druži, každého na ulici osloví a volá ho k nám 
. Za to známa a jej muž sú ukážkovi extroverti, majú radi spoločnosť a pusa sa im nezavrie. A ich syn je úplne tichý , skôr utiahnutý. Ona sa smeje, že mu už asi chudakovi hučí v hlave z toho ako oni dvaja neustále rozprávajú, ze je radšej ticho 
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Len To delala I nase, proste furt rvala treba tri ctyri hodiny bez zjevny priciny. Ale preslo ji to. Ted tak rve pres den;-). Jdu si to hodit. Pinot Noir Urcite umi bezvadne R.
Evaeva áno, aj máme podobné puzzle
Reakce na Pinot Noir:
Mrakoplas uá, písničky! Náš zpívá pořád, zpívat teda umí a zná jich tolik! Ovšem původní texty jsou nuda, takže je do všeho potřeba namontovat prdy, takže Holka prdlooká, neprdávej u prdoka, v prdoce se voda se prdí, podeprdá tvoje prdy... Už to trvá dlouho, tak jsem okorala, ale vždycky, když jede po ulici na kole a tahle díla vykřikuje z plných plic jak strýc Pepin, tak se trochu stydím
Karja vidíš, je to jen o úhlu pohledu :D
Gatita jo je to strašný, ty dny jsou hnusná táhnoucí se šeď, jeden jako druhý. Ony za to nemůžou jen ty děti, tady to divnoobdobí kdy se nikam nedá, nic se nesmí. Mě ta mateřská, domácnost taky ubíjí, než se narodil krteček, před codivem jsme skoro každý den v týdnu někde byly, teď pořád jen doma a doma a už mi z toho hrabe. Když se k tomu přidají ty moje zdravotní problémy, kdy já každé ráno vstávám s tím že mi je mizerně, tak mě pak každá maličkost vytočí. A pak jsem na sebe jen nasratá, protože si myslím že za jiných okolností by byla příšerka pohodobě dítě. 
Poslední dva týdny si hraje tak, že vytáhne balík plínek, pojmenuje ho po nějakém dítěti ze školky a celý den se o něj stará. Takže jsem rezignovala na uvědomělou matku a začala zase chodit do školky, ať má aspoň ty dva dny v týdnu nějaké lepší, covid,necovid.
Musi to byt narocne, pracovat s ditetem za zady. Ja to tak mela s prvnim synem a uprimne - dodnes se desim, kdy vyplave po letech nejaka moje chyba z nepozornosti, musela jsem jich urcite nasekat hodne. Posilam aspon na dalku nejakou tu pozitivni energii.
Potrefenáhusa dynda @karja Děkuju za povzbuzení, věřím, že to peklo nebude navždycky. Už začíná dost komunikovat a přes den se na mě pořád směje, čerpám z toho na ty večery. Akorát pořád nechápu přidělování, jsem založením spíš slabej kus.
Sairon no presne. Mladsi je uplne vzorny a starsi, kdyby chodil do skolky, tak taky. Takhle se uz dost nudi. Do skolky ted chodil po temer rocni pauze 2 tydny a bum, testy a karantena. Do toho manzel od brezna na houmofisu, sedi zavreny v pracovne a vychazi pouze 2x denne, zpravidla presne v momente, kdyz jsou obe deti jakz takz zaopatrene a ja si zrovna sedla s knizkou. Mam je vsechny hrozne moc rada, ale uz bych potrebovala, aby nekam vypadli;)
Nemam zdravotni potize jako Ty, ale i tak jsem uz uplne umorena. Vikendy, svatky, Vanoce...vsechno jedno. Jen porad jime a vyrabime doma neporadek.
Gatita Sairon tohle období je fakt na hlavu. Za normální situace bysme měli jen jeden den v týdnu, kdy by žádné dítě nemělo nějaký kroužek. Teď je sice fajn, že můžeme vstát v osm, do devíti snídat, žádný spěch. Ale čeho je moc... Navíc syn by potřeboval mezi děti, teď ani venku moc dětí není a já nemám tak blízké dětné přátele, abych mu něco domluvila s nějakými dětmi.
Gatita Tý jo, teď se mi úplně vybavilo to hrozný období, asi tak v tuhle roční dobu, kdy byl muž doma po operaci páteře, mohl jen ležet nebo stát. A kluk, asi tříletý, měl tu zimu jednu nemoc za druhou, spálová angína, neštovice, zánět průdušek. Muž jako workoholik byl silně nerudný, v obýváku na rozloženém kanapi vleže neustále telefonoval, "řídil firmu", to fakt bylo bez přestávek, pořád jen do toho mobilu hulákal. A kluk byl zase mrzutý, uplakaný, pořád na mne nalepený, ven jsme nemohli, taky bylo nutný pořád vařit, všude bordel, venku tohle šedivé bezčasí, trvalo asi 2 měsíce, ale pocitově rok.
Bydleli jsme tehdy v Letňanech, otevřeli krátce předtím první Tesco a jelo 24 hodin. Když to doma usnulo, chodila jsem se tam v noci procházet mezi regály pod záminkou nákupu pečiva na ráno.
Teda nevím, jak bych to dala teď, skoro rok, plus všechno zavřený 
Gatita Sairon to je presne duvod proc jsem se snazila starsi ponechat ve skolce co nejvice. Chodi 3 dny v tydnu, snazim se ji aspon trochu zachovat zdani normalniho zivota, nejakeho rezimu. Staci ze v ty dny kdy do skolky nejde, jsou rana a dopoledne nekonecna ( i ted je jeste v pyzamu, ehm, a pred chvilkou dojedla snidani), kdyby to trvalo mesic, tak ok, ale nechat nejake navyky na ranni rezim vysumovat uz temer rok, bala bych se ze uz na to nebudeme pak umet naskocit.
Evaeva nemate venku deti? My kdykoliv vyjdeme do naseho parku, potkavame spousty deti, jen snad kdyz prsi, tak je nich o neco mene, co ja i uvitavam, kdyz hriste neni precpane...
A dnes se jdeme potkat s kamaradkou a jejimi syny, se kterymi jsme se pul roku nevideli, uz se taak tesime! 
Jennyfor no ja si nechci stezovat, vim, ze by mohlo byt hur - nikomu nic neni, zatim nejsme nikdo bez prace a tak.
Ale mne to proste prijde malo, bejt spokojena jenom proto, ze by taky mohlo bejt hur.
To bezcasi je desne, do toho porad dokola varit a uklizet v dome, kde non stop prudi ctyri lidi, asi holt nejsem takova pecovatelka, jak jsem si myslela. A k tomu ten chudej zivot, zadna kultura, sport...moje nejvetsi povyrazeni je navsteva dm 1x za deset dni:))))
A dnes je syn u babky na 'prazdninach', takže tie on-line hodiny oducim v kľude, slnko svieti, na obed idem k našim a ideme tam malému spraviť tiež hraco-pracovny kútik, milujem triedenie vecí a prestavbu nábytku, takže to mi tiež psychicky pomôže. A ešte som si aj vlasy umyla
