Kokoska já myslím, ze v ty nevychove se dohodou mysli něco trochu jinyho-ze se s ditetem snažíte najít řešení, který je přijatelný pro oba
jinak mi přijde, ze ta respektující matka je vnímaná hodně pejorativne, jako někdo, kdo si nechá skákat po hlavě a nechá dite růst jako dříví v lese, já bych v tom viděla spis pochopení toho, ze dite je taky člověk, byť malej.
Souhlas v obou bodech 
tv haha stihnul si je rozbit o chvili pozdeji:D
chápat jeho vztek, že by si to fakt chtěl zkusit sám, že se mu třeba to otvírání garáže líbí, a zároveň mu říct, že mu ale vyhovět nechci, protože ... no, to s tím alarmem.
no ale tomu vzteknutýmu dítěti nic neřekneš, protože prostě vůbec neslyší, jen ječí (netvrdím že je takový vnouček od Kokosky, ale prostě někteří takoví jsou). pro tyto případy je fakt lepší neukazovat nic, co mu nechceš dát, asi jako bys cvičila psa tím, že mu ukážeš kus masa a pak ho zas schováš. jo, dobře cvičený pes to zvládne i se to dělá (vzpomínám na boniin piškot na čumáku dzizisketa :-)) ale lehce labilnějšímu prckovi (ani dospělýmu!!) bych to nedělala:-)
Anema já vím že to tak fungovat může, protože mi to tak někdy funguje, ale pořád je to o tom že to jde jen v situacích kdy po tom mém prvním kroku se příšerka rozhodne že začne spolupracovat. A já bych potřebovala poradit jak se chovat v situacích kdy se mi to spojení nepodařilo navázat, což třeba v těch webinářích co bývají čas od času zadarmo už nikdy není, proto jsem tak skeptická kurzu, ale prostě uvidím no.
Jinak já obecně nemám problém s tím , když ona něco chce co nemůže mít, to se často dobereme nějakého kompromisu a pokud ne, tak jí prostě jen dám najevo že ji chápu, ale i tak jí nevyhovím a nevadí mi že řve U nás je zádrhel v situacích kdy po ní chci něco já a ona odmítá spolupracovat, tam prostě to spojení navázat dost často nejde. Třeba skoro každé ráno je konfliktní, protože během svého převlékání různě odbíhá si hrát, různě kvílí že se nechce oblékat a podobně. Já jí vždy řeknu že ji s oblečením klidně pomůžu, ale nebudu ji oblékat celou a dám ji na výběr, že když se nechce oblékat teď, tak nemusí, ale já mám hlad a jdu dolů, takže je na ní, jestli se obleče hned a půjde zároveň s námi snídat a nebo si bude hrát nepřevlečená nahoře ale bude tam sama. Ve většině případů má celou dobu co chystám sebe a krtečka spoustu času řešit jiné věci a v okamžiku kdy já odcházím z koupelny začne hrozně řvát ať na ni počkám, ať jí pomůžu, že tam nechce být sama. Když odejdu je schopná tam sedět a plakat i čtvrt hodiny (možná i déle, nějak jsem neměla nikdy srdce ji tam nechat brečet víc), když na ni čekám, tak při oblékání vymýšlí blbosti a trvá jí to strašně dlouho což mě fakt nebaví, a nechce se mi to každé ráno podstupovat.
Evaeva aj mňa! Plus babka zobrala staršieho doobeda na záhradku, bola som vonku len s mladším, pozorovali sme chrobaciky a mravcov, kúpili si narcisy, v pohode sa naobedovali, dala som ho spať a hodinu sa (konečne zas) venovala angličtine, vypila kávu, to bola taká pohoda! Som si spomenula aké to bolo fajn keď bol starší v tom veku a mala som len jedného. To ticho a poriadok! 
Anema presne tak to dopadlo, proste jsem mu ten ovladac vzala a kdyz se nadechoval, stihla jsem mu rict Sam, az ti to ukazu, aby nezacala houkat sirena. Coz ho asi zaujalo a prestal rvat. Ja s timhle moc zkusenosti nemam, moje deti se az tak nevytacely, nejaky valeni po zemi a nepricetny rev si nepamatuju.
Potrefenáhusa mne se dost tezko hleda reseni s nekym, kdo se zmita a nevnima, neumim to, no. Ale fakt nejsem nejaky despoticky Herodes.
viktorka_od splavu neukazala, jen jsem si neuvedomila, kdyz jsme sli ven, ze si pamatuje, kde mam klice a ze na ne dosahne. Na nich ten ovladac mam priveseny. Doma samozrejme maji vsechny veci, ktere nema brat, mimo dosah.
Sairon a je fakt nutný, aby se oblíkala? jako co popisuješ zní hrozně, ale proč se na to nevykašlat?
Mrakoplas jo, být chvíli jen s jedním se pohoda:) Já jsem teda tenkrát radši brzo podruhé otěhotněla, takže tu úplnou pohodu neznám, vždycky jsem tam měla nějaké ale. Takže třeba pořádek tady nikdy moc nebyl;)
Kokoska ajo to chápu, já myslela, žes mu to sama schválně chtěla ukázat, což se jeví jako fajn nápad dokud člověku nedocvakne, že vlastně nesmí na něco z toho sahat:-) (beru to podle sebe, mně by se to určitě takhle stalo, že by mi to napoprvé nedošlo:P
Sairon jaaj toto mám presne aj ja so starším a tiež sa mi to nedarí zlepšiť, okrem úplatku cukríka 
. Aj mu dávam veci na radiátor, lebo najprv bol dôvod, že sú studené a keď sú už teplé tak si nájde iný. Proste sa mu nechce obliekať ani keď chce ísť von on sám a ani keď ho komplet obliekam ja ako malé mimino. Teda až na výnimky. Stále uteká, priznám sa, že ma to dosť nebaví a neviem ako by som dala najavo pochopenie keď ho teda fakt nemám, mladší čaká, ja tiež a toto neustále riešenie obliekania ma fakt dosť nebaví. Ja chápem, že nemá rád prezliekanie, idem mu v tom v ústrety ako sa len dá ale málokedy to ide bez zvýšeného hlasu alebo vypenenia. Zdržuje, zdržuje, má čas a potom plače, ze nebol prvý. No, od pondelka zvažujem návrat do škôlky. :)
Evaeva aký je medzi nimi rozdiel? Ja som otehotnela keď bolo staršiemu rok a pol ale ja som mala v pohode tehotenstvo tak ma to nijako veľmi neobmedzovalo.
viktorka_od splavu on je malej, ale sikovnej A pamet ma jak slon, ma odpozorovany, ze s tim otviram garaz. Takze vzal ty klice a mazal ke garazi, nacez na moje pockej, ukazu ti... zacal kvilet.
Mrakoplas a zkoušelas, když nemá rád převlíkání, mu vyjít vstříc v tom, že by se prostě nepřevlíkal? zní to teda divně, to chápu, akorát si vždycky vzpomenu na mou maminku, ona na nás jako malý bývala dost přísná (tehdy bylo běžný "nechat vyřvat", výprasky apod), ale s mýma dětma vycházela naprosto bezkonfliktně, byly u ní hrozně hodný... pak jsem na to přišla: vůbec nic po nich nechtěla, ale fakt nic:-) jasněže jako rodič to nemůžeš tak nechat, musíš "vychovávat", do něčeho nutit.. ale i tak toho jde dost vynechat
viktorka_od splavu hele a to ho mám nechať ísť von v pyžame? 
. Doma to už neriešim, nestojí mi to za to. Nechávam ho kľudne celý deň v pyžame, len mu dám ponožky a občas papuče. Ale von už fakt nie
Edit. Asi to nebolo z môjho predchádzajúceho príspevku dosť zrejmé, že píšem o tom keď ideme von, to sa ospravedlňujem.
Mrakoplas no já neříkám že máš, ale dělej jen to, co ti za to stojí:-) buď kup hezký pyžamo, nebo se s ním přetahuj stejně je to jen období.. i když, u kluků může trvat celý život
viktorka_od splavu pyžamá má rád, do nich sa večer obliecie v pohode. Ja potrebujem, aby bol vonku trošku oblecenejsi, hlavne v zime, v pyžame ho po vonku naozaj chodiť nenechám. To myslím nie je až taká strašná požiadavka. Doma si môže chodiť v čom chce, jediná podmienka je, aby nebol nahý.
viktorka_od splavu ja bych teda na urcitym rezimu trvala. Rano se umyt, vycistit zuby a prevlict snad neni takova zatez. Ono zas i to maly stvoreni rychle vypozoruje, ze kdyz dostatecne dlouho klade odpor a vyvadi, ma to pro nej uspokojivy vysledek - pozadavek se zrusi, matka ustoupi. Ja taky vnoucatum asi dovoluju vic, nez rodice, ale ja s nima taky nemusim stihnout tolik veci. Kdyz vim, ze budu hlidat, pocitam s tim, ze si neco bud pripravim dopredu nebo dodelam pozdeji. A taky si obcas reknu, at si je vychovavaji doma, babicky jsou na rozmazlovani, coz muze byt i pripad tvoji maminky.
viktorka_od splavu ja s tebou souhlasim, clovek si to musi udelat jednoduchy! Ale teda v zime v pyzamu a backurkach ven nemuzou, skoda:D ale rekla bych, ze s jednim ditetem(pripadne dvema dal od sebe) a zadnejma "povinnostma" je to v klidu, protoze te nic nehoni a o nic nejde. Ale to druhy dite blizko k prvnimu do toho podle me dost haze vidle, ze uz se nemuzes ridit jen tim, co chce jeden, protoze se to muze tlouct s tim, co potrebuje druhej. A mira stresu narusta a tim padem dost klesa ochota rodice se na vsechno vykaslat a bejt v zenu.
viktorka_od splavu podle mého je spí v tričku, plínce a pytlu, takže když si sundá pytel a plínku, tak by tu pobíhala jen v tirčku a až tak teplo tady nemáme. A vlastně bych ten problém pak jen posunula na oblékání na ven kdy by si musela oblékat o to víc vrstev.
