Nakupy jsou u nas taky zazitek. Ja mam ted castejc toho malyho, aby si druha gazela trochu oddechla, tak jsem ho vzala s sebou do Bauhausu. Celou cestu v aute mlel o auticku, ve kterym tam bude jezdit (nakupni kosik v podobe auta, dela to strasnej ramus na tech dlazdicich, co tam maj na podlaze) a o destniku, ze kteryho prsi, to tam maji venku vystaveny a on si to pamatuje. Tak jsme museli pod destnikem zmoknout, prozkoumat vsechny vystaveny virivky a bazeny a velky stesti, ze nafukovaciho plamenaka uznal, ze by se nam nevesel do auta. Nastesti jeste nevi, ze by se koupil vyfouklej. Zbytek odpoledne si na to hral a doma hned hlasil, ze jezdil v aute.

Jak malo staci k detske radosti!

Myrtila Len nevim, jestli vám to třeba nepomuze, ale nejtvrdší spánek je cca po 10-15 minutach po usnuti, já si na to i nastavovala minutku na mobilu, stalo se mi třeba, ze jsem při vstavani z gauce s miminem v náruči slapla na hrací kytarku na baterky a vůbec ji to nevzbudilo. Ale když se ta čtvrt hodina pretahne, je to už zas blby

pro mě to byl objev pomalu století 

Evaeva ďakujem

Potrefenáhusa Dík, tohle používám, typicky odcházím od uspanýho dítěte po 12 minutách.Ale pak spí už dost mělce a leccos ho vzbudí. A když jsem ho uspávala v náruči, tak jsem teda odpočítávala každou minutu, než mi odumřou ruce. Příště zkusím to nosítko, noční spánek je přece jenom trochu tvrdší. 

Len já teď přes den uspavam taky většinou v nositku nebo v satku, ale nositko mám teď pujcenou manducu, která mi přijde v mnoha ohledech hrozne nepohodlna, mmj se musí bederak rozepinat oběma rukama (nebo jsem na to neprišla), takže ne s ditetem, jinak jsem to odkladala cely, v předklonu a pomalinku. Ted musím dite napřed vyndat

ona spi teda teď lip, já ji do asi 8 měsíců nemohla odkládat vůbec, budila se tak po 10 minutach, teď už muzu odhazovat par měsíců úplně v pohode 

  velky stesti, ze nafukovaciho plamenaka uznal, ze by se nam nevesel do auta. Nastesti jeste nevi, ze by se koupil vyfouklej. 

​

V těchto situacích vždycky trnu, že nějaká kolemjdoucí dobrá duše prozradí něco, co se mi podařilo ututlat

Kokoska ty jsi naprosto skvělá babi  hornbachy a spol. jsou totiž mnohdy lepší než kdejaké hřiště. Mladší chudák to moc nezná, jak prožil skoro celý život za covidu, ale starší byl vždycky úplně u vytržení. S tatínkem to bylo nej, přesně v tom strašném autíčku, které já skoro nejsem schopna uřídit, jak je to neovladatelne. Ale i spolu. Chodili jsme třeba pro jednu žárovku. Nebo pro koláč do Kabátu, nebo jen koukat na ryby a kraby. Vždycky dal řeč se zaměstnanci - eee, aaaau, tamtam, bum, ti se pobavili, někam jim vlezl, já ho vylovila a šlo se spokojeně domu. Doporučuji!

Potrefenáhusa Sestrice mají ten bederák taky bytelnej a potřebuju obě ruce, takže zkusím dítě vyndat. Ale moc ho v nosítku neuspávám, max. na poslední krátkej spánek, protože v něm nikdy nespal dýl než půl hodiny. Navíc jsem teď nějak přehlcená kontaktem s dítětem, rostou mu zuby a má k tomu separační úzkost, takže chce bejt nonstop nalepenej na mě a já si od toho aspoň na chvíli (denní spánek) ráda odpočinu.Ale i tak je nosítko velkej pomocník, když je nejhůř. 

Malenge tak tenhle typ obchodů s našimi prakticky navštěvovat nejde. Všechny ty hřebíky a šroubováky je hrozně zajímají, by to tam totálně rozložili:) Zato návštěva drogerie je super, oba si vezmou vozík, já mám kočár a průjezd obchodem pojmou jako závod:)

Malenge jo, svitici stojaci lampa uvnitr s umelou vodou a plastovyma rybickama, bublinky, barevny svetylka, zazitek dne!

Kokoska nepodceňuj se, možná i zážitek týdne  kdysi jsme tam strávili asi půl hodiny v oddělení hraček pro psy a kočky, personál se chodil dívat! Fakt studnice štěstí a zábavy.

Malenge dik za tip

Potrefenáhusa

Jestli chceš, můžu ti půjčit Kibi. Rozepnout jednou rukou se dá. 

Kokoska užijte si to

Potrefenáhusa U nás je to podobný jako u Len - dá se od něj odejít, ale pak se tak po 20 min od usnutí už vzbudí na sebemenší podnět. Když jsem u něj, dá i hodinu a půl, takže většinou spíme spolu, v posteli, nebo on v nosítku. Ale docela jsi mi dodala naději, že třeba časem půjde odložit, teď je mu 8 měsíců a mám pocit, že občas, tak jeden z deseti spánků, že spí nějak víc tvrdě, vždycky si pak říkám, že jsem mohla zkusit odejít, sem tam to i zkusím a už párkrát zůstal spát beze mě i trochu delší dobu.

Pořád jsem si říkala, jak neodložitelné mimino řeší matky víc dětí, a teď jsem to viděla u kamarádky - její půlroční syn prostě spí přes den jenom v nosítku, ale zase kolem něj může ječet starší dítě, matka si může povídat, nebo dělat cokoli, prostě jak je u mámy, tak by spal snad i na koncertě

Myrtila prejde to my mely silene obdobi s malou mezi sedmym a desatym mesicem. Spala jen se mnou. Vecer jsem chodila uspavat uz pripravena ke svemu spanku, protoze stacilo, aby zasustila perina a mala byla okamzite vzhuru a rvala. Pres den spala jen tak pul hodinky, opet jen se mnou. Dojit si na zachod nebo treba uvarit, bylo nemyslitelne. Sedela jem s ni hodiny a hodiny v posteli a cetla si. Propadne sedela u pocitace s satkem. A tatinek byl nepritel, rozhodne se nenechala uklidnit od nej, ani pochovat, abych odbehla treba do koupelny. Ale preslo to, mala usina v posteli, nenecha se rusit mym odchodem, i kdyz vrze postel i parkety, obcas mi neco upadne, chodime si do loznice pro veci a nevzbudi se. Spi tak pres poledne aspon hodinu a pul, vecer taky usina pekne. Nedavno se v noci nakojila a sla zalehnout tatu, ze ktery je ted uz milovan. Taky je tata jeji treti slovo spanek nam kazi jen ty zuby, zacaly ji rust az nedavno ve ctrnacti mesicich a behem dvou tydnu vylezly tri. A v satku uz spi jen velmi vyjimecne, treba na vylete (protoze v kocare se nespi ani omylem), protoze si tak uzivam tu volnost jejiho spanku v posteli, ze tomu, abychom na nej byly doma, podrizuju cely program. 

Jinak na nikdy neodkladala dite s nositkem nebo satkem, pokud teda neuslo na zadech. Ale z bricha jsem vzdycky malou vybalila, nechala spadnout satek na zem a opatrne polozila. Nositko sundala z ramen, nechala viset kolem pasu a malou polozila. 

Já to tu tak čtu a říkám si - ty jo, my máme tak pohodovy dny, a už dlouho, úplně bez stresu, fakt. Syn chodí do školky, já do práce, o víkendu v něm mám super parťáka, sporů málo, hlídání dost, za poslední dobu jsem byla i dostkrat normálně venku ... a najednou se přistihnu, ze si říkám, ze teda bychom si mohli strihnout ještě to druhy, když nám to tak pekne jde ... jezismarjaaa, zastavte to někdo  Když já mám asi pocit, ze druhy bude rovnou dvouletý

MP Meri Je to past!

MP Meri jojo, taky jsem byla poněkud v šoku, když jsem si uvědomila, že k novorozenci se vlastně musí vstávat i v nocihlavně jsem teda zjistila, že jsem tomu odvykla. Ale naskočila jsem do toho rychle, jak jsou jen dva roky od sebe. Mít je s větším rozdílem, je ten šok větší.