Já to nepraktikuju nijak fanaticky, prostě ho po každém kojení v klubíčku strčím nad kyblík a on se na zvuk, který u toho vydávám, naučil zatlačit a vykakat se. Občas se i vyčůrá, ale nesleduju ho celý den, abych zachytila všechno čůrání a občas se mi pokaká třeba u kojení i mimo kyblík. Není to žádná věda a neberu to nijak striktně. Ale je to fajn, často ani třeba nekaká, jen se "vyprdí" a asi ho už tolik netrápí bolesti bříška jako dřív. Začali jsme s tím ještě během šestinedělí a ráno třeba piští do té doby, než ho nad ten kyblík posadím, on se vykaká a je klid. Takže věřím, že už fakt chvilku dokáže počkat, než ho rozbalím a nad kyblík strčím.
To ranní převlékání postele byla ryze moje chyba, natahovala jsem se pro papírový kapesníčky, abych ho otřela a přitom jsem ten kyblík převrhla.