Ja nedavno mela bajecnej zazitek s Tondou. Chtela jsem jit na venkovni vysilani podcastu Buchty, na Stalinu. Melo to zacit v 18, takze pohoda, to zvladneme. Zacatek se zpozdil a jakmile se zaclo, z Tondy se stala ujecena bestie, vykrikoval, behal, smal se, proste byl nadsenej ze se zlobime a snazime se ho chytit. Ale nejvic me v tom celym nastval sambo, kterej predem slibil, ze kdyby se tohle delo, tak ho odklidi.. coz neudelal, protoze mu to prislo roztomily a nechapal, ze by to vriskani a behani nekoho mohlo rusit. Skoncilo to predcasnym odchodem s Tondou pres rameno a ja byla jeste tri dny nastvana! A jeste tomu prihlizela MP Meri
Jsem tu par dni nebyla, tak docitam. To byla zábavná scenka, no
Ale jak jsme seděli dal, tak k nám nic nedolehlo, jen ta chvíle, jak si hodila Tondu přes rameno jako pytel brambor ... to bylo hodně efektní
A jak já byla v tu chvíli šťastná, ze jsem tam bez decka
A mrzí mě, ze sem se tu nedozvedela pointu, co maj rodiče dělat v případě zmrzlinovejch scén! U nás je to taky tema - syn strašně potřebuje zmrzlinu, velice intenzivně o ni prosí a těší se ... ale bohuzel je vždycky zklamaný, ze je studena, což nesnáší, takže se ji nakonec ani nedotkne a je nastvanej. Obvyklý konec scény je - já jim zmrzlinu a syn chroupe celozrnne sušenky, oba spokojeni 