Vari mam uplne stejny model. Ale tak ji jsou cerstve dva roky, nemyslim, ze by pochopila, ze ma lezet a ja za deset minut prijdu. Kdybych odesla, tak u unaveneho ditete by slib, ze prijdu za deset minut, fakt nepomohl. Jen k jekotu, pronasledovani me, viseni na noze... A tim pak delsimu uspavani. Ja povazuju za neskutecny pokrok, ze je ochotna na me v posteli pockat, nez si vycistim zuby a prijdu za ni. Driv me nepustila ani na minutu 

Zuzuli Ty my je rok a tri ctvrte, taky je jeste mrnava, chytra je jak opice, ale podle me si vybira, cemu bude rozumet. Jeji bracha usne do pul hodiny a spi celou noc, tohle stvoreni proste nespi v kuse dyl nez tri hodiny, v noci si ji beru k sobe, ale to po mne tak tri hodiny poskakuje. :-/

Gatita Jj to si taky říkám, že jsem asi neschopná když to jako nestíhám. Ale je to špatnýma prioritama (u mě). My taky uspavame oddělene a sambo má usnutim děti padla a dost často padne taky, že usne třeba ještě oblečenej na gauči, o půl 9:-D. 

Vari já u obou začala s těmi odchody když měli tak 18-20měsíců. Příšerka ze začátku trošku plakala, ale kdykoliv fňukla, tak jsem se hned vrátila,uklidnila a zas pár kroků odešla, prostě aby věděla že když je to na ni moc, tak přijdu. Taky jsem se první dny nedostala dál než k tomu, že jsem seděla ve dveřích od pokojíčku. O tom, že po zazpívání písniček odejdu, jsme si povídaly už před spaním a pak znovu, než jsem odešla. U krtečka jsem poprvé odešla vytočená, jen s prostým oznámením že jdu pryč, to nebrečel. Pak, když jsem ten odchod zopakovala, tak párkrát mě začal volat, když jsem byla ve dveřích, ale vždy stačilo se vrátit, pomazlit a pak už jsem mohla odejít.

U obou se mi osvědčilo, že po pár prvních pokusech jsem se začala ptát jestli už můžu jít, nebo jestli chtějí ještě přitulit. Oba si dokázali říct, kdy už ten můj odchod zvládnou.

Sairon Hustý! No jenže my je nemůžeme dávat spát spolu jeste, malamala vstává někdy dost brzo a hlavně má bdělá okna v noci, kdy má dost jako různých požadavků. 

Vari myslim, ze tohle jen dokazuje, ze kazde dite je vazne jine a ze nektere ve dvou letech pochopilo, ze bude usinat samo, nic neznamena. 

Karja naši taky nespí společně Krtek v noci různě pokvikává, jeho to nevzbudí,ale příšerku jo a ta pak hodinu čučí do stropu a nemůže spát. A už takto je problém ji ráno vzbudit do školky, natož aby ještě byla nevyspaná. A navíc ani já nemám morálku na to za nimi v noci chodit když ráno vstáváme. Sestěhovat je, je můj velký plán na prázdniny,kdy nebudeme muset vstávat.

My si na sebe upletli bic v podobe dudliku. S dudlikem se dite jen polozi, on se zachumla zamava a do rana o nem nevim. Jenze se uz potrebujeme toho dudliku zbavit. Kazdy pokus je se silenym revem, at uz tam jsme nebo ne. Musime to brzo rozseknout nekdy o vikendu a uz nepovolit. Jinak se synem delam vetsinu cinnosti, kdy nemusim odbihat stylem jdu do sklepa apod. Takze poklidit, dat do mycky, vysat, vyprat. Ale jsou to spis torza cinnosti, takze jsem vic grogy nez po klasicke pracovni dobe (neprekvapive) a stav domacnosti je stejne neuspokojivy. Hrozne mi i psychicky pomohlo si 1-2xza mesic vzit nekoho na generalni uklid. Dnes nam pani na uklid umyly dve male koupelny, detsky pokoj, loznici, horni chodbu, schody a cast spodniho patra a zitra dotahnou zbytek. Vetsinou vezmou i okna a jak to delaji zgruntu, tak je to uplne o necem jinem nez to moje sudlani. 

Mmch příšerku jsem to učila cíleně dopředu, aby to měla zažité, než se narodí krteček, abysme toho jako večer neměli moc. Takže samostatné usínání zvládala zcela suverénně do doby než se krtek narodil, po jeho narození začala vyžadovat naši přítomnost dokud neusne a trvalo to skoro rok, než jsem od ní mohla zase začít odcházet.

Vari víš co, když musíš, tak musíš. Starší měla dva roky a dva měsíce, kdyz se ji narodila ségra. Muž byl s námi doma týden, pak týden naši a pak prostě retim 7 nočních za 14 dní. 

Já vekem přišla na to, že spousta věcí s detma nejde, protože je vnitřně nechce dělat ani matka. když jsi rozhodnutá je to vždy snazší. Neříkám, že to je záruka snadného průběhu, ale je to určitě lepší začátek než mít sama v sobě pochybnosti jestli je dítě dost velké, dost rozumné a jestli mu neubližuji. 

Když máš na výběr nechat řvát mimino nebo to nějak zkoulet se starší, tak to prostě nějak uděláš. 

Sairon já jsem to samozřejmě taky začala dělat už před porodem jen u nás prostě nemělo kdy dojít k tomu regresu.

Jos Kolik mu je? My dudlika sebrali velkemale na popud samba ve 2 a čtvrt. Malemale ho nechám do 5 let, je mi to úplně jedno!!!!!! Přeháním ,ale ještě ji ho nechám. Protože jednak to byl náročný tyden tehdy a druhaknnak přestala pak spát po obědě;-/

Zuzuli ja si to u nás zatím taky neumim představit (a ani zatím nechci), ale je pravda, ze jsem si neuměla představit spoustu věci, ale když pak na to nazral čas a byla jsem rozhodnuta já, šlo to většinou celkem hladce 

ale já ji uspavam rada, ona mi u toho ještě něco povídá, já ji zpívám....horsi jsou občas ty vstavacky v noci, kdy nemůže dlouho zabrat 

Jos kolik mu přesně je? Jen aby nevyměnil dudlík za palec. Nechá si ho v noci vyndat?

Karja 20mesicu. Zubari doporucuji zbavit se do 2 let. continuity Zatim ty tendence nema. Kdyz tvrde spi, tak ano. To mu i sam vypadne. Jenze spi sam a kdyz se tam vplizim, s velkou pravdepodobnosti ho vzbudim. Jako rada bych si zivot ulehcila s dudlikem i dal, ale cim dele dudlik ponechame, tim vic si na nej udela fixaci. On ma proste postylka rovna se dudlik. V kocare, aute, na gauci usne bez problemu bez nej.

Vari možná tvoje dcera ještě není unavená. To je důvod, proč mladší usíná tak dlouho, není unavený, jenže brácha jo, ale dřív než mladší by asi spát nešel. Popravdě mi to ani tolik nevadí, střídáme se s mužem, a jsem radši, když mám in den od osmi klidJá si teď hodně slibuju od vypuštění denního spánku, které očekávám někdy po létě. Včetně zabavení dudlíku Jos předpokládám, že pak bude usínat tak rychle, že nebude protestovat moc dlouho. Starší už v tomhle věku byl bez dudlíku pryč. Zároveň s tím zrušíme i to uspávání.

continuity starší se taky naučil usínat sám před narozením bráchy a žádný regres nenastal, i když šanci měl, sama jsem s nimi byla výjimečně. Když jsem mu řekla, jaký je plán, za dva dny řekl "Máma pryč" a bylo. Popravdě to šlo mnohem snadněji než jsem čekala, i přestěhování do vlastního byla pohodička.

Jos starší syn si dudlík vyměnil za hračku dle výběru v hračkářství, několikrát se tam byl podívat než se rozhodl definitivně. Bylo mu něco málo přes dva. Měl pak problémy na něj usínat, dudlal na prázdnou pusu, chudák. Potřeboval trochu podpořit, ale za týden to přešlo.

Karja a jseš si jistá, že by se budily? Moji se nebudí, i když jeden v noci řve. Ráno mladší vstává dřív, křičí do chůvičky než ho odneseme a starší spí dál. Když se náhodou vzbudí oba, tak si hrají

Evaeva To zni super. Jako taky doufam, ze treba nastane okamzik, kdy uz se nejak domluvime. Ze treba za dva mesice nebo tak uz bude zase mentalne dal a nebude to takovy boj. Spis jsme to ted parkrat zkusili, jednou dokonce i usnul, ale druhy den se ho dozadoval stejne. 

Potrefenáhusa presne, nazral cas. Jak u ditete, tak u me. Ale k hodne vecem to dite proste dozraje samo, bez nejake vetsi snahy, a vsechny predchozi pokusy o nauceni byly uplne zbytecne a frustrujici. Treba k polednimu spanku jsme jeste nedavno museli uhoupavat pretazene unavene dite, co nedokazalo samo zabrat, ted si sama lehne na gauc a usne u pohadky. 

Nebo dudliku jsme se zbavili uplne bezbolestne uz davno. Ve ctrnacti mesicich ji zacal rust prvni zub, chtela jen kojit a dudlik vztekle zahazovala. Tak jsme ho vzali a od te doby ho nema, nikdy po nem nesmutnila. Meli jsme doma jeden pro jistotu, kdyz jsme ze dne na den koncily s kojenim, ale vubec nebyl potreba.