Garfie 

Tohle je jeden z důvodů, proč nerada likviduju binec v pokoji dětí. Syn si vytahá vláčkodráhu a pak k ní přistavuje z dupla, z kuličkodráhy, udělá bazén pro plyšáky plný papírových konfet, železniční neštěstí, ke kterému se sjede IZS, náklaďáky vozí zmrzlinu a ovoce z kuchyňky... Všechno je to jeden velký příběh, který převypráví. Takže já pak mám dvě možnosti, nekazit mu to a kličkovat mezi tím, nebo to všechno uklidit. Dokonce už i zapojuje do akce malou ségru, prostě je těžký tomu něco vyčítat. Jenže s jednou hračkou by tohle nikdy nevzniklo.

dynda Jj to bych nenazývala bordel. Horší je to trouseni všude po bytě. Našim holkam to vyloženě vypadává z ruky. Ale tuhle dostaly vypucovano ode mě, že se ráno nevypravují a už jsou lítat na zahradu a normálně i jako dobrovolně z vlastní iniciativy uklízely....ale vypadalo to fakt dobře. Všechny tyhlety věci co byly někde mimo, tak to sebraly, daly na místo. Takhle uklizeno jsme dlouho neměli:-D. 

Včera jsem byla sama doma, tak jsem snad 3-4 hodiny uklízela....no kde to dneska je???

dynda to ani není bordel v pravém slova smyslu a jestli to mají jen v pokojíku, tak můžeš být šťastná. My tohle právě uklízíme až večer a ještě necháváme to, co chtějí. Přes den akorát nechci, aby to tahali do kuchyně a do chodby. Vlastně ani nevím, proč by si měli hrát jen s jednou věcí

Evaeva to je montessori přístup, dítě vynda jednu hračku, pohraje si a než si vynda další, tak tu první vrátí na určené místo. Aspoň to tak bylo na montessori kroužku pořádaném naší školkou, kam jsem chodila s dcerou, aby se seznamila s prostředím.

Mohučanka to je myslím prístup jakekoliv školky. Na domácí chování to nemělo žádný vliv.

U nás byva hrozný binec, ale najmä v "mojej izbicke " aka obyvacka.  Ostatné miestnosti musia byť večer bez hračiek, ale na tu obyvacku mi obvykle neostanu sily.

continuity

Ani u nás

Dite se konečně naučilo používat jo a ne, je to velkej posun, když se muzem domluvit, co přesně chce nebo nechce ... 

Jeceni to teda neeliminovalo až tak, jak jsem si představovala, ale i tak je to boží 

continuity Mohučanka já nejsem schopna to prostředí připravit a správně omezit, u nás to k tomu rozbordeleni dost vyzývá (malej prostor a málo uloznyho místa)

Mohučanka když ale montessori není o hračkách, děti "pracují s pomůckami"

Naopak při volné hře mi přijde důležitý nechat je vytahat najednou kostky, lego, auta, vlaky, kuličky, šátky... Přesně jak píše dynda, vždyť to skvěle rozvíjí fantazii

Potrefenáhusa No ono to mluvení není vždycky výhra. Teď měla malamala nějakou blokaci ve městě. Seděla na chodníku, že bude sedět proste jinam nejde. Po mnoha pokusech jsem ji drapla a šli jsme. Jenže ona nejenže ječela jak pominuta jako vždy ale ještě křičela ,,mami, to bolí, mami, to bolí, pusť mě,, a fakt hrozně moc! Zaujaly jsme mnoho lidí v okruhu 100m, jako to zmítajícise dítě naležato v náručí je prostě vtipný. Nejvíc jeden týpek se tak na mě usmíval a ,,dobrý den,, a já úplně takovým běžným vyrazem ,,dobrý den,, jakoby se nic nedělo a nesla jsem v náručí nákup, tak to ho rozesmalo:-D. Ale jak říkal sambo, člověk už to vůbec nevnímá, běžná součást dne. 

Uspavame, každá svoje děti, ta kočka, zda se mi už taková rezignovana. 

Karja Evaeva žluťásek 

Já to dětem přeju a ta hra se mi líbí, ale skutečnost je taková, že na konci týdne to vypadá jako neskutečný bordel a nedá se projít k oknu, ke skříni. Pak ohlásím vysavač a všechno to na pár hodin zmizí.

dynda my se to snažíme držet v mezích. Prostě stavba z lega může zůstat, ale už ne rozházené kostky okolo,... Ale je fakt, že tak složité systémy u nás tolik nevznikají, sice vyhází kde co, ale večer trvají třeba jen na té stavbě

Že je to z Montessori vím, ale nevím proč. Ale bude to asi tím, že každá hra nemůže být Montessori. Montessori je spíš pedagogika, takže výuka, ne?

Evaeva jo, já se vyjádřila nepřesně, žluťásek to uvedl na pravou míru, že montessori je "práce s pomůckami". Já o tom mnoho nevím, jen co jsem pochytila ve školce, kde mívají montessori dopoledne. 

Mohučanka ne, to jsem vůbec nemyslela na tebe, to byla obecná "úvaha"

Mamka je dětská zubní lékařla v důchodu, takže když přišla s tím, že kluky objedná na ortodoncii,protestovala jsem jen mírně ("ale jejich zubní nic o křivých zubech neříkala"). No, a dneska nastal den D. Protože to bylo bez žádanky a po známosti, jela s náma. Už to jsem obracela oči v sloup, ale pak začala na recepci odpovídat za mě  v ordinaci to samé.

Ukázalo, že zuby staršího jsou cajk, u mladšího se musí počkat, až dorostou další zuby, takže kontrola za rok. A už jsme tam ofiko zapsaní, takže příště můžeme bez babičky

letfenixa Už víte, co ta noha?

Dneska jsem vezla v aute dceru s detma,  chlapecek si vzal petikorunu z prihradky, kde vozim drobne, a vysvetloval neco o "orelovi". Samozrejme mu petikoruna upadla a nastalo knuceni, ze ji chce a potrebuje. Mama mu podavala petikorunu a ja se (neprozretelne) zeptala, jestli ji nasla nebo je to jina. Ticha odpoved "jina" byla zaslechnuta. "Ale ja nechci jinou! Ja chci tu moji!" Petikoruna vztekle vracena matce. Nabidnuta desetikoruna je hnusna, dvacetikoruna je oskliva. Podavam mu dalsi petikorunu z prihradky. "To je jina?" "Jo  je, ale vypada stejne jako ta prvni." "Aha, tak to jsem lad, to je dobze!" Pak se v tom vyznejte.

Karja Ječí zatím beze slov, ale i tak to stačí

A kočička je

moc mě mrzi, ze už nemáme paní Černou, to byla kočka, která by se nechala vozit v kočárku s radostí, narozdíl od Goliáše, kterej ty sblizovací pokusy moc nedava 

zrovna dneska na mě vypadly při uklizeni kredence starý fotky, který jsem nechala vyvolat