Renusatko neboj, poradí si. může se zdát že průbojní mají výhodu, ale kdoví, jak to nakonec dopadne. když je šikovný není potřeba se bát:-) kolem mě vyrůstají tak hrozně rozdílné děti a zatím vidím že si (skoro) všichni poradili/jsou na nejlepší cestě

viktorka_od splavu no ja ti nevim. Segra vyvdala takoveho hodneho mileho utapleho jedinacka a to bys neverila jak s dvema bratrama najednou pookral. 

continuity věřím, otázkou na kterou nezjistíš odpověď ovšem je, jestli by nepookřál i sám od sebe třeba o rok dva pozděj jen běžným vývojem.. nechci se vůbec hádat, jen soudím že to není tak jednoduchý. 

continuity hele ale vůbec nejlepší hláška týdne co mě dostala do kolen byla "naše dítě bude inteligentní, bude chodit do školy pro chytré děti a stýkat se bude jen s chytrýma dětma" - dítě je moc milý a fajn a ještě nemá půl roku a tohle bylo myšlený vážně

Ne, nedá mi to se nepochlubit - zřítelnice (a její tým) vyhrála okresní přebor ve volejbalu včera,  normálně pukám pýchou, děkuji za pozornost 

Karja 

Lezoucí je pořád lepší než nacvičující první kroky. Já měla operaci v synových 11 měsících, ještě taky jenom lezl. Ale měla jsem k sobě někoho dva měsíce skoro denně. Bylo to teda břicho, s nošením byl problém. A bolelo to asi půl roku, už byl prostě hodně těžký. Což je další faktor, kromě pokroků v pohybu to dítě prostě nabírá na váze.

barbucha 

Pinot Noir 

Myslím, že u dvouletýho dítěte by bylo fakt divný, kdyby na slovo poslechlo, se za život ještě naposlouchaj 

Myslim,ze unavitelny mladas je. Spi jeste pres poledne,kolem dvou hodin. V noci tak od deviti do sesti, dve prestavky na mleko. Pozornost chvili udrzi. Hlavne pri sroubovani,rozebirani,”opravovani” cehokli. Nesmi se nudit, ale to zadne dite, jinak vymysli kraviny. Oproti dceri je fyzicky daleko sikovnejsi a obratnejsi, i to asi dela ten dojem divocaka. Z ceho echt kvetu je,ze me neposlechne a odmita se mnou chodit za ruku. Takze se nam dost komplikuje jeho venceni, prochazky, vyzvedavani starsi dcerecky. 

viktorka_od splavu Me v posledni dobe pobavila hlaska kamaradky: Pepicek je fakt nadanej, chytrej mozna az genialni (je to divoky kluk v prvni tride) a Pepinka neni moc chytra,ale zase je moc hezka(klidna petileta holcicka).

barbucha  Je to hvězda. Po babičce? 

viktorka_od splavu Tyhle typy rodičů často potkávám okolo kroužků, které organizuje Univerzita. Mají například "vědeckou výtvarku" pro malé děti, už tuším od tří, část rodičů se chová, jakoby tam dovedli malé Einsteiny....(nezpochybňuju, že se tam nějaký vyskytuje, ale většina je naprosto průměrná). 

Garfie Vědecká výtvarka? Ty jo, to by sataňata zbožňovala, potom co málem způsobila požár na vědecké show  Škoda, že tady nic takového není, náš Einstein se musí na výsluní prodrat sám

tzaziki jestli mas nejake obavy,tak neni od veci poradit se s doktorkou. My litali od narozeni po vsech certech kvuli podvaze a hypotonii, tak jsem mela spoustu prilezitosti vyptat se na vse mozne i neurologa.syn byl hodne uplakane miminko, pres den nespal (resp.dal si tak dve tri desetiminutovky),jinal rval a rval a rval, bylo to silene a trvalo to cele prvni 4 mesice.neurolog konstatoval,ze nektere deti proste rvou (syndrom drazdiveho ditete). Adhd nemame (aspon myslim-vysetrovat to nebyl duvod),syn se krasne soustredi,kdyz chce.nicmene pohodar proste neni, ma hrozne kratky doutnak a vytoci se stokrat denne kvuli drobnosti. Vzteka se,casto place a co se naucil mluvit, na neco si stezuje. Diagnozu v tom nevidim, deti jsou ruzne. Vidim to na akcich s detnymi znamymi- nektere deti jsou easy going, ze vseho nadsene,spokojene,tiche, z jinych pokoju se zas neustale ozyva rev...

tzaziki premyslim, jestli syn nekdy chodil za ruku.. spis ne, vybavuju si akorat sceny kdy ho tahnu po silnici za nohu a tak;-)

Garfie me fascinuje hlavne ta jistota, ze dite bude genialni po rodicich (voni fakt jsou, ale.. to uplne neni zaruka)

brrr 

Gatita Náš starší je životní pesimista a vyloženě nasrávací tip. To je hrozné, furt něco. Už jsem mu vysvětlovala, že jestli bude pořád zuřit, že brzy skončí s infarktem.

barbucha  Je to hvězda. Po babičce? 

​Zcela určitě ne. Babička v životě nesportovala...

Samozřejmě, pokud se budeme bavit o vysoké inteligenci, tam jsem ochotná se k určitýmu přínosu přiznat 

Škoda že taky nemají nějaký kroužky pro malý Einsteiny... takový elitářství se tam asi netrpí. Ale zato má od letoška už třetí jazyk! Po angličtině a ruštině () přibrala španělštinu. Začínám se bát, aby jí nepukla hlava...

brrr Vědecká výtvarka je super a naše děti to milují! :-) A to ještě malej chodí do vědeckých pokusů ve škole, taky super! 

barbucha Myslím, že jsem tady už vzpomínala tu holčičku, co jsem doučovala v Japonsku? Bylo jí cca 12, byla Ukrajinka, kromě rodného jazyka mluvila rusky, pochopitelně Japonsky, anglicky a přibírala si čínštinu  mazec.

brrr Taky máme jednu negativistku, přesně v ní vidím některé příbuzné a pro mne, optimistku a celkem pohodářku, je hrozně těžké se s tím smířit, že jedno moje dítě zřejmě bude mít celoživotně tu skleničku poloprázdnou. Plus je to neustálý zdroj lehkých rozepří, protože jí bohužel neumím empaticky říct “viiiď, to je hrozný, že svítí sluníčko...”

Sweet Potato ber to tak, ze my pesimiste muzeme byt vyhradne pozitivne prekvapeni!:-) (nesnasim zklamani:-(

Sweet Potato A to je pořád něco, "tam nepůjdu, protože to bude blbost", "to dopadne špatně", "neslíbím, že nebudu zlobit, protože vím, že zlobit budu", atd.

brrr Tak to poslední je ale vlastně celkem rozumné prohlášení, zhodnoceno z odstupu. Ovšem zblízka to bývalo definováno jako nulová snaha, že