Evaeva kdyby se znali, tak by centrála a laboratoř byly určitě propojené

Mně na tom mém ukecaném dítěti štve nejvíc, že mluví hrozně nesrozumitelně. Ona si i hodně ráda povídá s lidmi a mě vyloženě drásá, jak je frustrovaná, že jí ti lidé nerozumí :(

Pinot Noir vzhledem k tomu, že centrála vede pod celou zemí, tak stoprocentně

Evaeva syn taky asi netusi, jak se ty deti jmenuji. Nebo tusi a nerekne. Pred nejakym tim rokem jsem z nej pacila informace o skolce, jestli bude vanocni besidka a jak se deti tesi na vanoce. Tak mi rekl neco o tom, ze dve deti si preji stejnou hracku jako on. A ja cela stastna chytila udicku a zacala se vyptavat, jake deti to byly. Myslela jsem, ze mi rekne treba Anicka a Martinek. Ale on rekl, ze nevi, a ze to musel byt bud nejaky kluk a holka, nebo dva kluci nebo dve holky. Tim nam tema vyhaslo.

Gatita no tak asi takové informace taky dostávám

Potrefenáhusa Ty jo, nemůžu si skejt vynachválit, používali jsme ho hrozně dlouho, i pak za sporťák chvíli. Ten chariot používá kamarádka na dvě děti, ale až od doby, kdy to větší je trochu ,,hutnější,, ale ona má od začátku jakoby normální chariot na jedno dítě jen tam naloží dvě:-D. Já měla docela dobrej skládací dvojkocar do auta, ale nepoužívali jsme ho, jednak skrz covid jsme nikam nejezdili v tom prvním roce a když tak někam daleko jen se sambem, tak jsme vzali dva kočárky a pak jsme nacpala dvě do jednoho kočárku, když malamala měla třeba 1,5 roku. 

Jak to tak ctu, ja bych cestovala i s detma, az vych brecela, ale jednak na to nemame moc prachy a dovolenou a druhak muz po tom ani moc netouzi, musim to zaridit ja.

Tak budem letos s kamaradama zase dva tydny v Bilych Karpatech. (Posesty asi) Jako je tam krasne, ne ze ne!

Pinot Noir Evaeva tak holčičí varianta centrály je i u nás, jmenuje se "Poníkovsko" a je tam možný cokoli. A když se něco nepovede tady u nás v našem světě, tak to nevadí, protože "u nás v Poníkovsku to tak děláme...". 

Co bylo k obědu, co se děje ve školce nebo jak se mají kamarádky se nedozvím nikdy.

Mulen to je blby, kdyz jeden o to moc nestoji. U nas jsem trochu takova brzda ja, az muze lituju. Pritom detem jsou 3 a 7, zadna miminka. Jenomze ja si vzdycky neco najdu, proc se mi nechce, covid, skolni dochazka, urcite onemocnime a nikam neodjedem, nebo odjedeme a onemocnime tam! . A je pravda, ze jak to pro cyrclennou rodinu stoji vsechno krát ctyri, tak si to clovek rozmýšlí. Ale hlavni duvod je ten, ze mi to s tema detma proste nikdy moc neprijde jako dovolena, musim asi prenastavit sva ocekavani:))

Protoze je fakt, ze to tem detem hodne dava. I cestovani po CR. Prekvapuje me, jake zazitky si syn vybavuje i po dlouhe dobe. No a z pobytu u more zije dodnes, i kdyz mam dojem, ze do nej tenkrat ani nevkrocil a celou dobu jedl jen suche testoviny 

Strašně se tu směju těm monologum  Náš má fázi, kdy mluví "anglicky" ... taky dobrej vyplach. Ale nejhorší je, ze často ani nepostřehnu, kdy do ty angličtiny přešel, já ho někdy fakt musím uolne odstínit

K cestovani - já bych chtěla na podzim zase do Maroka. Malý bude cca 10 měsíců. Tak uvidíme, jestli to klapne, zatím nemuzu sehnat vhodný (čti levný) letenky.

MP Meri "anglicky" se mluví i u nás

Mohučanka to je úplně přesnýnenapadlo by mě, že to mají i holky, boží!

Gatita u nás se víc zpátky drží muž, což mi moc nehraje do karet, když to platí Ani nejde tak o děti, ty ho prudí doma i na cestách stejně, ale je nervózní, že něco nevyjde,... A až tolik netouží po tom objevování jako já.

Gatita u nás se víc zpátky drží muž, což mi moc nehraje do karet, když to platí Ani nejde tak o děti, ty ho prudí doma i na cestách stejně, ale je nervózní, že něco nevyjde,... A až tolik netouží po tom objevování jako já.

Jej to já vím ze školky všechno, i jak se jmenuje paní kuchařka S kým se kamarádí, s kým si hrál, co dělali, no prostě všechno.

Evaeva Nervózní, že něco nevyjde, jsem u nás já. Muž je v tomhle fatalista a když zmíním nějakou komplikaci, tak odpovídá, že se to nějak vyřeší. No, tak pro zajímavost už jel ze společné dovolené se čtyřicítkou horečkou, průjmem, zvracením a naprasklým slepákem... Já bych teda někdy chtěla, aby ty komplikace řešil někdo jinej než já ;)

DruI no náš nejhorší zážitek je, že jsme nemohli najít místo v kempu (tj. lehká nepříjemnost, bylo to bez dětí) právě. S dětmi máme vždycky ubytování zajištěné a ano, to, co jsi jmenovala se stát může, ale zase se nechystáme někam do divočiny. On je typ, co by vyrážel na letiště o hodinu dřív než já a tak.

Jos Mně to Thajsko přišlo úplně v pohodě, starší byla v první třídě, mladší měl tři roky. Původně jsme chtěli jet úplně na divoko, nakonec jsme vyměkli a zajistili si předem ubytování. Každou noc jsme spali jinde, i v rámci Thajska jsme měli jeden nebo dva dlouhé přesuny (autobusem a vlak). Byli jsme tam v lednu nebo únoru, vedro bylo, ale únosné. Jídlo v pohodě, dávali jsme si trochu pozor, ale stejně teda jeden večer syn zvracel, to jsem byla dost nervozní, ale spravil to odlehčený den, navíc to byl zrovna den, kdy jsme se přesouvali autobusem, tak to celé prospal. Let taky v pohodě, ale oni jsou teda docela splachovací, když to tady čtu. Měli jsme 12 hodin přestup v Kataru, tam se nedá jít ven z letiště bez víza, takže jsme to přečkali v hale a taky úplně v pohodě. Z očkování měli jen žloutenku. 

Jo a v Thajsku jsme byli za hvězdy, on je blonďák, všichni se s ním zastavovali, pomáhali mu a fotili si ho i z projíždějícího autobusu!  Jednou se s mužem zdrželi někde u chrámu, vracela jsem se pro ně, on seděl na schodech jak paša, kolem asi pět cizích ženských, obovaly ho, spravovaly mu límeček u trika a muž z povzdálí rezignovaně pozoroval...

U nás se taky necestuje, neboť by to sambo nedal:-D. Ale já se mu nedivím, ty dva první roky byly prostě náročný, až ted je to v pohodě, ale ta nedůvěra a nalomený nervy teda zůstávaj, ovšem už se to láme a plánujeme nějakou tu klasickou první dovolenou Jugoslávii a něco po Čechách. Mně teda nevadí ani půl den na dovolené na hřišti, a asi by mi nevadilo neustálý koupání u vody, hlavně když jsou všichni spokojený a je pohoda, je tam hezké čisté prostředí a chvíli na mě nikdo nemluví. Už bych i mohla někam na víkend sama, ale nejhorší je, že mě se ani nechce bez dětí:-D, dřív jsem o to stála, hned bych lanařila nějakou kamarádku třeba do Vídně nebo tak, ale už jsem prostě doma a řeknu si, že radši pojedu s dětma o víkendu na výlet, že přece na ty dovolené počkám až to bude i pro ně, že mi nic neuteče a pak pojedeme společně. Já už jsem takovej kvočnovej typ. 

dzizisketa to ti závidím, na otázku co bylo na oběd se každý den dozvím, že byl řízek a na další otázky je odpověď nenaštěstí je rozpis aktivit v šatně...