barbucha On ji chtel pohladit a zakopl, prece! A jeste chudak dostal nasekano.

Mohučanka suhlasim. Ja som si prve mesiace myslela,  ze je to moja zasluha ale prd, mozem byt proste rada,  ze som mala dobre dieta. Neskor sa uz da samozrejme ovplyvnit hocico,  tam si urcite zasluhy pripisujem  ale tie zaciatky su tazke pre kazdu novu matku a ked ma este niekto hentak narocne dieta, tak niektore reci su uplne na zabitie. To je podla mna tak klasicky,  ze syty hladnemu neveri. 

Karja 

A este ke vsemu se u vas deti bijou  Zacinam si predstavovat neco jako Kettleovy z Betty McD 

barbucha  Vubec, spolecensky otuzovane!

Karja  

barbucha Tak já nevím, proč nuceně společensky otužovat dítě, kterému je pár měsíců, však na to bude mít zbytek života, aby se přizpůsobovalo.

A jinak, já první měsíce pořád přemýšlela, co dělám špatně, protože naše malá nebyla v žádném případě klidná a spavá. A nakonec se to téměř zázračně vylepšilo ve chvíli, kdy se začala víc hýbat a naučila se prdět. Což je teda věc, která se výchovou ovlivňuje dost blbě :o)

barbucha lol, oznamim teda malemu, ze nesplna normy na spravneho vnucika .neviem kde si vycitala, ze niekomu nakazujem, ako sa ma k mojmu decku chovat - ja maximalne tak poskytnem radu, ako zlepsit to, aby dieta babke neplakalo, lebo babku to mrzi, na druhej strane babka moje rady ognoruje, lebo za jej cias sa to robilo inak abona svoje dve deti vychovala inak. Vysledok je, ze vsetkym uz maly reve menej ako jej, vratane chlapov. Syna urcite prehnane nechranime, vozime jo v aute aby si zvykal aj ked jaci, v kociari je dva krat denne, kedze stale dufam, ze si zvykne (a musim vencit psa), navstevy mame tiez, niekedy to zvlada lepsie, inokedy horsie, bohuial najhorsie zvlada navstevy babicky. Inak vidno, ze tvoje deti a vnucata boli a zrejme su celkom bezproblemove, myslim, ze po par nonstop prerevanych dnoch a ked sa zadari tak aj nociach by si asi hovorila inak. Este teda jedna vec, ja som si tu prisla po radu ci niekto s podobnym deckom nema skusenost ako toto riesit uz teraz, je mi jasne, ze ked bude syn vacsi, vyrastie z toho a bude sa k starym rodicom tesit, k jednym aj druhym, mne ale ide vyslovene o to, ako im sprijemnit tie chvile teraz, nemyslim, ze je vyhrou strcit babke do kociara ryciace dieta - to mi chces povedat ze si to ona uzije? Minimalne pre mna je revuce dieta skor stres nez potesenie, aj v pripade ak ho mozem dat po hodine rodicom...v tomto sa asi my dve nepochopime, opat 

barbucha hele já teda tuším, že ten tvůj text byla velká nadsázka, ale stejně si říkám, proč by se mělo otuzovat pár týdenní mimino, na výchovu snad bude ještě času dost. 

Taky jsem měla extrémního uplakánka, i jsme byli na neurologii a prostě nenaděláš nic. Maximalním možným přizpůsobením se dítěti si to akorát ulehčíš, nikoliv naopak. 

Já bych teda jako návštěva byla ráda, kdyby mi máma mimina řekla, co na něj platí, že usíná u houpání a nemá rád cojávím poplácávání po zadečku. Vždyť to je pak pro všechny příjemnější, když je dítě spokojený.

A já si pamatuju, když byly dceři tak maximálně tři měsíce, tcháni uspořádali nějakou velkou oslavu a ona tam ležela, úplně potichu, na každého se usmívala a kulila oči a jedna rodinná známá (matka pěti dětí) nad ní stála jako sudička a říkala "ty jsi taková miloučká a hodňoučká, ty kdybys jen věděla....kdybys tady řvala, jak bychom tě všichni na rukou nosili...." 

Mohučanka nas je v beznom domacom rezime cely den, kedze v postielke cez den nespi, je s namiv obyvacke na gauci, pocuje televizor, auta, stekat psa, beznepri nom vysavame, upratujeme, buchame vecami atd. Ale priznam sa, ze ked nahodou zaspi na tcyh par minut bez toho, aby pri nom niekto bol, tak chodimev tu chvilu po spickach...

To ja som teda nevesta na zabitie urcite, mala pri svokre plakala a nechcela k nej ist, a ja som nejak mala pocit ze jej vadi parfem, co svokra (aj na moj vkus hojne) pouzivala. Tak som jej to povedala a odvtey jej neplace. Barbucha by ma zlincovala :)

DruI ja jsem mela rozepsany dost dlouhy prispevek, ktery jsem zmazala. nase dite se nijak zazracne nevylepsilo a v takovych osmi mesicich uz jsme naznali, ze opravdu nejde źkouset, jestli nepomuze kase navecer nebo svestka k obedu. 

mela jsem tou dobou maminku u dvojcat a ty to maji o neco lepsi nejenom v tom, ze nemaji cas pozorovat to jedno dite, jestli se precpalo nebo je hladove, jestli mleko teklo moc nebo malo. ta v sedmi mesicich deticky vycvicila tak, ze sklopila lehatko na kocaru a deti usly. protoze proste neslo, aby kazde spali v jinou dobu a navic s nima byvala sama cele tydny. opravdu si nemyslim, ze byla proto horsi mama. 

DrowRanger hele v klidu, já bych brala tyhle rady dost s rezervou. Není potřeba dítě naučit na absolutní ticho a vyndavat baterku z hodin, ale trochu se ztišit když doma někdo usne mi přijde úplně normální ohleduplná reakce. 

To otužování moc nefunguje, těžko dupáním a hulákáním kolem děcka změníte jeho citlivost a osobnost. My jsme kolem miminka rozhodně po špičkách nechodili. Do ložnice šel spát jen v noci, jinak byl v postýlce v kuchyňoobýváku, kde se vařilo, mluvilo, jelo rádio, televize. Ale fungovalo to tak do dvou měsíců, pak začal potřebovat na spaní ticho a tmu, případně houpající kočárek, ale opět ticho. Takže moje procházky se změnily na útěk a schovávanou před hlučnými dětmi, psy, tetkami, puberťáky, sekačkami, vlakem atd. Protože jakmile se vzbudil, byť jen po pěti minutách spánku, už znovu neusnul, přestože potřeboval spát třeba dvě hodiny. A kdo to odnesl? Kdo měl na prd celý zbytek dne a často i noci (které byly už tak pekelné)? Kdo musel změnit všechny plány? Matka, samozřejmě. Neuvěřitelně lehké spaní má dodnes, navíc potřebuje klid i k usínání, nikdy neusnul na koberci uprostřed hry nebo někde na návštěvě nebo při cestování, jak to vídám u ostatních dětí. Otužování první dva měsíce byli prostě úplně k prdu.

DrowRanger Hm, taky bych chodila po špičkách  dcera spala odmalinka dobře v noci a to byla moje záchrana. Byla jsem dobře odpočinutá na denní provoz...

DrowRanger Možná to spolu souvisí. Babička si ho bere a bojí se, že bude brečet, i když o tom nemluví. Malý to vycítí a reaguje též stresem. 

A s tím kočárkem. Já mám jedno dítě co spalo jen v kočárku a za jízdy. Doma maximálně pár minut. Druhé opak. V kočárku mi nespal ani omylem, doma třeba 4 hodiny. To byla trochu krize, byl druhý a mezi 11 a 15 jsme museli být denně doma. Několikrát jsem se snažila třeba na koupališti, aby mi usnul a uvozit ho, ale pokaždé jsem s velkým řevem jela dom. Většinou potom řvali oba. Jeden nechtěl spát a druhý nechtěl domů. 

DrowRanger hele, vlastne mas hodne dite, to moje starsi samo od sebe uslo pres den samo jednou jedinkrat az do doby dokud v poledne spala. dodnes si to pamatuji a mam to i napsane, kdy to presne bylo. 

je dobre si dite naucit na nejaky uspavaci ritual, ktery ale nevyšťavi celou rodinu v pripade, ze bude trvat treba rok a pul (protoze u nas to tak nakonec bylo).

babicka je tvrdohlava, ale je dobre si uvedomit, ze si buduje vztah nejenom dite k babicce, ale i babicka k diteti. muze byt maly pote protivny (ale to mas zas docela hodne dite, kdyz je protivne jenom kvuli babicce a zbytek casu v pohode) a pak je otazka jak to resit. osobne si myslim, ze houpani na mici u pani 50+ neni rada uplne k realizaci. ani jedna nase babicka by si na ten mic nesedla ani samotna, natoz s krehkym ditetem. ta hrazdicka bude mozna cesta, mozna ne, ale ono se to casem fakt podda.  

kazdopadne prijde vek, kdy se vam s vasim pracovnim vytizenim dobry vztah k babicce bude opravdu hodit, takze ja bych asi obcas zatla zuby i kdyz je pomoc problematicka. 

continuity Já mám dojem, že některé dítě se vycvičit nechá a některé prostě ne. Třeba moje sestřenka má holčičku co usínala podle harmonogramu v přesně danou hodinu a kdybych to neviděla na vlastní oči, tak tomu neuvěřím :o)

Já jsem ráda, když ta moje usne. Pravidelnost jí do spánku vnést nedokážu ať se snažím jak se snažím.

Mohučanka áno, u nás jediná záchrana od začiatu bola, že v noci potiahol pár hodín vkuse a neplakal.   Ale spomínam si, že keď som ho doniesla z pôrodnice a začal nám doma neskutočne a skoro nonstop plakať pri všetkom vrátane kojenia, že v noci keď sa pohol alebo vzdychol ma úplne oblial studený pot ako som bola vycukaná z toho plaču cez deň, to som fakt v noci ležala v posteli a rozmýšľala, či som vôbec mala mať dieťa, keď takto nesiem tú starostlivosť oň, ale asi najhoršie bolo, keď takmer mesiac odmietal večerné kojenie, to som mala ozaj obavy, že niečo spravím sebe alebo jemu od zúfalstva. Možno aj preto teraz každé vytrhnutie z režimu, ktoré dieťaťu nevyhovuje vnímam dosť citlivo.

DrowRanger 

No kde jsem to vycetla - v tvym prispevku, kde popisujes jak babka nechce sedet na balonu, jak moc mluvi, moc foti, na vychazce chodi pomalu... jak mimino musis vzit ze spolecnosti "jako" na kojeni protoze na nej mluvi moc lidi... to, ze ho vozis v aute, kde jste sami, s tim nema nic spolecnyho. 

Ja sice, pravda, nemam podobny zkusenosti, protoze my jsme byli za prve velka vicegeneracni rodina s mnozstvim castych navstev (ktery at uz prisly za jakymkoliv clenem rodiny, vzdycky se prisly podivat i na deti), a kdyz k nam nahodou nikdo neprisel tak jsem naopak byla u "detnych" kamaradek kde se nas schazelo par dospelych a hromada deti ruznyho veku vcetne mimin... nektery rvaly, nektery spaly... ale vicemene vsechno v mezich normalu,nikdo nepotreboval zadny utesovani nebo zvlastni zachazeni. Ja to prave pricitala tomu, ze jsou zvykly, od narozeni, a to jsem se snazila vyjadrit 

Ale jestli jsi chtela radu vyhradne od podobne "postizenejch" matek/babicek, tak to teda fakt nemuzu slouzit.