bublifukNetuším, kde se inspiroval, jestli Janem Husem (je mu deset)? Ale je to takové hodně radikální a katolické.

Laryngitida na dovolené, to chceš

Aspoň že chcalo a na studený vlhký vzduch stačí otevřít okno.

Hele taky vám přijde úplně neskutečný, že když jsem tohle vlákno zakládala, ještě jsme byly těhotný. A za chvíli jdou naše děti do školy?!?! Já tomu pořád nemůžu uvěřit, že budeme mít doma školáka.

Mohučanka Pinot Noir mnum letfenixa

A další, nejde mi tu zmínit víc jmen

​Je to neuvěřitelné! Hlavně když jsme tu řešily kojení, nespaní, vojtovky atd., pořád jsem si říkala, že jsou to pro mě snesitelnější problémy než výběr škol, konflikty s učitelkami, písemky, tréninky... A že je dobře, že to je ještě v nedohlednu, že do té doby stihnu nějak...dospět, nebo co, dozrát do stádia, kdy mi na tom bude záležet a budu tyhle věci chtít a umět řešit... Ty jo a už je to tady a já furt stejnej mimoň!

A ještě k tomu pořád hrozí, že u mladšího to budou speciální školy a hodně speciální konflikty!

JankaM super zprávy! Ríša jede na školku v přírodě v pondělí. Taky mám z toho trochu obavu, ale moc bych mu přála, aby byl spokojený. Tak díky za povzbuzení.

A se školami v přírodě jsme na tom stejně. Za nás u nás to neexistovalo. I na tábor jsme jezdili do města, protože přírody jsme tam u nás měli všichni plný zuby.

Mrakoplas To mluvíš o té matce samoživitelce, co je na tom bůhví jak?  Tak to je vtipná historka nakonec, jsem ráda, že i někdo další zažil trapnou chvilku.

Hele, s tím přátelstvím...v určité fázi jsem to zažívala s dětma taky, ona ta dětská přátelství jsou komplikovaná, navíc jim trochu vymývají hlavu různé ty knížky a filmy, kde to přátelství bývá takové "na život a na smrt" a oni si pak představují totálně spřízněnou duši....já dost doporučuju nějaký přírodovědný kroužek, nebo skaut, pokud u vás jsou. Většinou ty děti vedou dobře, v rámci té "lásce k přírodě" se tak nějak sveze i to přátelství a rovnost a když jezdí děcka společně na výpravy a výlety, nějak se sblíží, myslím, že to fakt funguje hodně dobře. Nenajde si tam třeba toho soulmate, ale bude mít pocit, že někam patří. 

brrr Ty jo, hustej obrázek!!! 

Mohučanka Mně to přijde na hlavu, jako do pěti je asi pro prvňáka dost (ale jasně, pokud není jiná možnost, tak není), ale do tří, půl čtvrté mi to přijde úplně v pohodě. On je taky problém, že většinou si v družině nemůžou udělat úkoly a pak už jsou na ně unavení....

U nás ve škole třeba zrušili družinu pro čtvrťáky (rsp. berou, jen když zůstane místo), což by znamenalo, že odpoledne jsou tam jen třeťáci?  U nás teda byla družina super oblíbená, i já si ji z dětství pamatuju jako super, dokonce jsme občas chodili se spolužákama navštěvovat naši skvělou družinářku domů, když už byla v důchodu, třeba když nám bylo 15. Zpětně si teď říkám, že to pro ni muselo být super ocenění její práce. :-) 

A když jsem teda ve čtvrté třídě dceru nepřihlásila, dopadlo to tak, že byla náhradní družina u nás doma skoro každé odpoledne, protože jsme bydleli nejblíž škole, takže se děcka sbalila a po obědě šla rovnou k nám!

Garfie . Ale nakoniec to bolo fajn.

Skaut by som si pre syna velmi zelala ale tu nic take bohuzial nie je. Presne si to vystihla, ten pocit, ze niekam patri, mu chyba. Chodi len na atletiku, to je individualny sport a na vytvarnu, kde sa kazdy rok deti menia. Futbal hrat odmieta a nenasla som tu zatial nic, kde by mohol byt sucast "timu". 

dzizisketa ajaj, snad to rychlo prejde :( 

Mrakoplas atletika je sice individuální sport, ale my měli výborný kolektiv. V těch nižších soutěžích stejně soutěžíš za družstvo. Ale to chce ještě trochu času, zatím je malý.

Evaeva no oni uz chodia na preteky a sutazia individualne (vacsinou beh). Resp.ano, stoji za nimi klub ale v podstate sutazia sami za seba. Vsetci su si "konkurenti", ziadna spolupraca.

brrr tak to je hustej obraz! Já jsem jako malá viděla kus Vávrova Jana Husa, než mě máma odehnala a pak jsem kreslila podobné věci, než mi to máma zakázala myslím, že se bála, co na to ve škole...

Pinot Noir Mimoň To je přesný i pro mě. Já někdy ani nemůžu pochopit, jak je možný, že jsem matka dvou dětí, když se pořád cítím jako "ucho".

Mrakoplas my soutěžili za tým, ale ty malé děti to mají asi jinak, já závodila až od mladších žáků. Ale samozřejmě ty jednotlivé disciplíny probíhaly individuálně a závodili jsme i mezi sebou. Ale hlavně jsme jezdili na soustředění, vzájemně jsme se podporovali, trénuješ taky společně, hodně lidí se dodnes kamarádí,...

Evaeva Já myslím, že je to spíš dané povahou. Někdo se prostě necítí být součástí týmu ani když je v týmu a kolem někoho se tým vytvoří spontánně i v naprosto individuálních disciplínách.

Takže Mrakoplas já tvého syna úplně niterně chápu, protože jsem od mala taky strašně toužila "někam patřit", ale nešlo mi to a svoji padnoucí skupinu jsem objevila až ve dvaceti. Snad se to tvému synovi podaří dřív.

DruI může být. U nás v oddíle se ten týmový duch hodně podporoval. Taky ten celkový výsledek byl opravdu součet všech výkonů.

Rozlúčka so skolkou 

letfenixa

U nás byla v pátek, besídka, pak diplomy pro děti, které jdou na ZŠ, medaile pro, ty které ve školce zůstávají, dárky pro učitelky, učitelky s asistentkou si vzájemně děkovaly, no hrozný doják! A pak přesun na školkovou zahradu a pečení buřtů. Moc fajn to bylo.

Pinot Noir prebiehalo to obdobne a bol tam bublinkovac!

Pinot Noir u nás byl taky doják a to jsme tam byli vlastně navíc. U nás je ta akce jen pro předškoláky, ale my se přišli rozloučit před dovolenou. Stejně jsem to obrečela, i když moje děti tam vůbec nefigurovaly, akorát se hned rozutekly na zahradě 

Závidím těm, jejichž děti znaveně odpadnou někde na lavičce/chodníku. Naše znaveně pobíhají jak motorové myši, nevydrží stát ani tři vteřiny při oblékání