continuity Zajimave. S lidmi z prace mluvime celkem otevrene. Neprekvapive clovek tusi/vi kolik  kdo ramcove bere. Kdyz jede nekdo na mesic do exotiky spis jsou vsichni zvedavi. Muz se externe styka s lidmi z asi nejvetsiho tuzemskeho korporatu a to mi pada kolikrat brada. Lidi si tam taji pomalu i nakup zahradniho grilu a dovolena je "povolena" tak v Chorvatsku. Proste se mlzi a podezira, ze ten druhy se ma lip. Ja taky klidne sdelim vydelky, ten castecny uvazek vazne nikoho nepobouri a klidne reknu, kolik co stalo. Takze spis souhlasim s MP Meri a podporuju otevrenost. 

Pinot Noir Že to vykecá i pokladní v Lidlu se počítá. Ale přijde mi lepší spíš učit dítě nepovyšovat se/nestydet se, než zamlčovat konkrétní částku.

Z detstvi to vnímám jako velkou křivdu z kategorie "tomu ty nemůžeš rozumět". Získala jsem tím mimochodem pocit, že máme peněz málo, bála jsem se si říct i v obchodě o jogurt a i když nám máma různé věci aktivně nabízela, at si koupíme (protože paradoxně jsme měli penez dost!), bála jsem se, že to dělá jen aby nás potěšila, na úkor rodinného rozpočtu a sama si odtrhne od úst. Generovalo to i sourozenecke konflikty, kdy jsem zazlívala sestře "rozhazovačnost". Poznamenalo mě to i v rané dospělosti. No kolem a kolem vůbec nechápu, proč nebýt v tomhle maximálně otevřený. Co si mysli pokladní o mojí vejplatě mi je upřímně egal.

Jos tak ale sama píšeš, že častečný úvazek, nepobouří... Plat mého muže (který tady v Praze nijak nevyčnívá z normálu) už třeba příbuzenstvo z Bruntálska právě trochu pobouří. V rámci klidu v rodině je lepší některé věci nerozmazávat.

MP Meri syhlasim s tebou. Len ja už teraz plat skor tajim pred mojimi dospelými deťmi. Muž je uz dôchodca, takze financne skok nadole a ja tiez už nepracujem ako manažér. Nam to nevadí, s tým sa rátalo, len aby mi nechceli dávať apanaz, ak by vedeli kolko zarabame teraz.

Karja prídi ku nám do Nimnice!

MP Meri pokladní nebo učitelky jsou mi taky šumák, ale když máš příbuzenstvo, které třeba neumí být moc nad věcí? Šokované výrazy nad cenou našeho auta (opět běžná cena takových aut) už jsem zažila. Jako jasně, taky mi to může být jedno, ale jsou to příbuzní, no, a já mám mnohé z nich i tak ráda, že jo. Jak říkám, já řeknu pravdu, ale umím si moc dobře představit situaci, kdy z toho jsou akorát konflikty.

MP Meri u nás doma sa o peniazoch otvorene hovorilo, financmajster je moja mama a nerada počúvam, že môj plat je vyšší ako dôchodok našich spolu a ty máš nové šaty?

MP Meri jinak celkem vliv má asi právě to, co člověk sám prožil. Naši nic netajili, věděla jsem přesně, kolik berou, takže mi bylo odjakživa jasné, že jsme široko daleko nejchudší

Ja mam jen velmi mlhavou predstavu o tom, kolik vydelava sambo, muj plat neni ani prazskej prumer a je spis duvodem k litosti, takze fakt nevim, co budu detem rikat. :-D 

MP Meri já si myslím, že je to dost i o prioritách v té které rodině. Někdo utrácí za šaty, někdo za jídlo, někdo to ušetří a někdo hodně procestuje. Nějak nemám potřebu to řešit zrovna se sousedy nebo některými příbuznými.

To, že o tom s dětma mluvím, je snad samozřejmé a tyto priority znají (my třeba s nima řešíme peníze na potenciální zahraniční studia). Ale k tomu fakt nepotřebují vědět, kolik přesně jsem měla letos bonusy. 

Pinot Noir Jako Jo, ale asi bych spis volila dětem vysvetlit, ze před některými lidmi není vhodne po te výši platu mluvit, než jim to nerict úplně. Ale jakoze už takhle napsaný mi to přijde jako slabej argument, proste jsou to dospěli lidé, tak snad se s tou informaci nějak případně popasujou. Me teda nenapadá nikdo, komu bych svůj výdělek nesdelila a to jsem taktéž z chudobneho kraje. Možná pořad vydelavam moc málo na to, abych to pochopila ? 

Jediny, co bych "hlídala", je jak to dítě přistupuje ke svým vrstevnikum, jakoze žádný povyšování "moje máma bere víc", ačkoli je jasný, ze v určitým věku se ty decka mezi sebou srovnávat budou, tomu se vyhnout nedá.

letfenixa 

Vy máte v Nimnici termály? 

continuity To si nemyslím. Naopak si myslím, ze pro děti je ta částka na vyplatnici něco jasně uchopitelneho, co si dovedou nějak představit, naopak ty "co si můžeme dovolit" jsou dost abstraktní někdy i pro dospělého. Jako když mi máma někdy ve 13 nebo 14 na můj nekolikaty přímý dotaz "a kolik teda vydělávas?" odpovídala neustále "To je různý", " A proč to potřebuješ vědět?" "Důležitý přeci je, že máme všechno, co potřebujeme" a podobný vyhýbavým kecy, tak mě to opravdu neuspokojilo. Ještě teď si vybavim, jak mě to frustrovalo a vaří se ve mne krev ještě dneska.

Pinot Noir Ja te chapu. My takove pribuzne nemame, nemame skoro zadne. Tchyne nam s muzem dela ucetnictvi a nasi jsou na tom slusne. Svagrova je na manazerske pozici a dal uz vlastne nikoho nemame. 

dzizisketa hm, ako presne to myslíš? 

Je tam welnes a bazén, proste kúpele. Ale vonkajší bazén nie. Ale to zas je v Rajeckych Tepliciach a Trenčianskych. 

continuity mám to stejně, máme rodinu na severní Moravě, my jsme v Brně a ten rozdíl ve výdělku a hlavně v cenách nemovitostí je velký, takže se s přesnou výší platu "nechlubíme". Děti vědí plus mínus zaokrouhleno na desítky tisíc naše platy, ale bonusy a další věci s nimi neřešíme. Ale vědí, že každý má jiné priority kam "cpát" peníze, takže u nás to je také spíše cestování a vzdělání než poslední model mobilu. 

Len jasně, dám. 

Ja mam jen velmi mlhavou predstavu o tom, kolik vydelava sambo, muj plat neni ani prazskej prumer a je spis duvodem k litosti, takze fakt nevim, co budu detem rikat. :-D 

​To jsme na tom stejně, já už o tom na základě této diskuze přemýšlela, prostě se asi bude muset vysvětlit, že společnost je nastavená tak, že za některou práci se bere víc peněz a za některou méně, ale neznamená to, že by jedna práce byla lepší a druhá horší. To jsem teda zformulovala právě teď

Pinot Noir já tě taky chápu, mužův plat v rodině taky nešíříme a to jsou všichni dobře situování Pražáci. (Teď to zní, jakože vydělává miliony ), dětem bych plat neprozrazovala, dokud to bude znamenat, že to za dva dny ví celé sídliště.

Já jsem zjistila až docela pozdě, kolik vydělává můj táta a přestože ta částka nebyla nijak závratná (ale měli jsme se dobře), tak mi to přišlo šíleně moc a měla jsem pocit, že si vlastně můžeme dovolit mnohem víc.

Pinot Noirj

Já tě taky chápu, moje ségra žije v podobně chudém kraji a v tamní vesnické komunitě nejde říct vůbec nic. Bohatě stačí, že jsme Pražáci