Všem moc děkuju za účast a držím palce všem, co mají taky školkové trápení.

Pinot Noir je mi vas hrozne lito! Ale verim, ze je sance, ze se casem Viktor do toho dostane... jeste me napadlo, nema ta soukroma skolka neco i pro starsi deti? U nas to tak bylo, dojizdeli jsme skoro rok na jinou pobocku. Ty ucitelky byly velmi tolerantni...

Pinot Noir tlapkám a přeju, ať si to sedne..

A vůbec tlapkám všechny, co mají děti v nějakých nových ústavech, kde se jim nelíbí.. U nás to taky byly strašné časy, zvykání na školku a nemoci. Tak doufám, že příští rok (odchod na střední) už mladá plakat nebude. I když vlastně bude, po spolužácích ze základky určitě, jsou skvělá a soudržná banda..

Pinot Noir achjo, to samozřejmě chápu. Je to těžký, držím palce, ať se to poddá. 

A když to tady čtu o těch informacích/neinformacích, tak musim pochválit naši dětskou skupinu. Všechno je na webooker, informace, jídelníček, docházka a akutní info jede přes WhatsApp.

Nase skolka probehla v pohode. Mladsi syn je takova bytustka vsudezdejsi, tesi se tam, libi se mu, ze to je nove, neokoukane. Hrozne se mi ulevilo. Ale je mozne, ze to tam rozbali a budu tam chodit na koberecek. V minule skolce jsem ted na zaver vyrozumela, ze neposlouchal a byl divoky. Je to rozdil oproti starsimu. Ten nikam nechtel, trapil se, dlouho si zvykal, ale ucitelky ho milovaly, v MŠ i ted ve skole. Reditelka z MŠ za mnou opakovane vybihala ven, aby mi sdelila, ze takhle dobre vedene dite se jen tak nevidi. Pritom ja mela z domova porad pocit, ze je neco spatne. Mladsi je vsude spokojeny, vstava v 6, aby o neco neprisel, ja happy jak dva grepy, ale ucitelky byly ted pri louceni ve stare skolce takove zarazene, vyslo najevo, ze to s nim nemely snadne, vyslechla jsem si neco o rizicich volne vychovy...taky pusobi tak o 2 roky mladsi nez je, co do dovednosti..clovek by nerekl, ze jde o dve deti jednech rodicu. Ale ten mladsi ma takovy vyhodnejsi mindset:))

Pinot Noir Moc mě mrzí, jak to je, celá ta situace. Ani nedokážu dohlídnout celou míru tý frustrace, a to mám doma taky speciální dítě. Je to jen pár dní, co jsem muži na rameni brečela kvůli tomu, že mám divný dítě a má x autistických projevů. Od zhroucení mě teď drží, že teď vidím v některých oblastech progres. Školku jsme letos odpískali (ne že by ho teda někam vzali), protože zoufalý dítě držící se mě jako klíště, co ječí jako by ho mučili a hlavně následnou separačku do 5 let si odpustím. Jenže každej si tohle dovolit nemůže. Popravdě jsem si trochu malovala, že se do práce vrátím dřív než ve 3 letech, teď budu vážně ráda, když školku zvládne ve čtyřech. Je to na houby, a celkem mě i překvapuje přístup školky (takových dětí, co pláčou i chvíli po odchodu přece musí být víc, ne?). Je to celý nanic, moc držím palce, ať si to nějak sedne

Ja mela tohle strasny nezvykani u syna, kdyz mel jit ve dvou letech do jesli. Bylo drzeni se futer doma pri odchodu, v jeslich pri predani, rev uvnitr slysitelny az ven... a nemoci, v jednom kuse. Vzdali jsme to, ve skolce to bylo o neco lepsi ale stejne ze zacatku dost hrozny. Dcera taky velke nadseni nejevila, ale ty holky jsou nejak prizpusobivejsi, netrvalo to tak dlouho, jesle jsme teda ani nezkouseli.

Ta hromadna brecici psychoza dela hodne, syn po prvni tride psal zvtabora zoufale dopisy, jak se mu styska, prijedte si pro me... no nejeli jsme, bylo to na tyden a nez dopisy dosly, zbyvalo par dni. Prijelo spokojene dite, ktere vypravelo, co vsechno delali a jak ho to bavilo. Ptali jsme se, proc teda psal ty veci. Pry nevedel, co ma psat, tak psal to, co kluci.

Vsem preju, at si ty deticky brzo zvyknou.

Pinot Noir je mi to moc lito, co teda dal? Budes mit Vikiho doma?

Kokoska po dvou dnech bych nehazela flintu do žita 

Pinot Noir soucitim, je to urcite moc tezky, ale verim, ze se to usadí, když už zvladnul tu jinou dětskou skupinu. Ten jejich požadavek moc nechapu, resp.přijde mi to takovej zacarovanej kruh a jak to má matka udělat, když musí valit do práce?  

Potrefenáhusa spis jde o to, jak se k tomu postavi skolka.

Kokoska ale u předání tam buli minimalne pulka těch malejch, ne? 

Kokoska Mě to trochu překvapilo, nám v každý školce říkali, že ze začátku brečí hodně dětí a musí se právě i přes pláč odejít. Mně to teda trhá srdce a myslím, že není pláč jako pláč, ale tohle je přece realita i pohodových dětí, které tu školku určitě zvládnou

Potrefenáhusa Len ale Pinot Noir prave psala, ze tam brecici dite nechteji nechat, ne? Nebo jsem to spatne pochopila?

Pinot Noir Ach jo, tlapkam tě hrozně moc. Ale věřím, že to bude u Vikiho zase z ničeho nic najednou nečekanej progres. A on asi nemůže mít asistentku, že? Ne že by to asi nejak vyrazne pomohlo, ale aspon kvůli nějakým těm jeho specialitám by to mohlo být pro  nej a učitelky snazší. Držím vám moc palce. 

Kokoskaze státní školky ho asi jen tak "vyhodit" nemůžou, podle mě můžou maximálně něco doporučit.

Kokoska no nechtěj, ale podle mě je nesplnitelny dodávat do školek jen nebrecici děti 

Kokoska nechtějí, brečení se má odbýt v šatně, kde mu máš vysvětlit, co a jak a do třídy má jít bez řevu. Odtrhávat řvoucí dítě od matky, to vůbec nepřipadá v úvahu. Byla jsem tam dnes tři hodiny a asi dvakrát někdo fňukal, jedna holčička stála celou dobu stranou celá zkroušená, rozbrečela ji definitivně až svačina. To už nevadí, ale ten příchod do třídy má být dobrovolný.

Potrefenáhusa no prave, tie nove deti placu skoro vsetky, jedini mazaci boli ti, co predtym chodili do jasli. To by u nas bola takmer prazdna trieda, keby placuce nepustili.

Pinot Noir Ty jo, držím palce, máte to těžké. A ve školce to asi má být přesně opačně, ne? Spousta dětí brečí při předavce a jakmile zmizí rodič je zázračně po pláči.

Len já mám dvě děti a každé to prožívá jinak. Starší ještě loni na táboře ráno hrozný křik, skoro amok, dělal to i v DS od dvou let (akorát byl hodně kovid). Klíčem bylo, aby si ho učitelka převzala do náruče ideálně ještě dřív než začal vyvádět. Vždycky byl po pár vteřinách vysmátý a chtěl tam jít znovu, nikdy mi nevolali, ať přijdu,... Mladší spíš říká, že tam nechce, brečel třeba už v šatně nebo i doma a od něj bych nemohla odejít bez uklidnění, vždycky jsem čekala, až sice nerad, ale svolí k mému odchodu. Taky mi párkrát volali nebo říkali, že měl slabší chvilku během dne. Přitom při předání vypadali, že to bude opačně, že problém bude mít píš ten starší. Tím chci říct, že je to hrozně individuální a pro učitelky musí být složité najít tu správnoou cestu pro každé dítě, kor když ve státní jsou dvě na 25 dětí.

Já si po porodu myslela, že nejpozději ve dvou letech (spíš dřív) dítěte půjdu do práce třeba na dva dny, ale postupně mi přišlo, že není kam se hnát a že pro kluky bude lepší, když s nimi zůstanu déle. Myslím, že kdyby nepřišel kovid, možná bych to řešila ještě jinak a oba by byli déle v té DS.