continuityFunguje to na té vědomé části. Člověk je racionálně rád, že to dítě má, že je zdravé. Ale to vyčerpání nebo frustraci to prostě nevymaže. Nebo aspoň já to tak mám. Když se roční dítě budilo každou hodinu na kojení a přes den už vůbec nespala, byla jsem vyčerpaná a stěžovala si na únavu, ač jsem si milionkrát mohla říkat Díky Bohu za to! Neměnila bych, ale taky jsem se netvářila, že to zvládám v pohodě.
Můj muž je neuvěřitelný kliďas. Ale puberta dcery ho dokáže vytočit. Vůbec jsme předtím netušili, že se taky umí tak rozčílit :-D Naštěstí to příroda nějak vyrovnává a jeden z nás rodičů má vždycky v dané situraci lepší nervy a nerozčílí se. Si to střídáme. Ale už se nám dostalo od dcery poučení, že ji domů nevodí policajsti, nefetuje ani není těhotná, tak nemáme vůbec si stěžovat a ať jsme rádi!
A v podstatě má pravdu.