Myrtila nie, len aby nebolo dieťa prijaté do spádovej škôlky. 

Jimik tak tá učiteľka je dôležitá aj v škole. 

letfenixa To já nijak nerozpruji, ale jiné školky mají kvalitu pedagogického sboru tak nějak vyrovnanou. Resp. celá školka se nějak profiluje. Tahle velkoškolka má velmi proměnlivý přístup podle jednotlivých pedagožek.

Evaeva ja ji to taky slibit nemuzu. Teda ne, ze by nekdo mohl.

Ale mne se moc nechce. Na jednu stranu si rikam, ze mit doma druhe tak dokonale stvoreni by bylo super, ja jsem s miminkem byla fakt stastna. Ze by bylo super, kdyby mela dcera toho sourozence. Ona by uz asi ted byla uzasna starsi sestra. Ale zaroven ona byla fakt narocna a ja jsem stastna, ze konecne mam nejaky prostor a v noci spime. I kdyz porad chodi spat v jedenact a rano vstavame v sest kvuli skolce. Uz jsem si fakt zvykla na tu pohodu s jedinackem. 

No a taky jsm ted necele dva roky od posledni chemoterapie. A predstava tehotenstvi a dalsiho obihani doktoru a vsechna vysetreni me vubec nelakaji. Ale taky mi je 33, takze na me vsichni zacinaji tlacit, at do radeji ze zdravotnich dovodu neodkladam, pokud bych jeste dite chtela... Takze ja se v tom ted nejak placam. 

Jimik myslím, že to závisí od vedenia, akú líniu drží. 

Zuzuli já tu "nesvobodu" vnímám s druhym ditetem mnohem lip, i když je to asi objektivne i horsi, tak to výchozí nastavení už je jiný a člověk v tom už umí trochu jakoby chodit. Zároveň samozrejme vzniká spousta strasnych chvil, který by nevznikly, kdyby dite bylo jen jedno, ale zároveň zcela rovnoměrně i těch krásných .... Jak je to naše první dite megabozi, tak to druhy je megabozi úplně stejně. Zatím mě to nemrzelo ani na pikosekundu, i když některý ty momenty jsou teda intenzivni až moc 

Zuzuli z mého pohledu máš ještě pár let čas, pokud bereme to zdravotní riziko, ale bude se ti chtít míň a míň. U našich asi bylo blbé to, že všichni chtěli, dítě prudilo, že chce sourozence a ono to nešlo.

Já si občas říkám, jakou jsem mohla mít pohodu, když si kluci hrají a já musím bavit mimino. A pak mi dojde, že vůbec, že bych tu takhle neseděla a byla v práci nebýt jeho. Těží z toho celá rodina, můžu kluky vyzvedávat po obědě, příští rok snad budeme psát úkoly dřív než v šest večer,... Ale štvou mně ta omezení na výletech, že večer musíme dřív domů a podobně.

A teď jsme byly vedle ve městě zařídit dětem obcanky a obe usnuly v autě, nejvíc nejlepší

Zuzuli Hahaha, no vidíš a já než jsem dočetla do konce, jsem ti chtěla napsat, že jsi ještě mladá, že máš čas ještě na to, zda to uzraje nebo ne. A jako ne že bych neznala tvuj věk, ale přijde mi to prostě pořád adekvátní věk na druhé dítě. 

Já jsem třetí a teda za celé moje dětství si nepamatuji, že bych se kdy ptala po miminu nebo chtěla dalšího sourozence, jako vůůůbec. Ani jak píše Evaeva mi nevadilo, že jsou starší k sobě a já sama, byla jsem ráda, že aspon to mi zapřičinuje trochu klidu:-D

Potrefenáhusa Jojo, jako třeba ráno, když je pulhodinu vzhuru jen jedna nebo třeba s jednou vařím, jako to je uplně neporovnatelný, ta kvalita toho okamžiku, normálně POHODA a pak to začne:-D, "ona mi a ona mi, a já taky..." no jako uf uf, ale jsem ráda, neměnila bych to ani náhodou. 

Potrefenáhusa já nikdy nelitovala. Kluci si vzájemně poskytují věci a zážitky, které by jen s rodiči neměli a podle mě to převyšuje to dělení se o pozornost rodičů. Ten třetí z toho bude taky těžit, ale pro ty starší je to spíš takové výchovné, že se věci dějí i podle někoho jiného než že by to přinášelo nějaké zážitky. Aspoň zatím.

Karja u nás pořád platí, že dva se zabaví mnohem lépe než jeden. Jedno dítě je výhoda akorát při těch činnostech jako večerní rutina, je to prostě míň práce. Ale jinak jsou dva lepší kdekoliv, doma, na hřišti. Oni teda asi mají dost nadstandardní vztah. I proto se bojím, že mladší nebude tak spokojený s tímhle rozvržením, ale třeba jo. Ono co si budeme povídat, ty liché počty jsou blbý, no.

A teď jsme byly vedle ve městě zařídit dětem obcanky a obe usnuly v autě, nejvíc nejlepší

​Tohle jsou chvíle, kdy fakt cítím intenzivní pocit štěstí, když usnou cestou po hezkém výletu(už se to teda moc nestává)

Moje babička vždy říkala, že děti mají být na sudo, aby byly vzdy 2 k sobě. Sama měla 4 děti a byla učitelka, tak to věděla nejlíp (nadsázka)

Potrefenáhusa Zuzuli

Malamala tuto sobotu: "Mami, a proč ty nemáš tři díťata?"

"Protože už tak mám hodně práce, zlobíte  a to bych třetí mimino teda už nezvládla."

"Ale to třetí by nezlobilo!"

​

Já jsem teda momentálně na hranici své kapacity, dvě malé děti mě hodně vyčerpávají, jak to jde, tak si vyhrazuji čas bez nich, potřebuju ho čím dál víc

JankaM já mám kamarádku ze čtyř dětí a ta to taky říkala

Evaeva Karja s tim vekem to neni o riziku pri tehotenstvi, ale ze kvuli BRCA1 mutaci mam z onkologie "za ukol" si sve reprodukcni plany vyresit do petatriceti a pak zacneme delat nejake kroky k prevenci rakoviny vajecniku. Jako treba jejich odstraneni a pak hormonalni substituci. Takze ac se mi ted do druheho ditete moc nechce, tak si rikam, ze to nemuzu jen tak nechat plavat. Ze bych si asi casem vycitala, ze jsem se te moznosti vzdala a ani to nezkusila, jestli by to jeste neslo. No stejne me ted v lete cekaji kontroly a ruzna vysetreni, vcetne CT, takze to prave ted by se to stejne nehodilo

Zuzuli chápu, že tě to tím pádem víc tlačí. Ale to jsou ještě dva roky, já jsem teda ani dál nehleděla

Ještě bych tomu dala čas a uvidíš. Oboje má pro a proti. Já jsem byla trochu navážkách s tím třetím, ale bylo mi naprosto jasné, že bych litovala to neudělat.

Zuzuli Aha, no tak to je fakt komplikace. No moje nejoblíbenější hláška je :"uvidí se". Ještě se třeba nějak rozhodneš, promyslíš.-)

Evaevamateřská láska je pocit, který žena zažívá, když všechny její děti spí.