Dcera na ty ruce taky trpí, navíc chodí do keramiky, neprospívá jí myselím ani ta hlína, ruce mívá horší než já a to je co říct. Jediné, co jí perfektně zabralo (a sama je z něj nadšená) je kokosový olej.
Tím mažu děti, ale na ruce to nezabralo. Hodně se mi osvědčila "zázračná" mastička (smíchaný Infadolan+Syderman) na noc, tu jsem původně měla pro syna na ekzém. Myslím, že u nás to chce prevenci, nezapomínat nosit rukavice, mazat ruce po umytí, jenže asi tuším, jak to pak vypadá ve škole :)
Lipobase?
To môjmu zabralo na presušené nohy.
Tak jsem si objednala šátek na nošení z druhé ruky, a přípravu k porodu pro páry. Protože muž s tím prokletým epidurálem nedá a nedá pokoj, dneska z něho vypadlo něco ve stylu jestli si dovedu představit že bych třeba zítra porodila. Na to už jsem mu jenom oznámila že klidně, protože mi má být oporu a ne mi neustále podsouvat jak je to špatně :D tak se přiznal že vůbec neví co čekat a je z toho vyplašen. Tudíž jsme od známých dostali kontakt na dulu, co dělá kurzy, a jdeme příští týden
co bych pro něj neudělala :D
Já jsem někde četla, že muži jsou z porodu vyplašeni, protože se těžko vyrovnávají s faktem, že jsou u toho v podstatě k ničemu a vše musí "udělat" žena. Já jsem byla ale ráda, že tam manžel se mnou byl, i když skoro nemluvil a do ničeho se nepletl, pouhá jeho přítomnost byla uklidňující.
Taky jsme předtím byli na prohlídce porodnice, kde nám i řekli, co se bude dít, odkud se kam půjde a tak, nějaký kurz nebo přednášku považuju za dobrý nápad zvláště je-li někdo takový ignorant, jako jsem byla já 
Tak ať je všechno v cajku!
já jsem prodělala takový názorový vývoj od - chlapa u porodu nikdy - přes jedině s chlapem - zpátky k chlapa bych tam netahala:-)) ale musím říct že a) rozhodně bych tam nechtěla být sama b) doprovod má hlavní úkol nepřekážet, podávat podpírat a všemožně zajišťovat to co rodící žena sama nezvládne - takže takový podej přines podrž:-) a je tam potřeba po dobu ještě než samotný porod začne. pak sebou může klidně seknout nebo se někam schovat:P představovat si může třeba co by dělal kdybys měla hroznou migrénu, nebo třeba kocovinu;-) držet vlasy při zvracení a tak
Já tedy nevím, jestli je to dobrá rada, ale mně osobně se osvědčilo do těhotenství manžela moc nezapojovat (s výjimkou, když bylo potřeba odnést něco těžkého, ha ha ). Protože kdykoli jsem mu něco řekla, tak to roztočilo spirálu nervozity, otázek, podupávání kolem a potřeby něco řešit, což mě hrozně štvalo.
Pokud by byl nějaký zdravotní problém u mě nebo plodu, který by bylo potřeba řešit, tak to bych ho samozřejmě informovala, ale jinak se mi vyplatilo s těmi detaily šetřit. Protože jednou jsem mu třeba řekla, že tehdy a tehdy mám první termín v poradně v porodnici, a on úplně zešedivěl a vykládal něco o sestřenici, která porodila ještě dřív, než stihla začít docházet do porodnice (tam se chodí tuším měsíc před TP), a pořád mě stresoval a nutil mě se tam nacpat dřív. Nebo hrozně řešil, že na UTZ to vypadalo na hodně prťavé dítě a nutil mě obejít snad všechny ultrazvuky v Praze. A co já s tím asi měla dělat.A to je prosím jinak flegmatik a nikdy mi do ničeho nemluvil.
To je ale hodně individuální. Můj muž chtěl naopak vědět vše, měl tak spíš pocit, že je připraven a věci jsou pod kontrolou. To máme vlastně společné, čím víc jsme se na těhotenství a porod koukali z té "technické" stránky, tím víc nás opouštěl strach.
No, môj manžel bol pri pôrode nezastupiteľný element, lebo pôrodník tak príšerne huhlal, že som potrebovala nutne tlmočníka zo slovenčiny do slovenčiny. Ale fakt je, že ho každý náznak akéhokoľvek problému tak vyplašil, že som mu tam na sále rovno povedala, že keď si myslí, že to vie lepšie, tak najbližšie rodí on 
.
No ale keďže to bolo pomerne tesne po tom škandále s vymenenými deťmi, tak mal jasnú úlohu. Byť pri pôrode a v momente ako sa dieťa narodí, nepohnúť sa od neho ani na sekundu, kým ho nebudem mať bezpečne na izbe.
Ale aj tak hovoril, že to bolo lepšie ako pri prvom pôrode, ku ktorému ho nakoniec nepustili (to totiž ešte - nie, nie v strednej Afrike, na slovenských Kramároch - rodili na jednej sále dve ženy naraz predelené len plentou a pri tej druhej museli pristúpiť k neplánovanému cisárskemu, tak ho vypoklonkovali), lebo keď bol tam na chodbe a ja za dverami, že bol ešte bezmocnejší a vystresovanejší.
No, jako bych ho slyselauz aby to bylo, protoze me z neho brzo jebne. Zase ja mu toho moc nevykladam, spise se zajima on, treba po kontrolach a tak. I tu dulu jsem domluvila jen kvuli nemu. Jako ja tak nejak tusim co cekat, nejsem ignorant, navic me skvele rodinne i vyzenene pribuzne nemaj v posledni dobe nic lepsiho na praci, nez mi porod neustale popisovat, takze parada
ale jeho je mi castecne lito. Zaroven ma ted mazec v praci, do toho doma rekonstrukce, jede na 120 % a ma toho plne kecky. Tak se s vecma potrebuje vyporadat po svem (tzn. mit kontrolu) a ja mu slapu po babovickach, protoze to mam celkem na haku :D nejak to dite ven musi
Ano, není to rada pro každého. Můj muž je ale přehnaně ochranitelský a kdybych mu říkala všechno, co jsem měla nastudované, a jaké jsou všechny možné alternativy, zbláznil by se. Přijde mi, že rasaNori to možná má podobně. Žádné lékařské nálezy jsem samozřejmě nezatajovala, ale možnosti anestezie jsem s mužem neprobírala.
Panebože, teď jsem si vzpomněla, že na té přednášce v porodnici se probíraly i možnosti úlevy od bolesti, a když ta porodní asistentka probrala epidural, nablízku sedící muž se naklonil ke své ženě, poplácal ji po ruce a pravil: MY to zvládneme bez toho, miláčku. Bylo to tak autoritativní a nepřipouštějící námitky, že mně to vytočilo do běla. Copak rodí on??
To je jak z nějaké grotesky. Já jsem také trochu citlivá na intervence mužů do jistých záležitostí. Pamatuji si, jak jsem byla kdysi na návštěvě u kamarádky. Měla tehdy asi pětiměsíční děťátko, které trpělo na větry. Byl přítomen i její manžel, který kamarádce prakticky bral z rukou cokoli, do čeho si chtěla kosunout, že to přece nemůže, že kojí, a že by z toho mohly být ty prdy. Také mi z toho bylo trochu ouzko, z kamarádky potom vylezlo, že od porodu jí jen tři dny staré suché rohlíky, protože za každé noční pobreknutí podle jejího muže mohou chyby v jejím stravování...
ja pochazim ze silne matriarchalni rodiny (z obou stran) takze me tyhle praktiky vzdycky znovu hrozne prekvapi. ale asi je to mnohem beznejsi nez se zda?
naklonil ke své ženě, poplácal ji po ruce a pravil: MY to zvládneme bez toho, miláčku.
Me blizke kamaradky manzel ma treba takhle zvlastni smysl pro humor. Jako bych ho slysela. Docela dlouho mi trvalo, nez jsem prisla na to, ze neni idiot a macho.
je fakt ze muj muz ma taky podobny sklony, mu musim obcas vysvetlit ze v nekterych situacich tento typ humoru nevydycham:-) vetsinou me to bavi:P
Těžko říct. Občas na to ale v okolí nařážím, ti chlapi nejsou žádní tyrani (znám je), ale mají odpornou potřebu tu ženu pod záminkou blaha dítěte nějak organizovat. Přijde mi, že si vůbec neuvědomují, že partnerkám na dětech záleží přinejmenším stejně, jako jim, a dělají první poslední. Mně to vždycky trošičku zvedne mandle, protože konkrétně tento zmiňovaný jedinec by se zbláznil, kdyby měl podstupovat to, co jeho žena (porod bez epiduralu, pak příšerná dieta, velké komplikace s kojením, které jí prakticky znemožnily dělat cokoli jiného, noční vstávání). Já jsem asi fakt staromódní a považuji se za feministku, ale často se uchýlím k tomu, že si to dělám po svém, a s manželem to moc nekonzultuju. Když hlídá on, dělá si to po svém taky :-) Mimochodem, ten dotyčný odmítá být se svým vlastním dítětem sám, protože by nedostál svým vlastním požadavkům na výchovu:-D
Jdu si sem taky pro radu. Mam doma trileteho hodneho, ale velmi svehlaveho chlapce (3r3m), ktery potrebuje duslednost, rezim, hodne aktivit. Pres den je bez pleny uplne bez problemu vcetne spani, na noc ma plenu, kaka zasadne vecer do pleny, takze ma vlastne 2 pleny denne. Doktorka tvrdi, ze musime pockat, az dozraje, ale ja mam takovy pocit, ze nas tim spis drzi v sachu... Nedelam kvuli tomu zadne sceny, jen vysvetluju. Premyslim, zda mu tu plenu proste nevzit uplne, par noci vydrzet, ze si zvykne, ze plena proste neni. Takhle to s triletakem udelala kamaradka a zafungovalo to. Myslite, ze to stoji za zkousku?
"odmítá být se svým vlastním dítětem sám, protože by nedostál svým vlastním požadavkům na výchovu"
bomba. ja zjistila ze s timto typem muzu neumim komunikovat. vetsinou poznaji ze jsou mi smesni a nevydychaji to:-)
