...tyhle reakce  jsou nekdy nejlepší a nejúčinějši. 

Sice pro nekoho faktická asertivni uorimnost je "tak ošklivá a necitelná/jak to takhle muzes rict?!".

Ale to je problem dotyčného

...no, kazdý vztah dítě/rodič není vzdy ideální.

Proste nekdy se to tak nejak celkove nevyvede, no.

Nechala bych to v rovine takove normalni slusne pohodové komunikace.

Kazdy proste neni sverovaci typ, nema potrebu, byt sve mame(pripadne tatovi) rikat o svych intimnostech, pocitech, atp. ...

Netrapila bych se tim. Jela bych za mamou, kdyz se mi bude chtit, nebo kdyz by potrebovala treba s necim pomoci, zvala bych ji na oslavy, jela poprat jí,

urcite bych ji taky rekla, ze muze kdykoliv ona orijet za nami, ale jinak pohoda, zadne nasili.

Ale když by se mi nechtelo, tak bych nedelala nic.

A že se s mamkou  mijite v nazorech, pohledech na veci, svet - no, bóze. Naopak, je dobre vyslexhnout i jiný nazor a bud si z nej neco vzmu, neco me oslovi,

nebo sice ne, ale uvedomim si, ze jsou i lidé, kteří vidí veci jinak nez já, ze to chce vuci druhym toleranci na jejich uhel pohledu...

Delas si svoji rodinu a tu si hyckej.

viděl někdo někde veřejně sobotku od voleb? 

Tyhle rodiče toužící po vnoučatech měli teda sami plodit jak diví, aby si tu šanci na vnouče znásobili. No jéje, za mámu buďte ráda, pak jí šoupnete to dítě a žádný velký povídačky být nemusí:-D.

Tohle není kritika,jen snad blbý pocit,kolik z vás tu má špatné vztahy s matkou. Nebo,přinejmenším si nejste blízké. Ne snad,že bych se nikdy s rodiči nerozcházela v názorech, ale nedokážu si představit,že bych tohle mohla o matce říct. 

Problém vyřešen, dotazu netřeba.

Líbí se mi tvůj příspěvek a názory Muslik se mně vůbec nečte lehce.

Já nemůžu říct, že bych vztah s mamkou měla dobrý nebo špatný. Mám pocit, že nemám žádný. Vídme se poslední dobou jen kvůli tomu, že s nimi bratr bydlí v jednom domě a já chodím každý týden k němu, za neteří a švagrovou. Mamka u nás byla za poslední roky, jen na narozeniny a oslavy. Jen tak na kafe nebo za vnoučaty za 15 let nikdy nepřišla a to jsem ji pořád zvala a má to tři zastávky tramvají. Myslím, že by jí bylo jedno, kdybych děti nechtěla. Stejně tak jí je jedno, že je mám. Dobrovolně je nikdy ani nehlídala. Jeden čas jen, když jsem chodila do práce, tak jsem je musela ráno vozit tam a odpoledne domů. Když mi někdo volá, tak je to taťka, když se někdo ptá na kluky nebo jak se máme, je to taťka. Určitě jsem se jí nikdy nesvěřovala a ona se nikdy na nic ani neptala. Výborný vztah jsem měla se svou babičkou. 

To je smutný...asi jsem měla štěstí,naši na nás byli dost přísní,ale v dospělosti neměli potřebu nám mluvit do toho,co děláme.Takže jsem nemusela svoje konání nijak obhajovat. Vídali jsme se,díky tomu,že jsem zůstala v rodném městě, často a rádi.

Tak u nás je to vlastně taky tak, že mi rodiče nikdy do ničeho nemluvili. Jenže zase je to opak...totální nezájem ze strany mamky a ten bohužel vnímám od dětství. Prázdniny dva měsíce u babičky, každý víkend u babičky, všechno co umím je od babičky...mamčiné tchýně. Když jsem potřebovala pomoc, tak mi pomohla vždy víc babička. A podobný nezájem je i o vnoučata. 

Je dobře mít aspoň tu babičku,ne jejíž zájem se dá vzpomínat. 

tak já mám třeba s maminkou a celkově s rodinou vztahy dobré, nijak se nehádáme, když je potřeba tak si pomůžeme. ale že bychom byly nějaké důvěrné kamarádky to vůbec, spíš si moc nemáme co říct, nikdy jsme neměly. jsme takoví studení čumáci, už od babičky - maminčiny matky, ta byla echt ledová dáma. nemůžu ani říct, že by mi to chybělo. s dcerou bych řekla je to o dost lepší, a jsem za to moc ráda. akorát nevím, jestli by to tak bylo, kdyby nebyla v cizině... no a zas takové ty hodně těsné vztahy kdy jedna bez druhé nedá ránu mě až děsí a přijde mi to nezdravé.

řekla bych že žádný "správný model" neexistuje.

Spravny model, rekla bych, je, kdyz rodice nemaji potrebu dospelym detem kecat do zivota a berou je jsko svepravnou bytost, ale soucasne se o sebe navzajem zajimaji, maji si co rict, a cas ktery spolu stravi, si uziji...

soucasne se ale nedivim, ze to tak casto neni, protoze to, co tady jako svuj pribeh nekteri popisuji, je fakt dost silene a vubec se nedivim, ze pak neni potreba nebo snaha travit s rodici / matkou vice casu a byt si blizsi ( jasne,  cteme tady jen jednu stranu pribehu)

Znám i případ, kdy spolu řeší absolutně všechno, včetně sexuálního života, to je pro mě nepředstavitelný.

no ja som otázky o tom, kedy budem mať deti, zatrhla pred pár rokmi odpoveďou: keď ma niekto oplodní

akurát moja mama veľmi túži po vnúčati (stačí mi, keď vidím ako vyhadzuje do vzduchu sestrinho psa ), ale inak ma otázkami neobťažuje, skôr pri nejakej rodinnej oslave po dvoch pohároch vína hádže významné pohľady na môjho partnera s tým, že teda by sa ako mohol činiť. Už sa teším, keď jej oznámim, že už sa teda činil

jee gratuluju:-)

Ďakujeeem

Gratulujem. 

Gratulujem !!!

Také gratuluji!