Luna Já jsem měla svůj pokojíček (2x3m) jen chvíli, když byl brácha na vojně, pak se tam ke mně přemístila sestra.
Stěžovací vlákno
Hmmmm... a spát do šestnácti v ložnici s rodiči, z toho cca do dvanácti i se dvěma staršími bratry, prostor a soukromí nula nula prd, to někdo znáte?
Jitka77 No, hlavně jestli ti vaší ten pokoj pořád drzej!
No muselo to být teda hrozny!
Jitka77 Naštěstí neznám, pouze situaci, kdy v jedné místnosti chalupy o prázdninách byli někdy o víkendu děda s babi, my čtyři vnoučata, moji rodiče a teta se strýcem - přičemž nechtít tam jet byl opovrženíhodný postoj. Zpětně uznávám, že máma byla svatá žena.
Jitka77 to muselo být hodně náročné!
Můj táta taky nikdy neměl dětský pokoj. Nejdřív spal v ložnici s rodiči, ve dvanácti se mu narodil brácha a on se přestěhoval do dědovi dílny. To mě fascinuje nejvíce, že děda měl svou vlastní dílnu (v bytě, takže prostě normální pokoj), ale dětský pokojíček neměli.
Evaeva tak u nás měli každý svůj pokoj naši. Taťka chrápe, tak nikdy neměli společnou ložnici. Zato my byli namačkaní v jednom pokoji a určitý čas s námi bydlela ještě sestřenice, když v Brně studovala. Proto jsem taky odešla hned v osmnácti. Později jsem se vrátila, ale to už jsem v tom bytě bydlela jen s bráchou.
Jitka77 hmm.. do dvaceti v ložnici s mamkou, od dvaceti v obýváku s manželem a synem, mamka bydlela v ložnici... byt dva plus jedna, můj muž na vysoké škole, já na mateřské a pak v práci, takhle jsme žili pět let, šestý rok byl muž na vojně a teprve pak jsme se stěhovali do jiného města, kde jsme bydleli rok na ubytovně, než jsme se dostali k prvnímu dva plus jedna, kde jsme byli sami...
Renusatko to je taky zajímavé. Muž taky chrápe, ale mě to nebudí. Dost chrápe i starší syn, možná teda budou sdílet pokoj spolu![]()
Já měla pokoj společný se ségrou, ale pořád to byl náš prostor. Vlastní pokoj jsem získal, až když se narodila malá ségra, bylo mi dvacet. Ale rovnou v jiném bytě
, naši pořídili menší byt o patro níž.
Torrah takhle to tenkrát asi bývalo celkem běžně, ne? Naši taky takhle bydleli, oni a já jeden pokoj, babička druhý, strejda třetí, pak se babička znovu vdala a odstěhovala (to už bylo po revoluci), se strejdou jsme bydleli ještě další dva roky. Já si to teda neumím představit, jsem ráda, že dneska už to tak často nebývá.
Já svůj pokojíček mám (ségra ne, měla ho se mnou na půl ale odstěhovala se dost brzo, tak smůla) ale jen díky tomu, že je v podkroví a nikomu se tam nechce. ![]()
Plus co naši bydlí sami, tak jim přízemí stačí. Jen se tedy ten pokoj občas mění ve skladiště, ale zatím tak nějak dočasně.
Jinak ty historky tady přijdou děsivý, u nás sice vždycky bydlela jedná nebo druhá babička a pokoj jsme měli dohromady se sestrou, ale pořád to bylo v rodinném domě, tak to šlo.
Mě už občas hrabalo i v naší 2+1, co byly děti 2.
Evaeva ano, bývalo. U nás to bylo ještě dobré, protože jsme byly samy s mamkou, žádní sourozenci... Ale i tak ta těsná blízkost nebyla velká výhra, společná kuchyň, sociální zařízení... Byli jsme ale rádi i za ten jeden pokoj...
Karja Čoveče, nedržej, ale u mého pozdějšího pokojíku (když se uvolnilo patro po prarodičích) se máma po letech najednou probrala, to už mi táhlo na třicet a dávno jsem bydlela s mužem, a nechtěla ten pokoj nechat předělat pro synovce, prý já přece potřebuju v tom domě nějaký svůj prostor... to jsem zírala.
Isca Tak tady chybí už jen koza a slepice... No dřív se tak žilo, napravo rodina, nalevo chlív, a v zimě se všichni slezli dohormady...
Evaeva V domě to bylo snazší, dílna byla venku, taky prádelna, kam se máma vždycky na sobotu zašila, nikdo ji nesměl rušit, akorát jsem jí v zimě donesla čaj s rumem
ale náročné to bylo, pro všechny - v podstatě nebyl člen rodiny, kterého bych nepřistihla při masturbaci nebo sexu; naši si teda mysleli, že spím - já jsem se usilovně snažila myslet si to taky.
Torrah Dýchly na mě Manželské etudy...
Tlapkam vsecky, co zily bez soukromi a pridavam svou nepodstatnou stiznost. Saty, co mam v COS asi rok vyhlidnuty, uz zase nesly do slev..!!!
Za plnou se mi kupovat nechteji..
Pavlena jeste vydrz....pujdou.![]()
Pavlena Tímto děkuji za upozornění, že začaly slevy ![]()
Pavlena jo, to byl náš život, skoro přesně...
Muz vyrezal vo dvore staru jablon. Hrozilo ze spadne taka bola popraskana. Len sme cakali na tie dve jablka na nej.
A potom este jeden strom z ktoreho opadavalo vsetko ovocie na zahradny domcek a posedenie a neslo to ani poriadne vyzberat (zlte spendliky). Bolo to v plane uz davno.
A cez plot na neho vola stary sused ze ale to tu likvidujes. Si sa poponahlal. ![]()
Je z toho hotovy, akoby nam nestacilo.....
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
Ataratma – vůně pocitů
Nasaj (vůně) v KORY
Esxence 2026: Zavíračkou to nekončí
