Karja

Tak sem jdu za temnou stranu síly, jsem vyhazovač, naštěstí co se týká mých blízkých, spíš vyhazovač teoretik. Uznávám, každej má právo na soukromí a své vlastní věci, ale pokud mi to výrazně komplikuje můj vlastní život, začínám vidět rudě. U našich před dvěma lety jsem takto otci (po telefonické konzultaci)  zlikvidovala několik párů pět až deset let nenošených bot, když jsem za jejich pobytu na chalupě půl týdne sanovala komoru od hejna kroužících a nezjištěného počtu líhnoucích se molů, které jsem odmítla vytřepávat z archivní obuvi.

Teď se mi po roce vrátila dospělá dcera z podnájmu, aby vzápětí odjela na roční terapeutický pobyt. Přivezla zpět asi třikrát víc věcí, než si před rokem odvezla, nemluvě o těch krámech, co tu před rokem nechala, a během celého roku nestihla uklidit. Stěhovali jsme ji zpět natřikrát, tři až čtyři osoby, v jejím pokoji se teď  po odjezdu válí hromady, v nichž se kosmetika volně prolíná s výtvarnými potřebami, léky, oblečením, kontaktními čočkami o různé síle, papírovými kapesníčky, poznámkami, deníčky, bižuterií, kabely, kabelami a jinými hůře identifikovatelnými předměty. Takže v této situaci občasné vyhození před dvěma lety projetých jízdenek (volně ložených), sáčku čínské polévky a opalovacího mléka prošlého v roce 2019 nepokládám za zvláš´t závažný přečin, zvlášť, když bych se měla co nejrychleji vrhnout do rekonstrukce bytu.    

Isca Ale co ty víš, jaké vzpomínky se vážou třeba zrovna k té čínské polévce!?

Isca já už jsem se rozhodla, že ve chvíli, když děti opustí hnízdo, tak všechny krámy letí štando-pede za nima. Ať si třeba pronajmou sklad, je mi to jedno. 

Moje máma ségřiny věci schraňovala asi deset let. Pak to nějak zhrabali do krabic a odvezli k babičce na pudu a když ta umřela, tak se zas řešili sešity z třetí třídy.

Jako vzpomínky jsou jedna věc, ale vše má svoje hranice. Já nutím děti likvidovat bordel průběžně, žijeme ve čtyřech v bytě o rozměrech 68 m2, nepůjdu prodávat ledvinu, aby měli ve větším bytě kde skladovat bordel z kindervajec. Už se proti jejich krámům vzpírá i tchýně a ta má velký barák.

Hanka H Ne,nechci radši vědět!

Isca jezis ja te chapu. Ja takhle zas tajne cistim lednici u nasich. Moje mama je expert na skladovani 3 mesice proslejch jogurtu, o kterych tvrdi, ze jim nic neni a ze je urcite sni (nesni). A ve spajzu zas skladuje treba 10 let stary vycichly koreni, o kterym tvrdi, ze je stopro v poradku:D 

continuity Moje sešity ze základní školy teď naši na chalupě používají na podpal. A měla jsem je zlikvidovat už před dvaceti lety, protože maminka si je před vložením do kamen prohlíží a pravidelně kroutí hlavou nad tím, jak strašně neúpravně jsem tenkrát psala :o)

continuity No, už to na mě zkoušela, že je přece normální praxe, že si děti svoje památeční předměty z dětství nechávají u rodičů

Ha, jak máme posunutý nástup do školy, tak jsme s kluky teprve dneska řesili nové sešity, aktovky, atd. Jejich staré jsem sebrala a uložila k jejich krabicím se vzpomínkami, ať si s tím udělají, co chtějí, až budou velcí. Každý to má holt jinak.

DruI To si s dovolením vypůjčím, každá si vyberte sešity, co si pak vezmete k sobě, jinak pálíme, čteme, a komentujeme! 

711990 segra???

Ehm. Sbiraci vseho. Uz jsem tu myslim psala. Otec skladuje kondenzat z tepelneho cerpadla v prazdnych 5l barelech od odstrikovacu. Ma jich asi 50! ve sklepe. Teda napocitala jsem 35 v chodbicce a zbytek ma vsude mozne. Pry se to hodi jako voda do zehlicky (zasoby na 500 let dopredu).  A mama mu pred mesicem vyhazela "sbirku" starych kreditek za poslednich asi 30 let. 

continuity přísahám, že ten snowboard byla poslední věc, co jsem u našich měla

U nás se taky celkem vyhazovalo, jak co teda, ale naše věci jsme s mamkou procházeli každé prázdniny. Ale část z nich skončila ve sklepě v krabici a vyhozena byla až za pár let. Vidím rozdíl v tom, jestli to těm dětem po opuštění hnízda dovezeš před byt v krabicích, když se nemají k jejich odstěhování nebo jim to rovnou bez upozornění vyhodíš.

Jos kondenzát

Jos s mamou jsme vybraly z jejich skrini 8 pytlu obleceni, ktere uz nikdy nubude nosit. A v tech skrinich to vubec neni znat! A jeste me malem hnala k tem kontejnerum zpatky, ze ten kozich z umelyho persianu nemela vyhazovat, ze jsem si z toho mohla nechat neco presit. Nastesti co charitni kontejner schvati, to uz nenavrati, uz se to vyndat neda. Ted by to chtelo dalsi kolo s pradlem a botama. Ma spoustu noveho pradla, pyzam atd., ale nosi do roztrhani to stare. A treti dil budou rucniky a uterky.

Karja kdo mi tyka, tomu automaticky tykam taky a neresim

Ale vlastne se mi dost libi skandinavsky model, kde vykani zrusili. Prece jen se da ucta vyjadrit i jinak, nez jen tim VY, a zmizi tyhle zmatky. 

​No nerada ti do toho skandinávskýho modelu házím vidle... ale ve Švédsku se například při extra uctivým oslovení oniká!

Teda normální lidi to nepoužívaj (to si fakt všichni všude tykaj, prodavačky zákazníkům atd.) a myslela jsem že jsem to naposled zahlídla v románech Selmy Lagerlöfový... ale málem jsem se vyvrátila když jsem zjistila že takhle ještě dneska mluvěj třeba reportéři při oficiálním interview s Carlem Gustavem, Victorií... je to legrační.

Kokoska kdybys viděla, co jsme vyklidily na chalupě a to babička poslední roky ty věci hodně přetřídila. Každá zimní bundu, svetr, tričko skončily tam, protože co kdyby. Ve skříních to teda poznat je, ale tam se vyhazovalo celkem snadno, ty lepší věci ještě čekají v Praze.

711990 ježiš, to je jak lednice a špajzka u tchánů(taky občas něco na tajňačku a někdy i okatě a s komentářem vyhodím)

Evaeva no zas nevíme kolikrát byly děti varovány, že pokud si to neodvezou, tak to poletí. 

brrr víš co, když je dítěti deset, tak asi rozumím nějaké potřebě schovavat prvouku ze třetí třídy. Jenže až bude ve třetím ročníku na výšce, budu pro ty krámy potřebovat samostatnej pokoj. Nemluvím už teda o výtvorech z keramického kroužku. 

Jedině přikoupit další garáž...