brrr u nás je to stejný. 

Když jako malinké nevydržely sedět, někdo si je vzal na klín. 

Nejhorší byly Vánoce v 2,5 letech starší, těšila se od srpna a taky to tak dopadlo. Pak už jsem i ty přípravy zvládala korigovat lépe a trochu jim to rozkládala, že Vánoce nejsou ten jedinej den. 

My jsme jako děti taky mívaly zvlášť stůl na oslavách, bývalo nas vždy hodně, prostě jsme se nevešly. Starší dohlédly na ty menší. Zrovna na tohle vzpomínám ráda, nebyl to trest ani nic takového. 

Jasné, když se někde stoluje ve čtyř nebo v šesti, tak děti jsou normálně s dospělými. Ale nás bývalo minimálně 12 i vic na rodinných seslostech vždy. To je jeden stůl už i nepraktický z pohledu obsluhy a servírování, pokud člověk nebydli zrovna na zámku. 

barbucha vidis, u nas je celkem chaoz. Zvedame se vsichni a tak. Kuchyn mame spojenou s jidelnou, tak dite by ani jinam umistit neslo. No a tchani na to kaslou tak, ze i me cukalo oko. Kazda sklenicka jina, nic svatecniho, v domacim obleceni. To se mi teda nelibi, tonuz muzeme jist skoro na stojaka. 

continuity nás bylo včera 10 + mimino a seděli jsme u jednoho stolu v paneláku Ale takový dětský stůl, co popisuješ mi nevadí, taky jsem to zažila a je to sranda, ale dala bych ho do stejné místnosti, žádné vyčleňování.

Taky jsme mívali na hromadném vánočním obědě stůl pro děti a mládež zvlášť, nic úkorného v tom nevidím.

Hrabání do talíře nesnesu, ani od vlastních dětí. Stejně tak mě nikdy nelákalo jít do restaurace a tam jíst každý zvlášť, zatímco se druhý stará o dítě. Každý zvlášť jíme z provozních důvodů doma, na to nemusím do restaurace. Dokud nebyli schopní sedět normálně u stolu, nebo odejít si hrát sami, tak jsme do restaurace šli maximálně na kofolu, mě ta různá provizoria hrozně otráví. 

Pinot Noir my se moc nestřídali, ale já jsem v restauraci ráda, že nemusím vařit, tak případné střídání neberu úkorně. Zrovna tohle mi ale teď přijde horší než dřív, kolikrát si vůbec jít hrát nechtějí, chtějí jen prudit Ale zase jen při čekání, pak už normálně jedí (teda pořád jako děti)

Nevstavani od stolu se u nás dělá taky. A lidi si i přidávají. A ani jako dítě si nevybavují, že bych z toho měla trauma. A pravidelně jsem si přidávala kapra. Na povídání po večeři mám ty nejhezčí vzpominky. Letos s námi stolování zvládlo i mimino. Lezelo v křesle u stolu a když začalo mrcet, tak si ho ten, kdo dojedl první, zval do náruče. Nechtěla bych rezignovat na všechny tradice. 

Malvin mne to prijde takovy proměnlivý v case, ze u tech malejch deti tak do asi 5-6 let fakt tezko rict, jak to daj a jak se celej vecer vyvine, nekdy je to fakt vošajstlich v návaznosti na nejakou rodinnou pohodu 
my meli u stolu taky pohodu, daly obe (4,5 a 2 roky) u stolu celou veceri i pouštěni skorapkovych lodiček, ale dost to přičítám tomu, ze starší dítě si myslelo, ze Ježíšek přijde až druhej den a mladší z roho nema rozum jeste vubec 

Pinot Noir

my jezdíme často o víkendech na vejlety, bez aspoň občasnyho jídla v restauraci je to vopruz, ale je pravda, že co bylo snesitelný s jednim dítětem, je pro mě ted spíš strašná představa se dvěma, tak to taky nijak zvlášť nevyhledávám, menedžovat je v restauraci je ted hodně náročný, protože se navzájem strašně hecujou, chtěly by běhat, apod., takže na restaurace aktuálně taky spis čekáme, až dostanou trochu rozum 

Potrefenáhusa souhlasím. Přijde mi zbytečné se upínat na určitou představu a pak být zklamaný/naštvaný + otrávené okolí, když to nevyjde. 

My překopali tradice úplně, zůstala ta jídla, která chci dodržovat a jíst já, ale jedno dítě ke společnému stolování nedonutím nijak a připadá mi nefér nutit teda aspoň toho druhého, když vím, že by se sice ke kaprovi se salátem překonal, ale nestojí o to. 

Poslední tři roky jdeme na Štědrý den dopoledne na charitativní akci, vrátíme se po poledni a dárky už čekají. Děti se jimi baví až do večera a my si s mužem a případně babičkou užijeme klidné jídlo s dobrým vínem v pozdním odpoledni. Věřím, že jednou ke společné večeři a dárkům po ní zase dospějeme, teď je prostě situace taková. Ideálně bych si to taky představovala asi jinak, ale nebudu si kazit Vánoce nějakými nenaplněnými ideály.

Potrefenáhusa jo, nějaký smažák a burger na výletě jsme zvládli vždycky, myslela jsem restaurací spíš jídlo za pětistovku, které třeba uvařit neumím, to mě pár let vůbec nelákalo jíst pak o samotě, nebo s očima vzadu, abych měla kontrolu. Dnes už to zase jde, všechno má svůj čas a vývoj. 

Pinot Noir  Potrefenáhusa ja jsem silne pro prizpusobit se stavajici situaci, proc si vyrabet dalsi stres krome tech, ktere kolem Vanoc prichazeji samy. 

Pinot Noir líbí se mi, jak jsi pojala vaše Vánoce,  taky si myslím,  že někdy situace  vyžaduje tradice trošku přizpůsobit. Lpění na tom , jak to má být by nepřineslo žádný benefit. 

Kokoska mne na těch Vánocích přijde nejstrašnější ten uklid aspoň jakžtakž 

ja jsem byla 23.skoro celej den sama doma, povedlo se mi fakt báječně zrelaxovat, uklidit, poustet si k tomu, co chci ja, bramborovej salat jsem udelala....a pak se jenom dívat, jak se ten uklizenej dům obrací v prach

Nejhorší byly Vánoce v 2,5 letech starší, těšila se od srpna a taky to tak dopadlo. Pak už jsem i ty přípravy zvládala korigovat lépe a trochu jim to rozkládala, že Vánoce nejsou ten jedinej den. 

​Vyšlo mi, že je mi 2,5

Ale už si to umím lépe rozložit. 

Malvin no jak bych to, mimino neodejde

Potrefenáhusa souhlasím. Každý rok je úplně jiná konstelace, co šlo loni, letos nejde a naopak. Jednou se dopracujeme k ideálu, zatím držím ty pro mě nepodkročitelné věci jako třeba dárky po večeři po setmění a slušné oblečení (které třeba půjde do háje s pubertou). K jedení našeho jídla je vybídnu, stejně jako k setrvání u stolu, ale radši si zachovám tu pohodu.

Do restaurací chodíme v létě, to se dá běhat venku. Ale je to něco za něco.

Potrefenáhusa no to s malyma detma tak je, zamknout je nekam s hrackama do jedny mistnosti nejde. Ale je to o nervy, to chapu. A jak je to den za dnem porad stejny a nekonecny, do toho ty obcasne bitky deti, je to ciry zoufalstvi. Hele, je to jen obdobi, uz jen tak 15 let... pardon

Potrefenáhusa já úklid pouštím skoro úplně, ale taky jsem měla takovou srovnávací náladu, nejradši bych přeskládala celou předsíň. Ale na to fakt prostor nebylHračky v obýváku jsme uklidili až těsně před večeří, zbytek bordelu vyřešila tma venku.

Kokoska mně to přijde lepší každým rokem, s tím batoletem se to fakt nedá, než uklidím dva talíře do myčky, vyndá všechny příbory S kluky už je toho prostoru víc a takovéhle vyloženě absurdní věci už taky nedělají.

Evaevauž se plazí. A je rychlé. 

Kokoska

mám děti dvě, tak nechci zobecňovat, ale kolem devátých- desátých narozenin se zamkly v pokoji sami. Takže to není 15 let, maximálně půlka.