Šiš to je nádhera!! Otíčka tedy doslova žeru a Rufíka s čuníkem a kočičáka pod pelíškem jakbysmet. 
U nás dnes byla Axíkova panička a vyprávěla, jak ho vezli naposledy na chalupu. Vždycky celou cestu úplně prospal. tentokrát ne, pořád koukal ven, jakoby věděl, že jede naposledy.
Pak přijela veterinářka, uspala ho a pak definitivně.
A s jeho posledním vydechnutím se rozsvítila žárovka nad pecí, která několik měsíců nesvítila, přitom byla v pořádku a proud tam šel. Poslední výdech a bylo světlo. A od té chvíle normálně funguje.
Prostě něco neuvěřitelného, mezi nebem a zemí.
Brečela a přitom byla hrozně moc ráda, že to tak rozhodli. Tu žárovku bere jako potvrzení a rozloučení.
Vím, že to zní neuvěřitelně, ale fakticky se to tak stalo.