MP Meri Nekdo nesmi nosit tezke veci (vcetne ditete) ze zdrav.duvodu. 

MP Meri hele, ale tvůj už je dost velký, ne? Ten už umí stát, někam dojít, to už právě není potřeba tolik řešit. Teda asi kromě těch schodů, do by bylo na dlouho. I když pamatuju si, jak u našich dělali 2 měsíce výtah, tehdy 2,5 léta ségra šlapala do šestého hezky po svých.

MP Meri ja som na stvorke bez vytahu a robim to ako ty. Teda mladsieho zatial mozem supnut aj do postielky a starsi vacsinou nakuka na schodisku ale kym bol mensi, bud na ruky alebo do nosica a sla som dole za kurierom. Objemnejsie si necham zlozit do auta alebo objednavam k sambovi do prace. Minule mi kurier  autosedacku vyniesol az k dveram chudak, ale dostal aspon tringelt :)

Rada by som ho naučila, čo sa nesmie, ale toto je fakt prípad. Dcera nikdy take blbosti nerobila, čo jemu napadne. Ja s ním ani neviem nič uvariť, o opustení bytu ani nerozmýšľam. Skor osprchovat sa alebo iné potreby v kupelni, varenie. Neviem ako budem fungovať, som sama doma veľa, navyše sa so sestrou hned začnú biť a on hryzie . On je inak strašne milé dieťa, ale má toľko energie, v okolí nemáme vobec take besné dieťa, tak chápem nepochopenie :). 

MP Meri my koupili ohrádku až při druhém dítěti, ale nijak se nevyužila, jen se v ní hromadí bordel, a teď v roce už půjde pryč. Převzetí balíku, včetně té poloviny zahradnictví, nabalení auta a různé instruktáže pro všelijaké řemeslníky jsem nakonec vždycky zvládla i bez ohrádky, ale připadá mi to jako jedna z věcí, kde je zkušenost jiného k prdu, protože existuje milion variant domácího uspořádání.

Edit: a přesně, jak píše olivieraa , významný faktor je dítě samotné . Mám pocit, že tvůj kluk je spíš klidná povaha ;)

olivieraa Ja te naprosto chapu. Vydrz, bude lip. Kdybych sem napsala, co nas vyvedl, jen kdyz jsem se na 1 minutu otocila... namatkou: jako 9 mesicni mi vylezl na vysokou prolejzacku, kdyz jsem podavala dceri piti, jako rocni se zvladnul polit pracim gelem, ktery byl pevne zasroubovany na polici nad prackou, jako dvoulety vbehl do silnice, kdyz jsem se na otocila k dceri, ktera si rozbila koleno... byl to neustaly stres. Kdyby se narodil prvni, tak bych mela jen jedno. 

olivieraa pokud to lze, zkus ho co nejvíc zapojit, u toho vaření může něco mýt, dávat do hrnce a tak, sice ti to bude trvat dvakrát tak dlouho, ale třeba by to šlo takhle. Do koupelny může s tebou. A co televize/tablet, nezafungovalo by to? Nebo volit holt něco nehumánního, už je velký a pochopí, co po něm chceš, takže sice asi bude řvát, ale tak nějak chápe, proč někde musí být. Ale lituju, mít takového ďáblíka.

Lamicka ano, tak presne to je u nás..na minutu sa otočím a zachranujem život. Je to večný stres, takže potreba niekam ho strčit na 5 minut je velká. A to ešte nehovorím o bordeli, ktorý spolu s dcerou generujú a kým je malý  "volný" tak to ani nemám šancu poriešiť.. (nepíšem o rozhádzaných hračkách, napr. nabere si plnu krhlu vody a vyleje ju v kuchyni a tak)

Lamicka moje důvody nenosit byly zejména výchovné kombinované s mojí leností

Pinot Noir Jo, můj je klidný. Ačkoli teda nechat ho doma samotného (byť jen pro tu poštu), bych si asi netroufla. Sice by asi nic neprovedl, ale mně se zatím ta představa nějak nelíbí. 

Evaeva Já si nějak nevšimla, že na tu ohrádku pro dvouletého se tu ptala olivieraa, tak jsem reagovala na tebe, takže se omlouvám.  

Evaeva tv ani tablet nehrozí..TV ho nezaujíma a počítač mi rozbíja, vlastný tablet im v 2 a 3,5 rokoch nechcem kupovat ešte. Rozmýšlala som, že tu postielku otočím a spravím takú klietku ale ešte som to neskúšala, teraz sme vela vonku a v podsate sme doma iba na jedenie, takže kým je v židličke zaviazaný, tak musím stihnúť všetko, v zlom počasí asi na to príde. On keď mu za jedno vynadám tak vymyslí dalšie, a pripadajú mu to také fantastické nápady všetko, že to okamžite realizuje, nepremýšla ani milisekundu. 

MP Meri když byl syn velký jako ten tvůj, tak kurýr i pošta jezdili v době, kdy spal, takže jsem to vůbec nemusela řešit. Ale teď jezdí někdo jiný, a ten jezdí ráno, kolikrát jsem ještě v pyžamu:)

inak že si tu tak vypisujem, to je len preto že su u rodičov teraz :D

MP Meri já mám taky klidný dítě a nenechávam. Jednou, to mu byly už tři, jsem ho nechala tak minutu na zahradě než jsem dobehla pro pití a už začínal chytat paniku. Přestože věděl kam jdu a že hned přijdu zpět. Jsou ještě malí, čas jim běží jinak. Nemám ani obavy, že by dělal kraviny, ale spíš že se bude sám bát a zpanikaří.

Ostatně jedna z mých prvních vzpomínek z dětství je horská bouda, kde sedím sama u hrnku čaje a bojím se, že mě tam rodiče zapomněli. Šli se jen vystřídat ven k ségře spící na saních.

olivieraa a už nespí předpokládám. No máš to náročné, to neznám, syn sice všude šmejdí, všechno vyzkouší, ale úplné chujoviny ho nenapadají, maximálně počmárá zeď nebo se poleje.

Já se přiznám, že jsem si nikdy netroufla nechat dceru doma samotnou. Ani ty tři minuty pro poštu, protože trpím utkvělou představou, že by se se mnou v takovém případě zcela určitě zasekl výtah

olivieraa prosim te vcera na prednasce jsem se dozvedela, ze jelikoz orbitofrontalni kortex u deti dozrava az nekdy po 18 roce, tak maj na delani ptakovin narok a je to bezny:D

žluťásek ten můj paniku nemá, klidně někam odejde sám a je mu to jedno. Jednou se na výletě vypravil někam do lesa, zkoušela jsem, jak daleko dojde. No asi po padesáti metrech jsem to nevydržela a doběhla ho. Jinak mu hlásím, když někam jdu, většinou ani nezvedne oči.

DruI já si zase představuju, že zapomenu klíče. Naštěstí si to většinou představím, když odcházím.