dzizisketa já v tom, co píše Catherinne nevidím nic zlého nebo odsuzujícího k dnešním matkám. Spíš podporu v tom, že není nutné obrážet veškeré aktivity, tak jak to dělají MP Meri kamarádky, že to pro to dítě není újma.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
dzizisketa Startujes prehnane, nic takoveho Catherinne nepsala.
Reakce na Catherinne:
MP Meri taky je otázka, jestli to ty děti baví nebo s nimi odrážejí kdejaké aktivity protože se to má a je to trend.
Dřív se bylo buď doma, na výletě nebo na hřišti. Dost záleželo na počasí. A myslím, že dcera je normální
Jako dělat furt organizováno zábavu je dost náročný, tak dítě co si vyhraje samo je taky fajn.
Já to rozumim... přičemž ale nesouhlasim, že je to dnešní trend.
Jako jasně, na hřiště nebo na výlet (nejlépe se spřátelenejma matkama a jejich potomkama) jsme taky chodili/jezdili... ale co si tak vzpomínám, tak i před těma třiceti (a více 
) lety bylo aktivit - aspoň v Praze - mraky. Každej tejden dětský promítání (například v Albatrosu), nebo dětský představení (Říše loutek a jiný maňáskový divadla)... do toho kroužky od plavání přes "rytmiku" až po kreslení/keramiku... každej den mohlo bejt něco, kdyby se člověk chtěl uštvat 
a taky kolikrát uštval!
Zlatý pobyty na chalupě, kde jsme mohli bejt každej den doma resp. na louce nebo na dvoře, a zlatej hřeb dne byla akorát návštěva kravína (povinná) 
barbucha kroužky a aktivy pro děti nejsou trend, to bylo vždycky, ale pro starší děti, nebylo to, myslím teda, pro ty malinký, cca třeba dva roky a tak.
dzizisketa Osobně bych řekla, že Catherinne podsouváš nějaké své dojmy, protože v jejích příspěvcích nic takového, co píšeš, nevidím. Navíc zrovna u ní si ani v minulosti nepamatuji, že by kdy velebila staré dobré časy a měla něco proti soudobým matkám.
Tak na promítání nebo do divadla mohly klidně ty dvouletý... a některý kroužky taky, třeba to kreslení (spíš čmárání). Na sportovní brali většinou tak od čtyř, ale já to většinou ukecala, že se tam budou prostě nějak placatit a že na to dohlídnu, takže jsme toho vyzkoušeli taky dost. Jedině samozřejmě museli bejt bez plen, že jo, tak jakmile to šlo... taky proto, že pak jako čtyřletý mazali do školky, tak už nebylo tolik času přes den je někam vodit.
Evaeva No prave ani ten nejmensi si na pisku moc nehraje. Udelali mu piskoviste i u nich na chalupe, tatinek tahal pisek a otesaval klady na ohradku a dite chce jedine sedet na traktoru (sekacka na travu).
dzizisketa nono, klid! Jak se zda, ani vsem dnesnim matkam nevyhovuje obrazet vsechny ty moznosti ktere maji, vzdyt o tom je ta diskuze.
Podle našich dětí bych řekla, že pískoviště je nejlepší mezi 1. a 2. rokem. Jak už dovedou chodit a různě jezdit, vylézt si někam, už ho někdy ani neotevřeme. Velké pískoviště na hřišti je ale baví vlastně pořád. Dá se tam hrabat hodně velká díra...
dynda U nas na hristi pisek neni, proto jsme ho delali na zahrade. Na tom hristi maji u jedny prolezacky takovy droboulinky kaminky a ty mely velkej uspech, presypat a nakladat bylo dobry, protoze to hodne harasilo. Jednou tam nekdo zapomnel takovy jako drapak a nakladak, nemohla jsem dite dostat domu.
Žiš to je dobře, že to píšeš, máme tu jednu novou prolézačku s těmi kamínky, budu si muset dát bacha, aby se mi u toho nezasekly děti.
Mne napr chýbala v našom meste možnosť nejakého krúžku pre mini deti, nejaké inhrisko, aj indoor, dielnicky, teraz už je toho vuac, ale syna to minulo.
dzizisketa Ja zas nesnasim to velebeni dnesni doby, kdy vsechno stary je spatny a to jsem vase generace, mozna jsme uplne stejne stare. Ja byla TAK stastna, ze me nasi netahali po krouzcich (z doby kterou si pamatuju teda) a mohla jsem byt u prarodicu na vesnici. I jako mala jsem si nejradsi hrala s legem nekde sama. Nemusite hned vystartovat na uplne normalne napsany prispevek (ja tam zadne kysele hrozny necitim).
MP Meri Mně to jako nabitý program nepřipadá, já jsem takové aktivity měla běžně a ráda, ale nejsi zvyklá, často píšeš, jak trávíte čas, jinak no ;) Porovnávat se s jinými je zbytečný i když se člověk neubrání. Pokud to tobě i synovi takhle vyhovuje, no stress.
A tady dobry článek ;) Jak být nejlepším rodičem
Je to různé, Ríšovi budou na podzim čtyři a pískoviště na zahradě využívá denně.
Jsem taky stará jak dřevěný uhlí, ale nemyslím si, že by šlo o střet generační. Měla jsem ty děti od sebe téměř 15 let, jedno socialistický, druhý kapitalistický a v obou těch obdobích byla možnost se s dětmi socializovat a dostatečně je stimulovat. Ale určitě to záleží hlavně na povahovém nastavení dítěte a i matky.
Každýmu vyhovuje něco jinýho a tak ať si to každý dělá tak, jak mu to vyhovuje.
Dcera byla živel, s tou jsem musela tenkrát pořád někde courat, aby se unavila, ale zase byla taková doba, že jsme po tý dvacítce měli děti skoro všichni z party, pořád se něco dělo, jezdili jsme na chaty, na hory, na čundry a děti samozřejmě s náma, vždycky se našel někdo, kdo tu smečku pohlídal, nakrmil, případně vytáhl malého zoufalce z potoka. V zimě jsme se scházeli po bytech (u těch šťastnějších z nás, kteří měli vlastní bydlení), poslouchali jsme písničky, zpívali, diskutovali, samozřejmě i popíjeli a ty děti pořád s námi. A je skvělý, že ty tehdejší batolata se dál stýkají i po letech, že si tu dobu pamatují a jsou to dobrý vzpomínky.
A kluk zas byl plachý introvert a i když už bylo v té době spousta možností, kde se zapojit, kam zajít, tak nechtěl, víc lidí na jednom místě ho stresovalo, na pískovišti s dětmi jsme byli jednou a naposledy, párkrát se svezl na skluzavce, když už byl večer, tma a nikdo tam nebyl. Nejradši si někde sám v koutě překládal dvě dřívka Tak jsme nejvýš spolu sami chodili na výlety a dodnes na to oba vzpomínáme, co jsme zažili.
No a později se to u obou, sice s tím fázovým posunem, naprosto srovnalo. Oba brzo mluvili, četli, psali, ve škole měla problém tedy dcera, s chováním, ale díky dobrým výsledkům to vždycky vybalancovala. A oba jsou v dospělosti společenští, mají své party, oba sportují a žádné problémy v kolektivu.
Takže si tak nějak myslím, že je jedno, jaká cesta se zvolí, hlavně ať to vyhovuje dítěti i matce. Není jeden mustr, výchova nejsou závody, prostě podporovat v tom, co dítě baví a nenutit do věcí, co by přinášely nepohodu.
A když se sejde stejné nastavení matky a dítěte, ať už oba extroverti, nebo oba introverti, tak co víc si přát.
Protože až padne třetí nebo šestý rok a dítě se zařadí do systému, tak se ta kontrola nad výchovou posune někam jinam.
Pinot Noir Přesně, je to různé, moje děti pískoviště na zahradě vůbec nezajímalo, zatímco z toho velkého školkového jsem je nemohla odervat
dzizisketa Já se teda Catherinne taky musím zastat, neprojektuješ si do té její nevinné poznámky nějaké špatné zkušenosti z reálného života?
Jennyfor do kamene tesat.
continuity no v tomhle případě bych nechtěla bejt kameník, vždyť je to strašně dlouhý :) Ale jinak s Jennyfor souhlasím v plném rozsahu!
bram No já se vždycky tak zasním, promítnu si film svýho života a jedu
Moc bych chtěla umět vystihnout myšlenku jednou krátkou větou, ale nebylo mi dáno. Já než se dopracuju k jádru pudla, tak to obejdu třikrát oklikou. Ale zas strašně rychle mluvím, takže v normální konverzaci stíhám to jen napsaný to vypadá dlouhý
