eless někteří lidi jsou bohužel odporná hovada 
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
MP Meri právě nejlíp nijak. U nás jakákoliv akce to trápení všem jenom prodlužovala, mladší se vzteka pořád, naposledy dnes. Domluvili jsme se minulý týden, že každý den udělá dvě takové vyplnovacky i/y, celkem ji to zabere asi 10-15 minu času i s opravou chyb.
A dnes přišla vyjednávat, nejdřív žádnou, ale když jsem tím podmínila zmrzku, tak teda jenom jednu. Povídám: ok, když to bude bez chyby. No chyby byly dvě. Uražená byla asi půl hodinu a před chvili to přišla úplně v pohodě dodelat. To je fakt lepší nechat být, než se dohadovat. Ona tím stráví místo 15 minut hodinu, ale to na ní zatím nefunguje.
Náš mladší je taky házeč. Když mu něco zakážu, co ho vztekne, potřebuje něčím mrsknout o zem. Co s tím dělat, nevím. Starší to nedělal. Říkáme mu, že s věcmi se nehází, pokud to není míč, nic jiného a lepšího mě nenapadá. Občas flakne o zem i sám sebe, dělá allahistu, úplně přesně, mám pocit, že to je i pozice z jógy. To ignoruju a odcházím , pokud to není někde u křižovatky samozřejmě. Rady uvítám 
No náš mladší hází věcmi jen tak pro zábavu, žádné naštvání není potřeba
continuity U nás se bouchá dveřma a ano, nejčastěji je to u úkolů, které zaberou tak 10 minut. S tím bouchaním a řevem zaberou tak hodinu, i když se do toho nikdo nemíchá.
Tak různě, podle situace. Pokud myslíš válení se po zemi. Házení věcí je ta nejjednodušší cesta, jak si ulevit od vzteku, smutku, naštvaní z hladu nebo únavy... To chce čas, než se s těmi pocity naučí pracovat, nebo minimálně než se naučí házet s něčím, u čeho to nevadí.
To valeni ani nemyslím, tam je to jasný, ze nic. To mě nijak neomezuje, takže ať se válí (pokud to není ta křižovatka samo). Ale to házení vecma ... to nevím, to bych asi nesnesla, ačkoli teda nevím, jak bych reagovala, asi moc pekne ne.
MP Meri já tu věc prostě odeberu. Starší má ve zvyku v naštvání občas do věcí mlátit, tak ho přesměruju k plyšákům.
MP Meri já hazim doteď, když si potřebuju ulevit. Jako jo, není to nic, na co bych byla pyšná. Ale někdy je třeba upustit páru. Je potřeba naučit, že nesmí házet na někoho a ideálně ať si mrskne něčím nerozbitnym.
Nechci se chlubit, ale myslim, ze bychom vas trumfli. Co s tim - nevim. Driv jsem jen rychle odklizela nebezpecne predmety z dosahu, ale ted uz to trestam. Vztek je jedna vec, ale uz se musi ucit trochu ovladat. Mame otriskany novy nabytek i dvere (letajici anglicaky), dost me to stve. Jeste nedavno jsme jen ruzne domlouvali a snazili se tem situacim i skodam predchazet, ale musim konstatovat, ze to z dlouhodobeho hlediska nefunguje. Predevcirem jsme byli na vylete, bylo vedro a ja mela pro syna jen pul lahve vody. Mohl se zblaznit, ze lahev neni plna, a vyresil to tak, ze vztekle vylil tu pulku, co mel, a jecel, ze ma zizen. Tak jsem mlela jak kolovratek, ze piti se nerozleva, co kdyby byl nekde v horach na vylete, kde si nove piti nekoupi, a co pak... Hrda jsem na sebe byla, jak jsem mu to vysvetlila (a koupila teda v kiosku novou vodu). No a vcera jsme meli k veceri pizzu. Dostal porci a rozcilil se, ze chce rovnou vic. Muz na to, ze mu prida, az to sni. Takze pizza letela na zem a byla rozdupana. Syn sel spat o hladu. Tak uvidime, jestli se poucil. Jsou to dramata
. Dost me to trapi, protoze vim, ze syn je dobra osobnost, nikde jinde nezlobi, ale nas rodice dost zkousi.
Reakce na žluťásek:
MP Meri já hazim doteď, když si potřebuju ulevit. Jako jo, není to nic, na co bych byla pyšná. Ale někdy je třeba upustit páru. Je potřeba naučit, že nesmí házet na někoho a ideálně ať si mrskne něčím nerozbitnym.
Gatita Ty jo, tak házení a šlapání po jídle bych asi nerozdýchala.
brrr Obcas jsou to hrozny sceny. U nas zkratka ty domlouvaci metody nezafungovaly, spis se to s lety vygradovalo. Jsem moc rada, ze to ted muz vidi na vlastni oci, kdyz je s nami porad doma. Byla jsem mu vdecna, ze s nim to s tou pizzou vyresil on, ze jsem taky jednou nebyla ja za tu zlou.
žluťásek Tohle dělá sambo. Já teda pro házení věcmi a další nekontrolované výbuchy vzteku nemám pochopení, ani u dětí a u dospělých už vůbec ne. Tak mi asi zbývá jen doufat, že syn bude po mně.
Gatita podle mě teda jít spát bez večeře poté co jí hodím na zem, není vysloveně trest, spíš vyvození důsledku. Je to jiné než kdyby si mu zakázala jít zítra za kamarádem třeba. A syn je teda hustý.
Já se za to na Rosťu nezlobím, sama jsem vznětlivá a často když jsem naštvaná mluvím dost ostře. Nemám teda nekontrolovatelné výbuchy, spíš přes den průběžně upouštím páru většinou u blbin jakože mi nejde zapnout bunda a tak, tak u toho pronesu něco jako že se z toho zcvoknu apod. Ale právě proto nemůžu po málem chtít, aby ve dvou letech uměl ovládat něco, na čem já i teď musím pořád pracovat, že jo. Když se zdá být celý po mě. Kromě toho ty děti z toho opravdu vyrostou, ty emoce v tomhle věku je úplně zavalí a oni je ještě ani neumí rozeznat nebo pojmenovat, natož nějak korigovat. Jsem spíš zastánce teorie, že příklady táhnou, tak než jeho klidním denně sebe.
Evaeva no, dostal jeste zakaz sladkosti na dalsi den. Coz je teda tak trochu metoda jak z cimrmana - trestani ucitele ucitelem. Protoze jsem pak nasledujici den stravila v oblaku knourani, vztekani a zadoneni.
MP Meri ja hazeni jidlem ignoruju, protoze on vylozene ceka, co udelame. A pak jen reknu "Aha, asi jsi dojedl" a jidlo sbalim. Kdyz hodi opakovane necim na zem, taky to sbalim. Tak v 1 pripade z deseti ale vybuchnu a vynadam mu...
Jako u nás jsou holky taky vztekle, malamala teda hrozně rve, když něco není po jejím či maminka není k dispozici a velká vlastně taky, plus si taky občas něčím hodí:-D. Já teda reaguji, že řeknu něco ve stylu, ať je v klidu, že se vecma nehází, nebo že je zbytečný brečet nebo prostě nějakou takovouhle debilni větou která k ničemu vlastně není, jen si ji ja tak z povinnosti řeknu:-D. No a sambo ten na ně za to rve (on má hroznej hlas, chce to říct důrazně, ale je to hrozny,hrozny a v životě by nepřiznal, že rve), ať nervou a když je to nějaký velký drama, tak tu starší zavře do pokoje ať se z toho teda vyvzteka sama. Ty jeho reakce nesnasim. Takže mně ani nevadí vztekani děti, ale ty reakce otce, když je doma.
Gatita 
je mi te lito!
