Mohučanka tyjo tak to je husty ale

711990 my jsme se ségrou taky pět let od sebe a handrkovaly jsme se furt, i mlátily jako menší. Ale je fakt, že to bylo oboustranné. Nevím proč, ale pořád jsme měly potřebu nad tou druhou vyhrát.

Evaeva Mohučanka taky rozdilpet let a bylo to jak pisete, segra se odstehovala brzy z domu, to nas vztah na nejakou dobu vylepsilo. 

INCOM1 my už jsme teď v pohodě. Asi nikdy nebudeme nejlepší kamarádky, ale vycházíme spolu dobře. A taky významně pomohlo, až když jsem se odstěhovala. 

To handrkování, bezdůvodné žduchání, braní věcí malému, to je něco strašného.

Jinak mě nevadí když se vzteká že něco chce/nechce, má/nemá, nebo jako vadí, ale mám pro to pochopení, že to jinak v tomto věku nejde. Čím mě ale vytáčí neskutečně je totální ignorace mých požadavků. Jí o něco poprosím, NE, poprosím znovu vysvětlím proč to potřebuji, NE, znovu a zase nic, pak už přestávám prosit, zvedám hlas a prostě NE a NE. Ani když už fakt křičím, tak to s ní většinou ani nehne, v lepším případě se rozbrečí, že nechce abych na ni křičela, ale stejně to neudělá, nebo chce abychom to udělaly spolu. A to jsou situace kdy se i ani ne tříleté dítě chová jako fracek.

Evaeva já jsem ta mladší a bohužel stále poslouchám nevyžádané rady a názory, ale jídlo z talíře už mi nebere, dokonce ani facky mi už nedává

INCOM1 jo, tak to my si nevyžádaně radíme vzájemně, my tím syndromem starší sestry asi trpíme obě:) Myslím, že jsme se naučily se respektovat, každá navíc žijeme úplně jiný život. My se moc nevídáme, akorát někde u rodičů většinou, třeba jednou za měsíc dva.

je třeba mít nějaký hranice. A ty jsou pro mě 1) ničení věci, kam teda patří i vyhazování, 2) fyzicky ublizovani lidem, zvířatům i kytkam a pak taky 3) když člověk v tom amoku udělá těch věci víc po sobě - tohle se mi blbě vysvětluje, proste chápu, ze člověk ve vzteku flakne dverma, ačkoli to sama nedělám. Ale nepochopím, když flakne dverma, půjde ještě kopnout do postele, pak mrskne na zem perinu s nakonec ještě zarve do prdele (to si úplně vymyslim, jen se snažím ilustrovat, co myslím). To je pro mě proste za hranou a pokud bych cítila, ze tam moje dítě směřuje, nějak bych to řešila. 

​to te asi nikdo ještě poradne nenasral! Taky jsem si na to musela počkat do středního věku...ale ten vztek fakt někdy nejde uhasit jednorázovou akcí, jsem založením asi spis klidnej člověk, ale od jisty chvíle mám pro Kodeta, prohazujiciho samorost skleněnou vyplní dveří, velký pochopení...

Sairon a mas nejaky priklad, co ti treba odmita?

Karja tak ja ani nemyslela "urcite delat nebude", spis ze temperament se dedi tak by to bylo nepravdepodobny ze dva flegmatici zplodi cholera:-) ale tva mamka je vostra ne?:-)

Evaeva já jsem ta mladší a bohužel stále poslouchám nevyžádané rady a názory, ale jídlo z talíře už mi nebere, dokonce ani facky mi už nedává

​Hahaha, tak to je přesně jak u nás

viktorka_od splavu No hele, ani ne, ta povaha by se asi popsala jinak;-). Spíš taťka byl asi cholerictejsi, zajímavý, že ho to tak posledních deset patnáct let přešlo, člověk by řekl, že je to povahový rys, co se stupňuje;-). 

viktorka_od splavu tak ta moje se třeba odmítá oblékat, na to nefunguje vůbec nic. NE, vyslovené s takovou drzou nonšalancí, je u ní něco jako přednastavená automatická odpověď na většinu žádostí a proseb. Většinou musím po chvíli vyslovit hrozbu nějakého trestu, aby byl úkol (prosba) typu přinést konvičku, kterou zahodila někam pod třešeň, když uklizime večer hračky na zahradě, splněn. Když byla menší, uklízela docela ráda, momentálně tedy vůbec

Karja mám zkušenost s dvěma dědečky, kteří postupně ztratili ten vztek, nebo ho aspoň dost zkrotili. Mám svou teorii, že to způsobuje úbytek testosteronu. 

Mohučanka aha tak to mě fakt nemůže rozčílit to já taky považuju za normální hele a můj synek to dělala doteď

Je fakt že muž je z toho nepříčetný když takhle něco řeknu dítě se se mnou nějakou dobu přehaduje a pak jde a udělá ješte.  3 věci navíc třeba na zahradě když to druhý dítě všechno odkýve slíbí a pak se na to prostě vykašle. Ale to už je v pohodě protože přece neodmítnul:-))

INCOM1 mého dědu to taky docela přešlo, ale až někdy po 75, do té doby to naopak bylo nejhorší.

Já teda musím napsat, že naše velkámalá se jako fracek dneska ráno chová, myslím, že i u tříletého ditete to jde:-D. 

Karja a myslíš, že to dělá, aby tě naštvala? To je totiž podle mě definice frackovství.

Evaeva presne! ony ty maly treba "zlobi" aby nejak upoutaly pozornost, nebo protoze si nemuzou pomoct, ale urcite ne proto, aby rodice vytocily do bela. na to jsou proste malicky.. a na dospelych zavisly. neco potrebuji, a neumi to vyjadrit jinak

btw jsem se tak zamyslela, jak casto behem dne po mne nekdo neco chce, neco mi narizuje, pozaduje po mne.. ja to teda nesnasim a dikybohu uz je toho minimum. decka jsou na to experti, to teda uff..  tak nastesti uz to skoro nehrozi:-)) asi jsem nekde udelala chybu, kdyz jsem to mela praktikovat opacne

INCOM1 medzi mnou a mojou sestrou je rozdiel tri a trištvrte roka, ona je mladšia. A mlátili sme, hádali a handrkovali celú dobu, čo sme žili spolu. Teraz máme super vzťahy, ale na to, že je mladšia a bez partnera a bezdetná, neustále počúvam od nej nevyžiadané rady, ako mám vychovávať svoje dieťa a usporiadať si domácnosť

Mohučanka

viktorka_od splavu třeba včera jsme byli v drogerii, měla jsem krtka v nosítku a přišerka chtěla nést k pokladně balík plínek. Když jsme došli k pokladně hodila ho na zem, tak jsem ji poprosila at mi ho podá, že se s krtkem v nosítku nedokážu pro něj ohnout. Kdyby nevyměkla prodavačka a nepodala mi ho, tak tam asi stojíme do teď