betsey ja som sa rozhodla na zehlenie detskych pidi veci vykaslat. Vsetko som oprala a odlozila, uz to ani nebudem druhy raz prat, ved aj tak pride do nasho prostredia, k nasim bacilom a spine zo starsieho a psa. Bude aspon odolnejsia .

DrowRanger áno, u nás to momentálne máme. Alica absolútne nechce chodiť von. Včera som ju potrebovala dostať do obchodu, bo muž bol cely víkend v práci a nebolo doma nič, ani obed z čoho navariť. Tak stalo ma to jeden a pol hodinový hysterak, kým som ju do toho obchodu dostala a nechcela byť vonku ani o minútu dlhšie. Nakúpiť a domov.

Ako ja ju von vždy nakoniec nejako po hodinách ukecavania dostanem, ale sú to strašné nervy. Kedysi to už takto bolo, potom pohoda a teraz to znova začína 

DrowRanger inak s tým žehlením to aj mne napadlo, že kašlem na to, len teraz tesne pred pôrodom už mám ten syndróm hniezdenia ci co to je a akosi pociťujem nutkanie všetko o žehliť

DrowRanger syn měl kolem těch tří let období, kdy nesnášel ty změny, je to prý dost časté. Venku a nakonec i doma byl rád, ale oblékání a svlékání byl hrozný boj, několik měsíců jsme odcházeli i přicházeli s řevem.

DrowRanger malá taky odmítala jednu dobu chodit ven, když jsme pak byly venku tak zas nechtěla domů. Na ochotu chodit ven pomohlo že jsem jí koupila plyšového psa co tahala za sebou  a šňůře a chodila ho venčit. 

Tak spurt je asi pryč, včera celý den spinkal, odpočívala jsem, chodila se na něj pořád koukat, jak je sladkej, cítila jsem obrovský příliv lásky, odpoledne jsem spala 2 hodiny ... no a večer zase začalo rudnutí, tlačení, fňukání, pláč .. takže opět bez spánku a dnes to pokračuje - jupí. Jsem zombie, jdu shánět provaz . Dobrej očistec, fakt. Šílený je, jak se mi mění ty emoce, jeden den ho hrozně miluju, druhý den bych ho narvala do babyboxu a mám pocit, že mi zkazil život. To je fakt strašný  Mě to tak mrzí, tohle všechno, že nejsem lepší, silnější, já nevímco ....To jsoi fakt dny

Rhaenys jsi lepší a silnější

Už to, že ho jeden den miluješ a druhý chceš strčit do babyboxu je skvělý a ukazuje tak to úžasně zvládáš.  Mě trvalo určitě tak 2 měsíce než jsem začala první dceru mít opravdu ráda nebo milovat.  Do té doby jsem se o ní staral jen proto že jsem musela.

Prostě ty první týdny/měsíce můžou být strašný a ještě horší a nedá se na to připravit. Bude líp.

Rhaenys prestaň sa bičovat za to, že nie si dokonalá. Samozrejme, že cítiš aj pozitívne aj negatívne emócie, je to prirodzené. Spankova deprivacia je strašná, nevyspatie proste vedie k chmurnym myšlienkam. Ja by som navrhovala, aby si poprosila o pomoc mamu, svokru, kamarátku... Nech ti idú babo povoziť a ty oddychuj. To, že malého das na hodinu, dve niekomu inému neurobí z teba zlu matku, ani to neznamená, že si zlyhala 

Rhaenys sestonedelie v spojeni s nevyspatim je jeden sialeny kolotoc. Ak ta to utesi, ja som z toho neustaleho placu, kojenia a nevyspatia mala predatavy, ako skacem z balkona, pripadne nim vyhadzujem syna. Cynicka poznamka na okraj, v sestonedeli som pochopila, preco je trestny cin pri zabiti novorodenca klasifikovany tak ako je a co vlastne moze znamenat vrazda v afekte... Naozaj sa to bude uz len zlepsovat, syncek este nema ujasnene kedy je den a kedy noc, ale to sa uz postupne upravi a zacne to byt lepsie. Hlavne sa teraz snaz vela oddychovat, spi ak sa ti da vtedy ked aj on a skus si najst aspon pol hodinku denne len pre seba, kedy ho strcis muzovi a nebudes riesit, ci place alebo nie. Mne velmi pomohlo, ked som zacala kazdy den chodit sama na prechadzku so psom a nebola som v byte a nepocula som syna plakat.

Rhaenys vždyť to se líp zvládat nedá, naštěstí nás příroda vybavila pudy, jinak by v babyboxech skončili všechny děti. Podle mě to děláš skvěle, syn ti tu péči začne vracet svojí láskou později. Tyhle pocity má občas každý čerstvý rodič.

 skus si najst aspon pol hodinku denne len pre seba, kedy ho strcis muzovi a nebudes riesit, ci place alebo nie. Mne velmi pomohlo, ked som zacala kazdy den chodit sama na prechadzku so psom a nebola som v byte a nepocula som syna plakat.

​tohle mi přijde jako hodně dobrá rada

Malenge u nás se teda o pohodě bohužel vůbec hovořit nedá, ale děti jsou v tom fakt nevině. Montují nám předsíň, myjí okna a koberec a sousedi rekonstruují a dneska asi dělají drážky, vrtačky jedou od rána. U nás už je klid, řemeslníci pryč a děti odpočívají, ale já tu sedím na zemi, protože gauč je ještě vlhký a poslouchám to drnčení.

Nám se to teď doma prostě blbě sešlo, muž má práci ovlivněnou sezónou, co teď začala, takže je chudák sám na roztrhání, přijde večer unavený domů a snaží se mi pomáhat, jak může, sestra má taky malý mimino, matka bydlí daleko, a tý bych ho stejně nedala, dneska mi například napsala, že mám být ráda za to, co mám, protože teď slyšela, že nějaký paní vedle v baráku umřelo 7 měsíční miminko, to mi fakt pomohla, opět, to ona umí, jak jsem se potom asi cítila, že, a proč je mi nejlíp, když ji vidím jednou za rok

Možná jsem s tím už otravná, ale mně se prostě vždycky hrozně uleví, když to sem napíšu a vy mi třeba řeknete, že jste to tak taky měly, že nejsem strašná, když mám takový myšlenky. Že v tom nejsem sama. Samozřejmě, že to cydržím, já vím, že ho miluju, že ty negativní pocity prostě jen pramení z nevyspání a z frustrace.

Rhaenys děláš to skvele, jak nejlíp umíš!!!

jestli má obracenej režim- nám hodně pomohlo vystavit dite přes den co nejvíc dennímu světlu, já doted na to denní spaní nic nezatemnuju 

Rhaenys  taková podpora od matky mně teda ta moje taky na mé stesky reagovala "to bude jen horší", no není! Jsi dobrá, a to co radí Potrefenáhusa u nás taky pomohlo, klidně hned ráno na procházku v šátku, třeba jen pro mlíko, ale ven a na světlo. Moc mi pomohla a uklidnila knížka "S láskou o dětském spánku". Klidně můžu i půjčit, třeba poslat zásilkovnou. 

Potrefenáhusa To nemá, on normálně spí hezky, když ho nebolí to břicho, i v noci, to ho nakojím o půlnoci a pak se vzbudí vždycky až ve 4 ráno a v 8, což je krása. Jenže ho bolí břicho skoro pořád, a já pořád na to nic moc nefunguje

Rhaenys tyhle pocity(laska i babybox) mam i v jeho dvou letech...je to narocny, ale ustali se to a bude to jen lepsi

Rhaenys Verte mi, tyhle pocity jsme zazivaly skoro vsechny. Kdyz se dvojcata rozervala najednou, kolikrat mi hlavou probehlo, ze ja jsem ty deti fakt mit nemela. Navic tatinek furt v praci, moje rodina daleko, dalsi rodina nepouzitelna, nemela jsem komu strcit kocar a aspon trochu si odpocinout. Pohadku o babyboxu jsem detem rikala xkrat. Pro sveho chlapecka jste ta nejlepsi maminka, nebojte, tohle obdobi prejde a bude lip! 

Potrefenáhusa já začala zatemňovat až tak v roce, do té doby tak, jak říkáš.

Vari dvojčata, co třeba spí na střídačku, to si ani nechci představovat Kolik jim je teď?