DrowRanger no rada by som ju vymenila, ale v našom meste hľadať dobrého pediatra, ktorý berie nových pacientov, to bude ako hľadať ihlu v kope sena 

Potrefenáhusa jo, pamatuju se. A taky si pamatuju čokoládové košíčky se šlehačkou, byly to takové mističky z tenké čokolády a vevnitř ta šlehačka. když jsme byli u tátových rodičů v Praze, dědeček mě na ně bral na Knížecí, tam byly na rohu nějaké lahůdky i cukrárna. Ale nesměli jsme doma říkat, že jsem mlsala, tak jsme chodili "na sardinky". Ale všichni určitě věděli, jaké sardinky to jsou. To je jedna zmých nejstarších vzpomínek na pražského dědu. Moc jich stejně nemám, umřel chudák dost brzo.

Mrakoplas Ten kompot se šlehačkou nám dělávala máma taky-a přesně jak říkáš, zbytek se šťávou, mňam! 

Kdysi jsem spoluorganizovala velkou šlehačkovou bitvu, jako fakt velkou, uprostřed města, bylo to na nějakých slavnostech. Dva týmy proti sobě stříkali šlehačkou. Nikdy bych nevěřila, kolik je z toho svinstva. Musela jsem zavolat hasiče, aby to uklidili a ještě měsíc na tom místě byla obrovská mastná skvrna! 

Hanka H v sedmdesátkách už určitě ano, já psala tak o letech 63-65. A možná už taky byla, jen se asi nedala koupit vždycky, u nás se i veka na chlebíčky musela objednat předem. Taky si pamatuju ještě nalévané mléko, chodilo se do mlékárny s konvičkou. A krájené máslo a vážené kvasnice :) Pravěk, no.

Kokoska

To je moc hezká vzpomínka. 

continuity škoda, že jich není víc

Kokoska u nás se musel i obyč chleba a rohlíky objednávat předem ještě koncem 80. let

Veka byla jen pro některé (dělníci dojíždějící do továrny měli v našem místním obchodě přednost před domorodci, současně nám ve vedlejší větší obci nic neprodali, protože "však u vás obchod máte" ). Jak někdy po válce, fakt.

Kokoska tak tyhle čokoládové mističky se šlehačkou jsem kupovala ještě před pár lety u nás ve městě v cukrárně.

Tenoucke křupavé mističky s kopcem šlehačky. Mňam! 

Kokoska  Vsechno uvedené pamatuji také- na chatě u Vltavy mezi Příbrami a Sedlčany pravěk přetrval hodně dlouho- ještě v druhé polovině sedmdesátých. Vážené kvasnice mi chybí velmi - s vejci, pomazánka.... Trvanlivé jaksi nejsou ono .

Mam rada jahody, mam rada slehacku, ale jahody se slehackou jsou no-go

Pinot Noir to musela teta, ale ta bydlela na malé vesnici a do konzumu vozili potraviny asi 2x týdně. To bylo přesně jak ve filmu Léto s kovbojem, domorodci zahlíželi na každého, kdo si koupil něco bez objednání.

moora Ani jahody se smetanou? Jako rozmačkané myslím, to je u nás symbol léta, už od dětství. A jíme je s chlebem, taková zvláštnost...:-) 

Kokoska tak to bylo podobně u nás, akorát že místní mohli fakt jen škaredě koukat, protože tovární dělný lid byl o něco víc než lesní dělnictvo. A pak jezdila pojízdná prodejna, ale tam se prodávaly vesměs trvanlivé věci a samozřejmě sladkosti, tak tu jsme vyhlíželi vždycky toužebně.

Dadoo Hanka H nojo, ty vzpomínky na jídlo jsou jedny z nejtrvalejších

Abych byla k tématu, ráno jsem mluvila s dcerou a stěžovala si, jakou scénu ztropil večer chlapeček, když mu dali poslední kyselou okurku z láhve a ta měla uříznutou špičku. "Takhle jsem to nechtěl, takhle to nemám rád, já jsem chtěl dvě celý!" Aféra na půl hodiny. Je to všude!

Garfie ani rozmackany se smetanou, ani jahodovej koktejl

ale ja vubec nerada ovoce se slehackou, nemam rada ani ovocny dorty nebo ovocny pohary

Garfie jahody na chlebu s máslem, to je pro mě oficiální začátek léta.

Pinot Noir  No jo, my jsme z blízkýho kraje!

moora jahodovej koktejl teda ne!! Vlastně nemám ráda nic "s příchutí jahod", jenom pravý jahody.

Kokoska včera u nás. K obědu jsem chtela udělat pečený brambory, syn chtěl bramborovou kaši. Tak jsem udělala kaši.

"To maso nechci, to mi nedávej, chci jen samotnou kaši." takže snědl všechno maso a zeleninu a kaše se ani nedotknul.

Večer "chci jenom to maso a mrkev a okurku, kaši mi nedávej" "tu kaši jsem dělala kvůli tobě, dám ti trochu a aspoň ochutnej" "ale sním jen jednu lžičku. Tahle kaše mi nechutná, mám rád, když ji dělá tatínek" 

Garfie ale jahodovou zmrzlinu muzu :)

moora Tak to bych se překonala.  Ale nerada!