Sairon Když já mám to dítě docela interaktivní. Jak už v roce stabilně a dobře chodí, je zvědavá, tak už se s ní dá hrozně moc věcí. Navíc je prostě takový spokojený typ, takže s ní klidně můžu jet na otočku do Brna pozdravit kamarády, přespat pod stanem, jít do restaurace, vypustit v parku, zařídit si svoje věci... nic není problém. Chodila jsem s ní do fitka, běhat a tak... Samozřejmě někdy jsem unavená a mám jí plné zuby, ale když jí vyexpeduju třeba samotnou s mužem ven, tak je mi v zápětí líto, že s nima nejsem
Jednou za 14 dní teda chodí na 2 hodiny hlídat moje máma, protože chce a to si dojdu na nehty vždycky.
MP Meri Já myslim, že to má prostě každý jinak a nic neni špatně. Ale bylo by hloupé, kdybychom my co jsme doma rádi museli povinně ty děti co nejmenší odložit a ty třeba naopak byla nucená být doma třeba 5 let... Prostě kéž by si to každý zařídil podle sebe. My třeba máme každý den nějaký cíl většinou. 3x týdně kroužek pro dítě, 2x jsem chodila cvičit já, někdy běhání, jiny veterina se psem, zařídit něco na tábory, doktoři, oběhat něco pro muže, setkání s kamarádkou... No a když zbyde ten volný den, tak se ráda poflakuju po zoo třeba. Dcera je fakt maličká, takže na hřišti to zatím není o tom jí vypustit a nechat, ale trénujeme rovnováhu na kladinách, učí se nová slova, nabírá písek různýma nástrojema nebo do něj vyklopíme několik gumových zvířátek a hledáme je... Celkově mě baví vymýšlet aktivity a něco jí učit, i když si doma často ráda sednu s mobilem v ruce a kafem a nechám ji, ať si dělá co chce. A ona se zabaví klidně i na hodinu. Úklid a běžnou péči o domácnost zvládám s ní, buď "pomáhá" a nebo si hraje sama. Větší úklid jednou týdně dělám když spí (po plavání spí dlouho, takže stihnu uklidit byt a ještě mi zbyde aspoň půl hodina pro sebe). Vařím rychlovky buď s ní nebo zase v pauzách mezi hraním, případně odpoledne když je doma muž, nebo dcera spí. A teda tahám jí všude jako kotě, takže naštěstí je přizpůsobivá a klidně se mnou jde pro něco do sklepa, pro máslo k vietnamcovi na rohu, do auta pro zapomenutou peněženku... A je s tím v pohodě. Je mi jasný, že až bude větší tak nebude chtít přerušovat hru a bude hůř. Ale prostě jsem fakt spokojená a nemám pocit, že o něco přicházím. Navíc sama pracuju přes léto s dětma, mamka je učitelka ve školce - a už teď vím, že budu mít fakt velké nároky na to, kam dceru umístit a kdo jí bude ovlivňovat v názorech a chování. A zatím si myslím, že jí víc dám já a ty různé aktivity v menších skupinkách, no. Jasně, za pár let to bude jiné, ale naprosto 711990 chápu 