Mrakoplas no Katušky jsou nej

Mrakoplas To je zajimave. V rodine mi prijde, ze jsou z kluka vsichni uprimne nadseni. Hlavne manzel a dedeckove, ze bude treba pokracovat v myslivecke tradici. Opacne by zase byli nadseni z holky uplne stejne jen trochu jinak. Myslim, ze hlavne tchyne uz skoro nedoufala, ze se nekdo z jejich potomku k diteti rozhoupe, jeste aby resila pohlavi. Musim rict, ze by me to docela zamrzelo. Ale syn je zatim vzhledove takova panenka. Skoro az skoda na kluka . Skoda ze z toho asi vyroste.  

Tak Betty Mrakoplas v mojí generaci jsou u nás samé (kromě dvou sester mám 3 sestřenice) holky, tak si všichni asi odychli, když se mi narodil kluk. Ale já jsem si holku hodně přála a myslím, že až budou děti dospělé, bude mě to mrzet. Ale musím říct, že dětský svět je mi určitě bližší ten klučičí než holčičí.

Tak Betty Archivářka

A když to tu čtu, tak mi nedá nezmínit, že zatímco zájemců o osvojení je čím dál víc, tak pěstounů je pořád málo. Navíc kromě klasických dlouhodobých pěstounů jsou i pěstouni specializovaní na přechodnou dobu, kteří si berou miminko z porodnice a pečují o něj, dokud neproběhnou všechny právní náležitosti a nemůže jít k osvojitelům (adoptivním rodičům), v praxi je to většinou do jeho 9-12 měsíců.  

To necílím na Betty a Archivářku, málokdo na to má podmínky (hlavně teda partnera), aby o tom vůbec mohl uvažovat, ale je mi jasné, že to tu čte mnohem víc lidí než přispívá, tak třeba to pro někoho bude podnět k zamyšlení.

Potrefenáhusa mam najlepsiu priatelku Katku a ta za toto meno tiez lobovala a ked sa narodil mladsi, premenovala ho na Katarín :))

A byvalemu sa teraz narodila Katka. Kustik zavisti tam chvilu bolo, nebudem klamat :) 

Jos tohle říkala moje babička o prvním synovi, že by byl krásná holka On má husté vlasy, dlouhé řasy a výrazné rty. Mému muži bylo pohlaví úplně jedno, ale myslím, že teď je rád, že má syna. Je pravda, že se starším synem toho mají hodně společného.

Evaeva jo, mam to rovnako (v tej dospelosti).

Josale tak mas len jedneho, z prveho sa tesili vsetci, no z druheho syna uz take nadsenie nebolo (a to nemyslim nijako zle). Mama ma teraz troch vnukov a jednu vnucku a ta zije v Bratislave a vidi ju malo. Ona sa všetkým vnucatam dost venuje ale prirodzene su jej blizsie dievcata. Otec ten ma svoj intrivertny svet, toho moje deti takmer nepoznaju aj ked byva o par ulic dalej.

Zina hrozně obdivuju tyhle přechodné pěstouny miminek Z mého pohledu to dítě musíš "odevzdat", když to začíná být zajímavé. Musí to být hrozně náročná práce, kdy je potřeba "odměnu" cíleně hledat. Teď doufám, že to nevyzní úplně blbě, to bych nerada.

Evaeva Já jsem ráda, že mám holky, ale teď jsem byla na oslavne narozenin, kde bylo asi deset dvanácti letech holek a jako musím říct, že tenhle svět teenagerovských holek je mi teda vzdálen víc než ten svět kluků:-D.

MP Meri Také moc gratuluji. A přiznám se, že po holčičkách tak jako zamyšleně koukám, protože u nás je šance, že by mohla přijít na svět biologická sestřička, ale zatím je to fakt je jen ve fázi hodně opatrných myšlenek (a muž to teda momentálně rázně vetuje).

Jos a teda ja to mame nevycitam aj ked ma to tiez najprv zamrzelo ale potom som to pochopila. Presne ako pise Betty, priala by si vnucku, tak to z nej vyletelo ale odvtedy sa zo syna tesi, ma ho strasne rada a nikdy nespomenula, ze by si priala aby bol dievca. 

Včera byl tak divnej den, přijela tchýně na celý den, ale z celého dne viděla holky půl hodiny na obědě, a zbytek dne byla na stavbě a někde venku. Viděla je naposledy před dvěma měsíci. Prostě jakoby já jsem nad tím povznesená, nebo odtržená, ani mi to není líto nebo tak, spíš je to proste ujety?:-D. Jsem jela na jógu včera a říkám si, ty vole jako jdou po mne, babička jedna, druhá, celej ten momentalni stav a chod tohoto rodinného soužití, ale nedostanou mě:-D:-D. 

Zina No a jak vlastně vám vyšel ten domácí harmonogram? Víš jak si muž myslel, že bude nějak pracovat vedle toho dítěte nebo jak měl ty svoje představy, které jsme hodnotily jako liché:-D já přesně nevím jak to bylo už to zařizování těch pokojů. Jak to dopadlo? 

Evaeva Náročné to musí být hrozně. Já znám osobně tyto krátkodobé pěstouny dvoje a obě rodiny mají az to, co dělají, můj neskonalý obdiv. A vždycky řeknou, že toto je už poslední, a pak vždycky "tak ještě jedno vypipláme", ale to už bude fakt poslední" :-D. Na to, aby celý proces a předání zvládali, mají různá psychologická školení a navazující kurzy,  stejně je ale pro ně předání hodně obtížné, hlavně když se jim osvojitelé z nějakého důvodu "nelíbí". Na druhou stranu když si s budoucími rodiči sednou a ti o to stojí, tak dítě pěstounům nemusí vůbec zmizet ze života a může k nim prcek jezdit na návštěvy nebo klidně na víkend, jako se jezdí k babičce, o jednomtakovým případu taky vím.

Navíc kromě klasických dlouhodobých pěstounů jsou i pěstouni specializovaní na přechodnou dobu, kteří si berou miminko z porodnice a pečují o něj, dokud neproběhnou všechny právní náležitosti a nemůže jít k osvojitelům (adoptivním rodičům), v praxi je to většinou do jeho 9-12 měsíců. 

​tak zrovna tohle bych delala moc rada. Treba to jednou klapne

moora

MP Meri gratulujem

moora

Karja No hele, pořád pracuje z domu a pořád v dolním patře, v našem obýváko-pracovno-kuchyňo-dětským koutku :-D. Harmonogram je ten, že já vstávám o hodinu před nima, po sedmé, a jdu se psem, oblečený, přebalený a mlíkem napojený dítě přebrám mezi půl devátou a devátou a pak už je jenom moje i se psem až circa do šesti, kdy buď jdeme někam všichni hromadně, nebo si rozdělíme dítě a psa. Já jsem dost venkovní typ, takže přes den jsme s malým docela dost venku, ale když jsme doma, tak jsme s výjimkou poobědního spaní dole pěkně všichni pohromadě. Přičemž muž jde z jednoho callu do druhýho, ale nějak to s tím hlukem na pozadí menedžuje, když je vyloženě řev, tak jde volat do ložnice. V sedm jde koupat, v půl osmý uspáváme, v tom se střídáme, s trochou snahy v osm zhasínáme. Podařilo se nám vybudovat docela rozumnej spánkovej režim, kterej na začátku vůbec nebyl, a jsem za to fakt ráda.

Postýlku máme v ložnici a zatím ji stěhovat nebudeme, ale rozhodli jsme se ve volným pokoji ten dětskej pokoj udělat a pojmout to trochu v duchu montessori, takže s poličkama a věcma v dosahu dítě atd. Hlavně ale to bude místnost s absencí televize a kytek, takže si to maluju tak, že tam budu moct spustit aspoň na chvíli z prtěte oči a třeba si tam i něco ťuknout od mobilu. Moc nevím, jakou změnu přinese, až začne malej chodit, možná že se pak bude chodit do montessori herny uklidňovat muž  :-D.

Zina Ty jo hustý! Takže vlastně nakonec jinak jak si to představoval muž a i ty, viď! Tak to je super, ten pokojíček je určitě dobrý nápad, hraček bude přibývat i velkých a užije se to tam;-)

Zina skvěle vám to klape!

K té bio sestřičce, znáš pořad protivný sprostý matky na ČT? V díle o adopci mluvila jedna maminka, že takhle adoptovali nově narozeného sourozence adoptivního syna a prý se ty děti okamžitě "poznaly".