Gatita v klidu, hlavonožce nemaloval Ríša nikdy. 

​Proč by se zdržoval s hlavonožcema, když může od tornád přejít rovnou na sirenheady

Tabea krem sa mi na kefku uz tiez podarilo dat ale len raz. Dvakrat uz je teda

Tabea lepidlo sa tu valam smiechom

Potrefenáhusa ten tygr je náhodou taky dobrý! Mladší vůbec nemá tyhle tendence, ani moc nekreslí a když, tak čmárá jen tak. Ale teď ve školce lepili na medvěda oči a čumák a to se mu povedlo hezký.

Mrakoplas

Tak diskuze o osmiletých gymplech nad kočárkem jsou mimo mne. i když si na tu maminku teď vzpomenu, tak ambice šly bokem, má dítě má základce a je ráda, že ji dostala z té naší šílené školy do bilivngni třídy (je to bilivngni rodina).  

Potrefenáhusa Ty jo, to muselo být něco umýt ty fix. Kreslení je dle mého úsudku fakt dobrý, na 3+. Mně hrozně potěšilo, starší dcera kreslila vždycky tak jako normálně a jednou mi říká, mami kolik má koťátko nohou 4 nebo 5...ehm rozhodla se pro 5, že ocas je taky noha a najednou se podívám a tam obrázek kočky jak z animované pohádky. Prostě někdy je to ze dne na den úplně hrozně velká změna a skok.

Karja  

​jo a tak jedna učitelka mu vysvětlila že už tam dcera dávno není a druhá ho prý potkala cestou ,,jeee vy jste něco zapomněli?,, ,,jo, holku,,:D. Ale smál se tomu děsně ale prý od něj nemají velká očekávání,že mu prý nedávno říkaly, jestli doma zvládne něco vyřídit, po informaci pohled na něj: ,,Hmm vy to asi nevyřídíte, co,,

Tabea já si nedávno odlíčila oči listerinem

Zuzuli Jos Jo, tak já měla zanedbaný dítě ještě v deseti!  Ale víte co, já mám taky takovou kamarádku, její dceru provázela přesně tahle pověst, geniální dítě, ve dvou angličtina, v pěti  odříkalo třeba sto druhů zvířat latinsky, uměla "číst", takže doslova odvykládala text v knížce a tak....Nechodila ani do školky a rodiče (hlavně teda ta moje kamarádka, otec je víc pohodář) ji pořád vzdělávala. No a ve škole měla obrovské problémy, jednak sociální, ale taky se ukázalo, že zase tak geniální není, prostě byla strašně vydřená a nějak na tu pozici nebyla připravená. 

Tabea

Potrefenáhusa Tygr v trávě je náhodou top!!!!  Syn nekreslil vůbec (teda ten odpor mu zůstal), ale pak se mu něco posunulo v hlavě, myslím že to bylo kolem těch čtyř let, pamatuju se dodnes, jak jsem přišla do školky, učitelka mi s takovým zvláštním výrazem podávala asi centimetrovou hromadu papírů se slovy "Garfik se naučil malovat..." a pak každý den totéž, asi týden to trvalo! A nejhorší bylo, že na všech papírech bylo úplně to samý  Dům a vedle postava...prý se to chce naučit pořádně!!  

Sem se nedá napsat fakt nic! Napisu, ze malý dite nemá bdely okna a ze mi nevadí se 100x za noc budit....a ta malá potvora po mne dneska od 5:15 leze, vytrhává nabíječky ze zdi, shazuje věci z cela postele nebo je zere...takže sedime v obejvaku, dite tu radi jak černá ruka a já čekám, kdy začne aspoň zivat. Ona není žádný ranní ptace, takže snad odpadne brzo 

On byl ten fyzioterapeut celkem urputny, ja tam pri tom jeho monologu akorat uvazovala, jestli mam teda dceru drilovat na to, ze z ni bude vila a nebo morska panna, kdyz ma byt uz uplne jasne, k cemu tihne

Ale priznavam, ze ja sama nemam na to nadani a jeho podporu uplne jasny nazor. Moje mama je ucitelka prvniho stupne, co se roky orientovala na nadane deti. Tata na odboru skolstvi ty specialni tridy pro nadane zrizoval. Sama skoleni, specialni tridy, psychologove... Takze s nami s brachou strasne nedalali, ze jsme nadani, chodili jsme do tech vyberovych skol, byli cleny mensy a vsechno ostatni a vyrostli z nas dle meho nazoru zcela prumerni dospeli. I kdyz obcas si nejsem jista, jestli ten muj pocit prumernosti a zadneho extra nadani nevychazi prave z toho, ze jsem cele vzdelavani stravila v te "nadane" bubline, kde jsem proste prumerna byla. Ze kdybych treba chodila na obycejnou zakladku a tam mela sanci treba v necem vynikat, brala bych to jinak? Ted stejne pristupuji nasi k male. Je podle nich vyjimecna a nadana. Ja se priznavam, ze v ni vidim uplne normalni trilete dite, v necem je napred a v necem celkem zaostava. 

Garfie

Minulý týden se tady odemykal článek o nadaných dětech a zrovna tam to psycholožka řekla několikrát, že velkou součástí nadání je tvořivé myšlení. A to tento předčasný drill docela efektivně zabíjí. 

Zuzuli u ségry bylo celkem jasné, že bude učitelka už ve školce. Ale nikdo jí k tomu nenutil a došla si k tomu sama oklikou. Tak u někoho to třeba patrné je

S tím průměrem mezi nadanými je to celkem zajímavé, takhle jsem se na to nikdy nekoukala. Ale u sebe mám pocit, že bych byla spíš průměrná mezi průměrnými, zůstat na základce. Taky si myslím, že pro nějaký větší úspěch v pracovním životě je potřeba souhra spousty věcí, ne jen nějaké nadání a inteligence.

Evaeva ja jsem samozrejme rada, ze jsem chodila na dobre skoly, ja mam na celou skolni dochazku dobre vzpominky. Coz se treba neda rict i me kamaradce, co chodila na nejakou strasnou. Ja si rikam, ze to se mnou nedopadlo nejak spatne. Dala jsem cvut napoprve, rok studia v zahranici, jeste pred promoci jsem si nasla prafi, kterou delam doted. Celkem me bavi a docela dobre placena, ze si i ted muzeme koupit byt v Praze. Takze si asi nemam na co stezovat. Ale vedle soudkyne, onkolozky, financniho analytika v New Yorku a tak podobne to nezni zase tak uzasne

Zuzuli chápu. Já právě vůbec nejsem ambiciózní nebo nějak snaživá, abych to "někam" dotáhla. Těžko říct, jestli je to vrozená povaha nebo mně k tomu donutily okolnosti, ale řekla bych, že spíš to první. 

Potrefenáhusa lituju mocdoufám, že budete pak spát aspoň do devíti.

Evaeva no já bohužel ne, ta malá čufta asi jo

Zuzuli já s tím u sebe úplně dobrou zkušenost nemám, mám pocit, ze mne naopak ta výběrová zakladka v rozletu zarazila a pak už to byl spis pruser, protože jsem toho měla plný zuby. Je pravda, ze z ty tridy nemaj vs asi 3 lidi, jinak je tam několik doktoru, právníků, architektů atd...ale ty úspěchy, co vyjmenovavas, mi pak přijdou spis o ambicich, cilevedomosti a sebedůvěre, to mě třeba chybí a nejsem si jista, jestli něco z toho nezabil ten celkem velkej tlak na ty základce. Ale třeba spoluzacka mi tuhle rikala, ze je hrozne šťastná prave za ten tlak, ze bez nej by určitě ničeho nedosáhla (a její mama ji strašlive solila i za dvojky)

Zuzuli Evaevaotázka je, co to je nadání. Já mám za to, že takových těch univerzálně nadaných lidí je v populaci minimum. Většinou má každý něco jiného a někteří bohužel mají jednostranné nadání, které využijí nejdřív na VŠ, jestli se tam vůbec propracují. A celkem zásadní je, využít to, co už vím v dalším rozvoji/práci/cokoliv. Navíc naše školství přednostně rozvíjí ty faktografické věci, takže s tím kombinováním různých poznatků se pracuje jen okrajově. Jedna naše učitelka to dělá a ty děti to hrozně vyhazuje z komfortní zóny, která je toho typu: toto se naučte a já vás z toho pak vyzkouším. 

Ono to tak u dětí občas vypadá, že umí na co šáhnou, ale třeba u ségry kluka se poměrně záhy ukázalo, že má především fantastickou paměť. Takže jeden rok bojovali s fyzikou, protože když se učitelka podřekla při vysvětlování definice, tak on to vzal jako bernou minci a už to tak psal v každé písemce. A místo toho, aby mu to někdo zkusili vysvětlit, tak celá rodina řešila jestli má pravdu dítě nebo učitelka.

On by chtěl být právník, takže se mu ta paměť bude určitě hodit. Ale to logické myšlení potřebuje rozvíjet taky.  

Zuzuli Tak moje rodiče nikdy ani nenapadlo, že by nadané dítě mělo mít nějaké zvláštní zacházení, takže já jsem vyrostla jako nadaná ve třídě průměrných. A teda je to do jisté míry i povahou, ale nepřišla jsem si výjimečná, ale spíš nepatřičná a nezapadající a moc jsem si se spolužáky nerozuměla, protože prostě byli jinde než já. Ale taky jsem dala čvut napoprvé a po škole si našla slušnou práci a žiju celkem normální průměrný život, takže na té základce asi až tolik nezáleží ;o)

Já myslím, že je třeba v dětech hlavně podporovat chuť zkoušet nové věci a nebát se výzev. To jak to s nimi nakonec dopadne je nakonec do značné míry stejně otázka náhody.

Tabea paneboze tak ja sem se malem pocurala smichy, z tech tvejch cisticich historek