Když přijdete do čekárny u lékaře, zdravíte? A odpovídáte všem těm, co přijdou po vás a pozdraví?

Tabea Ano.

Tabea Ano

Tabea Ano

Tabea ano... a taky když nastupuju a vystupuju z autobusu (ne linka v rámci města)

MP Marge a nedá se u vás sehnat šanta? Třeba by kocour nechal ostatní kytky na pokoji, když by měl svoji.

​Jasne, catnip. Ale to je dalsi problem, ktery mam - musim davat pozor, co kocourovi dam jako hracky, hry, pamlsky - protoze zlotrila psiska mu to vetsinou seberou a znici  

Když přijdete do čekárny u lékaře, zdravíte? A odpovídáte všem těm, co přijdou po vás a pozdraví?

​Ano, i tady v USA.

Tabea V této souvislosti mě napadá, zdravíte v mensim hotelu třeba jiné hosty? V pensionu třeba? Já to brala automaticky, pozdravim ve výtahu a v tom menším penzionu prostě taky tak nějak všude prijdu na snidani, pozdravim lidi vedle kterych jim kazdej vecer. Jak jsme byly v létě s děvčaty v tom Rakousku, tak to byl menší rodinný pension, u večeře bylo vzdycky třeba já nevím 10 rodin, ale nikdo mě tam normálně nepozdravil jako první, pulka neodpověděla na pozdrav, po pár dnech si myslím si nás mohli pamatovat a zdravil me jeden chlap:D. 

A jste jediné, kdo zdraví?

Ja tady vlezu k praktické, pozdravím, odpoví možná jeden člověk. Ještě možná pozdraví, když vlekoucí čekárny oni. V týdnu jsem byla  u dětského zubaře, pozdravím, všichni čumí, nikdo nic. Tak si říkám, jestli jsou jen tady takoví lidi, nebo jestli se to všude změnilo od dob, kdy jsem byla malá a všude se zdravilo.

Tabea Ano. Zdravím, i když vlezu u nás do obchodu (v marketech teda ne), i v restauraci, hospodě,....

Karja já teď v Neapoli zdravila a reakce byla vlažná. Jinak moc v malých hotelech nebýváme, ale zdravim třeba, když k někomu vlezu do výtahu. Tam mi to přijde dost podle země původu. 

Ty jo, přiznejte se, kdo nezdravíte. Zajímá mě, proč. 

Tabea Zdravím a lidi odpovídají (nebo teda většina něco nezřetelně zamumlá, ale člověk nesmí být malicherný ;o)

Tabea Nepřijde mi, že bych byla jediná. Spíš bych řekla, že je víc zdravících než nezdravících.

Tabea 

Zdravím vždycky. A nahlas. A pokud někdo neodpoví, jeho problém. 

V dětství nás naučili poprosit, poděkovat a pozdravit - a řídím se tím celý život. 

...asi bych řekla,že je to půl na půl?...miluju,když prosvištím,jako zaměstnanec v munduru čekárnou,pozdravím a ležérně rozvalenej chlap odpoví:...dobreeeeeej..

Tabea 

Zdravím v čekárně, ve výtahu, v baráku... ale musím přiznat že jsem se na starý kolena naučila mlčet, potkám-li v baráku (nebo dřív v práci) chlapa nebo omladinu, který na mě jen poulej voči a ani nezabučej. Dá to teda přemáhání... ale už to skoro pokaždý zvládnu V tom jsem stará škola - první zdraví chlap ženu, mladší staršího... no ne?

a ještě k tý starý výchově: u nás v ulici/ve čtvrti se zdravíme všichni, i cizí děti zdravěj, a to třeba ani nevim, z kterýho jsou baráku... širší centrum Prahy... skoro jak na vesnici je teda fakt, že se nejspíš/většinou/plus-mínus známe od vidění, potkáváme se, nebydlí nás tady anonymní tisíce...

barbucha Tak tohle jsem taky razila, ale doma mě poučili sambo a sestry, že nesmim přistoupit na jejich pravidla hry:D:D:D. Jako s cizíma ne, ale takhle s lidmi, co potkáváš pravidelně. A propo mě nezdraví jedna paní z ulice, normálně se na mě naštvala, za takovou kravinu uplně uhozenou a fakt jako čumí a nepozdraví mě:D:D:D, tomu říkám návrat do dětských let!

Karja tak tu bych zdravila s gustem i kdybych ji potkala 3x za den.