Garfie
Ono to zní samozřejmě strašně, ale umim si představit, že v minulosti byl dementní člověk jinak při síle obrovský problém, protože na sebe vazal minimálně jednoho aktivního dospělého. V době, kdy přežití záviselo na pracovní síle malých dětí, to mohla být pro rodinu konečná.
Nemocný s bércovým vředem to měl při tehdejší úrovni péče za sebou v řádu týdnů nebo max měsíců. To je taková klasická pohádka, jak kdysi doopatrovali svoje stařečky v kruhu rodiny. Když pominu, že stareckovi bylo třeba lehce přes 60 a celé to trvalo max jednu zimu, tak to doopatrovani zcela jistě nevypadalo tak, že mu seděla na dosah dcera 24 hodin denně (jak to dělala moje matka) a plnila v podstatě každé přání na počkání.
V naší generaci (když budeme my ti staříci) už bude to úplně obří problém. Možná nás zachrání nějaka robotizace nebo opravdu pokročilá AI, které odridi procesy, kde je dnes potřeba člověka a ta lidská síla nebude obecně ve společnosti potřeba tolik co dnes. Ale upřímně si to umím představit spíš v Japonsku než v ČR.