Miru Napsalas to vyborne!

Mimochodem, ja porad nedokazu rozklicovat, jaky typ te deny vlastne jsem! Mam v sobe obe 

Zrovna tak, jako jsem se nikdy nedokazala rozhodnout, jestli jsem introvert nebo extrovert, nebo clovek mestsky nebo venkovsky!

Na jednu stranu me hrozne laka ta predstava to vsechno vyndat a do smrti se zbavit krvaceni, kreci, spatne nalady, toho vseho. Na druhou stranu se bojim, ze by to moje telo privedlo do nerovnovahy, a kdo vi, k cemu by to vedlo. 

Napriklad chuti na (a pozitku ze) sex bych se vzdavala velmi nerada

marieu Dekuji za podrobny rozbor situace. Schvalne to ve stredu prelozim gynekolozce a uvidime, co na to rekne. 

Mimochodem, krevni obraz, a jeste nejake dalsi testy, mi delali pred tydnem na pohotovosti a mela jsem vsechno v poradku. Mne totiz ta menstruace zacala blbnout uz v breznu, v podstate jsem mela dve za sebou, tak jsem si prozirave zakoupila zelezo v tabletkach a od te doby ho beru. Navic me pan doktor pochvalil, ze mam vzorny pitny rezim (tim jsem si vzpomnela, jak se tady jednou pred casem rozjela vasniva debata na tema, jak jsou nekteri lide divni, ze nevystrci nos z baraku bez flasky z vodou, a jak je to smesne a trapne porad nekde pit ).

Takze anemicka snad jeste nejsem, akorat jsem takova presla, no, nic do me neni.

​No právě. Velká úleva!

Navíc dneska je těch hormonů mraky, myslím že nebude problém najít nějakej vhodnej konkrétně pro tebe (kdoví jak dávno je tvoje maminka brala).

​To vis, uz to tak tech dvacet let bude. Taky si rikam, ze veda jiste od te doby pokrocila...

Mam v praci kolegyni, ta to nedavno zacala brat a je jako vymenena: Ma najednou energie na rozdavani, porad dobrou naladu (predtim se v praci plouzila po chodbach jako matoha), vyborne spi a jeste zhubla sedm kilo!

Ale jak to ma se sexualnim zivotem jsem se neodvazila zeptat

MP Marge 

...člověk se nedá nacpat do jedné škatule nebo šablony. Každý má od každého něco. Jasné, v různé míře, v různé intenzitě. A to se stejně ještě může měnit věkem, situacemi, prožitky, a pak zase vracet zpět k tomu původnímu.

Nemusíš se rozhodovat, "kam" se zařadíš. Buď taková, jak vyhovuje nejlépe Tobě, a nikomu jinému. Jen Tobě(což pro hodně lidí je náročné nebo dokonce nemyslitelné, nepřijatelné. Bohužel k jejich vlastní škodě...)

 Osobně jsem zastáncem toho, že dokud nejsem bezprostředně ohrožena na životě, nebudu ze svého těla vyndavat nic.

Zdraví je o psychice. I úrazy.

Je to o tom, jak to v sobě člověk má srovnané.

Vůči druhým, vůči sobě.

Jak vnímá sám sebe hlavně. Zda se má rád.

Plno lidí samo sebe nesnáší(za různé věci, za různé své reakce, za svůj vzhled, atd.),

nebo za něco si nadávají vnitřně/vduchu, nebo si neustále něco vyčítají, nebo se do něčeho nutí, přestože jim samým se to příčí nebo jim to "jen" nevyhovuje.

Každý člověk je jíný.

Jedna věc je pro jednoho banalita, směšnost, hračka,

pro druhého je to ale zásadní.

Takže by se nemělo ničemu vysmívat.

Každý je jinak vnitřně nastavený.

Je dobré, důležité poslouchat svůj vnitřní hlas. On ví nejlépe, co je pro člověka nejlepší.

Jenže člověk právě pod tlakem okolí a rodinných vlivů, atd. ten "hlas" často více či méně umlčuje.

Dojít si v k vnitřnímu klidu, vyrovnanosti není jednoduché, je to práce třeba na x let,

práce na sobě samém. Ale pak ten pocit je nezaplacení.

No a pak se to odráží i nejen na zdraví, ale i v okolí, ve vztazích...

(jasné, vymezení si laskavých hranic vůči druhým v zájmu vlastní pohody, potažmo zdraví, některá spojení pročistí, někteří lidé se tím nepřímo odšmiknou...

Většinou to komentují slovy, že "no, ty jsi se teda změnila..."((= rozuměj, neděláš, to, co chci, to, na co jsem roky zvyklá od tebe))

Omluva za OT - toto je nesmírně obšírné téma.

 Prostě pokud máš čas na rozmyšlenou(než půjdeš na další vyšetření nebo nějaký event. zákrok), tak nech myšlenky ohledně svého těla, zdraví, života volně plynout. Ony ti budou v hlavě různě vyskakovat. Do toho můžeš různě pročítat názory druhých, vyslechnout svého doktora a ono se Ti nakonec vykrystalizuje, jak to nakonec uděláš nebo "necháš si udělat".

Ano, sex, něžnosti, intimita, sdílení - to je prostě nádhera, požitek. O tom žádná

Miru

MP Marge 

MP Marge tak to je dobře, že se tělo při tom všem zvládne zásobovat. Myomy jsou sice zcela benigní záležitost, ale pokud už dělají klinické obtíže, není to k normálnímu kvalitnímu životu a ta situace se bohužel může i horšit, protože mají v plodném věku tendenci růst. Ten dyskomfort může být opravdu obrovský- věčná únava, nevyzpytatelné/nepravidelné/silné krvácení...  takhle "utýrané" pacientky zpravidla profitují z operace nejvíc, mají nejlepší compliance. Pokud jsou samy o sobě přesvědčené, že jim operace pomůže, zpravidla velmi dobře tolerují pooperační rekonvalescenci jak ohledně bolestivosti tak mobility. Což je stav, ke kterému si každá žena musí dojít sama. My jsme jen od podání srozumitelných informací, nastínění možností a podpory a řekla bych, že nadpoloviční většina kolegů na našem pracovišti neoperuje pro benigní diagnózy zbytečně a za to jsem samozřejmě ráda.

... ze zkušenosti vím, že ženy, které si tu operaci tak trochu vyžmutraly (chtěly se např zbavit menstruace, plus zdarma ochrana před početím)- chodily a tak trochu zveličovaly obtíže, tvrdily, že jim hormonální terapie nezabírá, nebo ji nesnesou (tohle jde teda těžko objektivizovat), stůňou o poznání hůř. Moc jich samozřejmě není, ale za ta léta jsem je párkrát viděla. Zpět k tobě- před padesátkou bych ženu určitě nenutila do odstranění vaječníků, ponechala bych rozhodnutí čistě na ní. Ve 48 letech se dá klidně ještě 5 let profitovat s přirozené produkce estrogenu (u českých žen nastává menopauza mezi 52.-53. rokem, statisticky, ale někdy vidíme naznačený rodinný "vzor"). Tak ti moc budu držet palce, aby ti co nejdříve pomohli- ať už zvolíte jakýkoliv postup a ty ses cítila lépe.

marieuprosím tě, je ta menopauza opravdu dědičná?

O dva roky mladší sestra už ji ma podle jejího gynekologa za sebou, moje máma byla taky relativně brzo. Mně gynekolog pořád tvrdí, že nám ještě čas (51). Nepoznám nic, ani ségra. Ona je po hysterektomii a já mám Mirenu. 

Mě by to zajímalo hlavně kvůli těm migrénám (od hormonů svoji identitu neodvozuji) neurolog mi říkal, že během menopauzy maji tendenci se horšit, což by asi odpovídalo. 

continuity není dědičná tím jednoduchým způsobem "aká matka, taká Katka", ale u dcer to skutečně může být podobné jako u matek/ babiček. Pokud je sestra po hysterektomii s odstraněním vaječníků- má samozřejmě ihned menopauzu. Přirozený vývoj vede přes perimenopauzu (různě dlouhé období, u někoho 2 roky, ale i 5, nebo víc let), kdy se v různé míře - z počátku diskrétně - začnou objevovat různě vyjádřené změny nebo obtíže naznačující nadcházející menopauzu, ale ani tak se nedá odhadnout, kdy nastane. Plus- je definovaná, jako období, kdy už alespoň rok žena nemenstruuje. S Mirenou se vše výše napsané nemusí vůbec projevit. Ale, lze nabrat FSH (folikuly stimulující hormon), který je ukazatelem menopauzy a může být taky vodítkem.

poznámka pod čarou- menopauzální medicína je v českém prostředí pole neorané- chybí vzdělání. Učebnice gynekologické endokrinologie tady naposledy vyšla snad před 15-20ti lety, člověk se dočte max o preparátech HRT, ale už ne o tom, jak se uceleně starat o ženy kolem menopauzy- co se týče dalšího poradenství a managementu zdravotní péče, protože menopauza s sebou nenese jen návaly. Což mi přijde- vzhledem ke stárnutí populace- docela neuvěřitelné.

marieu Tak ji napis, to by neslo? :-)

marieu Tak ji napis, to by neslo? :-)

marieudíky moc. Ségra určitě vaječníky má, tu dělohu ji brali už asi pět let zpátky taky kvůli myomům, to byla ještě mladá. Má právě tu verzi se zachovalým hrdlem deloznym. 

continuity s mirenou jsem nepoznala vubec nic, zadne navaly ani jine priznaky se nekonaly. Az podle krevnich testu nekdy lehce po 60 se zjistilo, ze uz je hotovo :) S migrenou teda zkusenost nemam, dikybohu.

MP Marge ja  nad tebou (a sebou) premýšľam, odkedy si to napísala. Pre mňa je záťaž aj obyčajná menstruacia,  mám dosť krátky cyklus, a to tvoje ti teda rozhodne nezávidím

marieu to mi prijde fakt zoufaly, menopauza se nezkouma, endometrioza se nezkouma....je to naprd. 

711990 u endometriózy nevím, jestli se vůbec vyzkoumá spousta věcí. Zkoumá se, ale nikdo na nic nepřišel. Povědomí se zvyšuje, i když možná pomalu. Taky se to v běžné praxi obtížně diagnostikuje ultrazvukem, pokud se neobjeví cysty. Je to hodně zapeklitá věc, záhadný onemocnění. Řekla bych, že jsme méně liknaví udělat diagnostiku, častěji se na to myslí, navíc vznikla specializovaná centra s rozšířenými možnostmi diagnostiky i operativy. Víc toho v současné době není možné. Medicína má své limity. Menopauza je prozkoumaná dost, je popsáno snad na 40 různých příznaků, ale řeší se jich poměrně málo. Chybí lepší edukace o celkovém přístupu k menopauzálním ženám. Známe HRT, umíme ji použít výběrově, posíláme ženy na denzitometrii, ale to je asi tak všechno. ..

marieu 

...no, myslím, že spoustě žen by pomohl dobrý psycholog.

Myslím, že ne málo žen vnitřně "nezvládá"/"neumí" nebo "nechce" přijmout evidentní fakt/projev stárnutí, vyrovnat se s tím.

A tímhle se, podle mě, u některých dost rozhodí psychika a už to jede...

Přitom se na zralém věku dá najít spoustu pozitiv, na které se dá těšit a dají se užívat, vychutnávat.

 Vrásky se dají vyhladit, vlasy našít, řasy, nehty nalepit, postava vysochat pod narkozou. Ale když tělo ukáže, že už jako fakt přichází jeho zralost...

Plus k tomu třeba nespokojenost, frustrace ze vztahů, partnerství/manželství, z x oblastí života, se sebou samým a je z toho hromada nepříjemných pocitů, které na každou doléhají jinak intenzivně. A všechno to nedobré, co v sobě člověk drží, dusí, umlčuje, se pak stejně někde "vyvalí", nějaké zdravotní nepříjemnosti, prostě

psychosomatika. 

Chlapi si to "nestárnutí" často dokazují výrazně mladšími milenkami, ženami. I když v dnešní době se to tak už nedá brát jak dřív.

Ale jak si to "nestárnutí"/dobrou kondici na cokoliv dokáží ženy.? 

Měly by o sebe víc pečovat, prostě se rozmazlovat. Čímkoliv, co jim dělá dobře.

Poslouchat nejen tělo, ale hlavně ten vnitřek - duši, řídit se podle svoji vlastní vnitřní spokojenosti.

A jestli tam není, tak s tím něco dělat.

Myslím, že tím by se ty nepříjemné projevy značně minimalizovaly, nebo třeba vymizely u některých i úplně.

 Když ve svém okolí, v práci poslouchám holky, ženy - tak ty, které nežijí podle sebe, mají ty příznaky mnohem horší oproti těm, které jsou tak nějak celkově, se vším v pohodě, srovnané - ty mají nežádoucí příznaky minimální nebo žádné v menopauze.

Miru v tomhle máš samozřejmě pravdu- když budu o menopauze a priori uvažovat, jako že to je peklo, tak ono dost možná bude. On by to třeba ani memusel být vystudovaný psycholog, jako spíš nějaký typ zdravotníka- kouče, který by tím obdobím ženy uměl provést. Já jsem spíš původně chtěla reagovat na problematiku těch myomů a krvácení. Benigní diagnóza, která ale v některých případech fakt může ničit život.

marieu 

...jasné.

Myslím, že jsme všechny tady vděčné, že nám tu říkáš spoustu zajímavých informací. Že se Tě můžeme zeptat v tomto ohledu na cokoliv

Miru to je pro mě úplně samozřejmé