Evaeva Asi ne, protože já něco pořádnýho o tom slyšela jen jednou v rádiu. Kdy říkal doktor, když je nejhůř zavrit se vedle do pokoje a bejt tam zavřenej. Ono nemusi jít ani přímo o tragédii, ale i nervy má člověk jen jedny, jednou se to nacne a věřím, že to muze pochroumat ten vztah k dítěti.

Karja pro mě je tohle už za hranou. Rozumím, že nevyspani, únava, pláč, vztek, vedou k hrozný frustraci. Ale vyhrožovat vlastnímu dítěti, že ho hodím z okna a nahlas litovat, že se kdy narodilo, to je fakt strašný.

crazydaisy z takových příběhů úplně zůstává rozum stát, otřesné 

viktorka_od splavu Ale tak zas to je takový heslo, to se podle meho neodporuje asi s pomocí babiček a tatínku. Taky jsem si ho párkrát vyslechla a řekla i sama sobě. 

žluťásek Jo, jako je to za hranou hrozně moc to nerozporuju, ale věřím že je jednoduché se za tu hranu dostat a nemusí to nutně reflektovat ten celkový vztah k dítěti. Ale zrovna tahle hláška s tím oknem je úplně děsivá, to teda jo. 

Karja sama sobě to je určitě v pořádku, ale od někoho druhýho obzvlášť blízkýho bych spíš čekala - co pro tebe můžu udělat, dáš mi ji/ho na hodinku do kočáru a podobně...

viktorka_od splavu Tak to ti nabídnou a pak ti ho za hodinu vrátej se slovy, že to musíš nějak vydržet. Podle mě je to taková jakože pseudopodporovaci hláška a ne nějaký útrpný přikázání;-). 

Karja tak mně by ta hodina třeba bývala pomohla, ale měla jsem smolíka:-)

Garfie Rozumím ti a moc držím palce. Jednoduchý to nebude, ale nějak to určitě zvládne. Budeš se asi muset trochu obrnit a nemít celkově přehnaná očekávání. 

žluťásek viktorka_od splavu Karja

Zacina tady z tech historek jit uz dost depka... rikam si, co je vetsi peklo - jestli tyhle blby veci k diteti citit a jen se kontrolovat, aby to nepoznalo, nebo si nevidet do huby, ale nemyslet to tak... Zrovna ta moje znama, co obcas vyklada, ze ma moc deti, tak ta by dychala za vsechny,  ale jak bez nich vlastne nikdy neni, tak si nemuze na nic postezovat v jejich nepritomnosti. S timhle mam problem i ja, ze casto mluvim o synovi v jeho pritomnosti. Ne ze bych rikala neco hrozneho, ale casto s kamaradkami ty deti resime a ony to letos vsechno slysely, jak na nas nonstop visely. Na prochazce jsem se snazila vzdycky vyckat, az popojede kousek dal, ale on ma na ty drby desnej radar a bylo uplne videt jak krouzi kolem s nastrazenyma usima

viktorka_od splavu oni si to často říkají i ty matky. Jakoby to byla nějaká ostuda, říct si o pomoc.

crazydaisy tak nic hnusnejsiho jsem zadneho rodice smerem k diteti nikdy rict neslysela a vubec se nedivim, ze to kamaradku poznamenalo:( Strasne smutny...

crazydaisy To je tak smutný. :-(

Gatita ja tem mojim ale casto rikam ze je roztrhnu jak hada, ze ma ruka pristane na jejich pozadi, ze je zakousnu a tak, a deti se mi chechtaj do oci... Radsi aby videly, ze jsem nastvana, smutna etc. nez to dusit v sobe ne? 

rasaNori tak to nepochybne. To jim (nebo vlastne jen starsimu) rikam taky, to zas je potreba rict, ze ti neco vadi, ze te stve, kdyz dela to a to. Pak je tam samozrejme cela skala zpusobu, jak to vyjadrit, kdy treba nektere nejsou uplne stastne nebo na urovni. To je ale uplne jina vec, nez co zaznelo v nekterych tech historkach. 

rasaNori Gatita ja mojej hovorievam, že ju postavím k smetiakom Ale to čisto len zo srandy, a ona vie, že je to sranda a smeje sa na tom, to tak vzniklo, keď sme boli vonku aj so susedou a s jej dcérou.

Inak keď som naozaj nahnevaná, tak jej proste poviem, že som na ňu nahnevaná a poviem aj prečo. Prípadne jej poviem, že potrebujem trochu času, aby som sa ukľudnila, zatiaľ to stačí

Je důležité myslet na to, že děti dlouho nechápou ironii nebo vtip, i když se třeba taky smějou.

Sweet Potato takové heslo ale je velmi pravdivé: sarkasmus a ironie zabíjí lásku.

Sweet Potato no u nás to bolo tak, že si to sama vyžiadala, lebo chcela ísť do smetiarskeho auta a proste celý ten príbeh je na dlho, ale nehovorievam jej to, keď som na ňu nahnevaná a chcem sa jej zbaviť, skôr je to tak z jej strany, že jéj smetiari, môžeš ma postaviť k smetiakom?

Ako som povedala, keď som na ňu nahnevaná, ničím sa jej nevyhrážam, proste jej poviem, že som na ňu nahnevaná a dôvod, a poviem jej, že by som bola rada, aby to nerobila, lebo mi to vadí, to je všetko

Viem, že deti nechápu iróniu ani sarkazmus

betsey Tohle zrovna chápu, samozřejmě jsme taky vtipkovali. 
Jen že je fakt dobré si uvědomovat, že děti, i když někdy vypadají, že chápou, smějou se s ostatními a tak, berou něco jinak, než by nás kdy napadlo, doslovně nebo prostě jinak. V podstatě to vychází z toho, že nám zcela věří.

tina Garfie Já to měla jako memento a když mě kluci vytáčeli, tak jsem si na to vždycky vzpomněla. Když mi to kamarádka říkala, brečely jsme obě a to jsme byly dospělý ženský. Ptala jsem se jí, proč mi to neřekla už tenkrát. Jednak si myslela, že jí to nikdo nebude věřit a pak byla vlastně i přesvědčená, že je to její vina a je opravdu špatná, hloupá atd. Hrozný je, že ty malý děti asi neví, co mají dělat, kde a u koho hledat pomoc. Ona žila jen s matkou. Nějak si vůbec nevybavuju, jestli měla prarodiče. Pokud ano, tak určitě nebydleli někde blízko. Něco takovýho řešit je hrozně těžký, zvlášť pro dítě.