letfenixa To mě mrzí. Pokud to jsou připomínky od rodičů nebo tchánů, tak máš pár možností, jak to řešit. Buď si to s nimi vyříkat, co ti vadí a proč nebo ty řeči ignorovat a pokud ani to nepomůže, tak omezit kontakt na nezbytné minimum. Přesně tento vývoj měl můj vztah s tchýní. 

Prosím je tu ještě někdo, kdo dal děti do nejbližší školky a nijak nezkoumal přístup, vybavení, metody atd? Nebo se mám jít opět stydět?

JankaM ja. Proste som ju nahlásila do našej sídliskovej škôlky 

JankaM mám dvě školky stejně daleko, jedna je mnohem vyhledávanější, všichni, koho přijmou obě školky, volí tuhle. Náš kluk se nevešel, šel do té s horší pověstí, no a trauma jsme řešili rok a jenom díky skvělým učitelkám v té lepší školce to o rok později překonal a školku teď miluje. Vybavení, metody a styl jsou zcela podružné, ale pověst a zkušenosti stojí za zjišťování. 

JankaM Já, stejně tak škola, tam to přitom každý řešil, minimálně pět lidí se mě ptalo, kam půjdou děti do školy, podotýkám, že bydlíme prakticky před školou. Školka je asi pět minut pěšky, do druhé nejbližší to mám dvě zastávky autobusem. Vůbec jsem nechápala, proč se mě na to lidí ptají. :-) S odstupem teda trochu rozumím, že jsou horší a lepší ústavy a možná, kdybych měla dva stejně daleko, tak o tom budu nějak přemýšlet. Tehdy mě to ani nenapadlo. 

JankaM my máme v docházkové vzdálenosti těch školek pět, takže jsem se snažila vybrat tu nejlepší. I vzhledem k tomu, že syn jde až téměř ve čtyřech, tak měl šanci se dostat všude. Jestli jsme vybrali dobře, uvidíme v září.

Pinot Noir chápu, samozřejmě pokud by se dítěti ve školce nelíbilo tak to řeším, asi jsme měli štěstí.

JankaM Já, máme ve vesnici jen jednu školku i školu, takže nebylo co řešit. Školka je perfektní a škola není o nic horší než okolní, ba naopak.

crazydaisy je to moja mama, povedala som jej to miliónkrát, je to hrach o stenu. Kontakt sa obmedziť nedá, iba ak by sme sa presťahovali ďaleko. Ďakujem za účasť.

letfenixa v tomhle případě fakt jedině to pouštět jedním uchem tam, druhým ven. Sama si říkala, že nechceš matčinu výchovu opakovat, takže je to vlastně pochvala;)

Evaeva aj tak sa na to dá pozerať

Niekedy je fakt ťažké vybočiť z naučených vzorcov. Moja mama očakáva okamžitú poslušnosť. Možno som to už písala, keď som sa zamestnala, tj v 23 rokoch, kolegyňa má o niečo požiadala. Okamžite som prerušila, čo som robila a išla spraviť to, o čo má požiadala. Ona sa na mňa pozerala neveriacky, že veď to nemusím hneď. Ale 23 rokov výchovy "že musíš" človek zo seba len tak nevygumuje. A aj tak je zvláštne myslenie, že úplne stále mi hovorí, ako si to ONA predstavuje, že to mám ja spraviť a ja sa stále snažím jej oponovať a robiť si po svojom. A stále to robí a robiť bude.

letfenixa jo, ty vzorce chování jsou v člověku hodně zažrané

JankaM My máme jednu, tak není co řešit. A velkoumalou tam vzali. Už jsme s tím ani nepočítala, protože kamarádky o půl roku starší holčičku nevzali, těžko říct proc, tak jsem si říkala, že jako matka na rodičovské mám také smůlu. No asi jak nás párkrát potkali, viděli me zoufalství. Ale té kamarádky je mi líto, i jiné mladší děti za stejných podmínek vzali. 

Prosím je tu ještě někdo, kdo dal děti do nejbližší školky a nijak nezkoumal přístup, vybavení, metody atd? Nebo se mám jít opět stydět?

​Ano, já Bohužel shodou okolností to byla školka waldorfská... pro mě zásadní výhoda anžto sídlila hned ve vedlejším baráku (a netrvali na přesný minutě příchodu!)...  "bohužel" proto, že na ni nenavazovala stejná základka, takže mladý pán se namlsal slušnýho zacházení a pak v první třídě (obyčejný školy) dost čuměl

barbucha a to je dalsi obava co mam, ze decka si zvyknou ze to jde v pohode vsechno a ve skole narazi... 

rasaNori chápu. Na druhou stranu mi přijde lepší narazit později než ve dvou letech:) A i ve škole můžou mít skvělou paní učitelku.

Edit: to mi spíš přijdou problematické různé ty alternativní základky v tom, že když se vyskytne problém a potřebuješ dítě dát jinam, může být problém s tím, co v tu danou chvíli umí. Měla jsem jednu vzdálenou známou, která měla syna ve waldsdorvské škole. Bohužel se stal obětí šikany, škola to nedokázala vyřešit k její spokojenosti a ona narazila na to, že kluk ve třetí třídě psal jen tiskace a podobně. Samozřejmě by to všechno do konce docházky dohnal, mě mnohem hlubší znalosti jiných oblastí, ale tohle dost komplikovalo přestup na klasickou školu.

rasaNori 

No jo, ale co naděláš, takovej je život. Já jsem se pak pídila po waldorfský základce, ale otvírali ročník jednou za čas (tehdy, nevím jak je to teď) a ještě kdovíkde přes půl Prahy... takže z toho nic nebylo. Možná je to ale dobře, protože nevim jestli by se s tím všeobjímajícím přístupem naučil aspoň číst a psát

Nicméně děti si zvykaj dobře a kdo s tím má větší problémy, jsou spíš rodiče Protože já lezla po zdi v tý normální škole (po každodenním čtení poznámek a uloženejch trestů, případně po konzultacích s učitelkama) a mladej pán chodil vysmátej... 

Hele ale není ve dvou letech na školku nějak brzo? Že jsem zahlídla že u vás je berou...

U nás ta sdílnost vydržela i do dospělosti. Dodnes, když je radost nebo starost, tak se svěří. Já je nikdy nesoudila, nekritizovala. Jsem taková jejich vrba s případnou pomocnou rukou, pokud o to stojí.

​jsi skvělá

barbucha jo zrovna ve waldorfu je kapku problem, ze se stava, ze dite v paty tride neumi poradne cist, psat a tak. Takze bud rada:D 

barbucha můj kamarád chodil dokonce i waldorfský gymplu, hrozně si to pochvaloval. On byl takový ten klasický typ hrozně inteligentního kluka, který lehce pokulhává v sociálních oblastech.